Chemický gigant BASF se zrodil před 150 lety jako výrobce barviv

Německý koncern BASF je v současnosti největším světovým producentem chemikálií podle výše tržeb. Historie firmy se začala psát 6. dubna 1865, kdy byla založena pod názvem Badische Anilin- & Soda-Fabrik. Původně vyráběla pouze syntetická barviva, k nimž ale postupně přibrala umělá hnojiva, plasty, laky a řadu dalších produktů. Kromě domovského Ludwigshafenu je vyrábí ve 358 provozech po celém světě.

U zrodu společnosti BASF stál podnikatel Friedrich Engelhorn, jenž v západoněmeckém Mannheimu vlastnil firmu na výrobu svítiplynu z uhlí. Při ní vzniká jako vedlejší produkt dehet, který chtěl Engelhorn dál využít. Proto spolu s několika společníky založil na jaře 1865 akciovou společnost Badische Anilin- & Soda-Fabrik, a jelikož se mu pro ni nepodařilo získat pozemek v Mannheimu, vybudoval závod na opačném břehu Rýna, v Ludwigshafenu.

Továrna vyráběla umělá barviva, která sice byla levnější než ta přírodní, ale postrádala jejich stálost. Engelhorn proto najal chemika Heinricha Cara, jenž ve spolupráci s dalšími vědci syntetizoval v roce 1869 červené barvivo alizarin, které se z Ludwigshafenu začalo vyvážet do celého světa. Těsně před koncem 19. století továrna slavila úspěch s umělým indigem, tedy modří, po které byla velká poptávka.

Produkce barviv vyžadovala velké množství rozličných chemikálií, a ne vždy bylo možné spoléhat na externí dodavatele. Firma si proto část potřebných sloučenin připravovala sama. V roce 1913 začala produkovat v průmyslovém měřítku čpavek, čímž položila základy svého lukrativního byznysu s umělými hnojivy. Získané know-how v oboru vysokotlakých syntéz jí navíc pomohlo zvládnout produkci i dalších sloučenin.

Ne vždy se ale jenom dařilo. V roce 1921 postihlo ludwigshafenskou továrnu neštěstí, které nemá v historii německého průmyslu obdoby. Při explozi zásobníku s hnojivem zemřelo přes 560 osob. Podobná katastrofa firmu postihla také koncem 40. let, kdy výbuch cisterny připravil o život 207 lidí.

V roce 1925 se společnost Badische Anilin- & Soda-fabrik spojila s pěti dalšími chemičkami do společného podniku IG Farbenindustrie. Ten smutně proslul využíváním otrocké práce nuceně nasazených osob za druhé světové války. Společnost IG Farben navíc měla významný podíl v chemičce Degesch, která vyráběla insekticid Cyklon B, používaný k masovému vraždění v nacistických vyhlazovacích táborech.

Po znovuzískání samostatnosti v roce 1952 se BASF začal prosazovat v nových oborech, zejména výrobě plastů. Zároveň zakládal závody i mimo hranice Německa. Symbolem úspěchu společnosti se ve druhé polovině 50. let stalo nové firemní ústředí v Ludwigshafenu, které bylo v době svého dokončení nejvyšší budovou v celém Německu. Později vedení chemičky dokonce uvažovalo o stavbě vlastní jaderné elektrárny.

Zhruba od poloviny 60. let se BASF pokoušel prosadit také jako producent textilních vláken, medikamentů a magnetofonových pásek. Ani jeden z těchto artiklů ale firmě nepřinesl očekávané zisky, takže od jejich výroby v následujících dekádách ustoupila.

V současnosti sahá nabídka koncernu BASF od surové ropy a zemního plynu přes polystyren a další plasty až po katalyzátory do aut. Od roku 1999 se chemička významně angažuje také na poli biotechnologií. Po celém světě má BASF více než 113.000 zaměstnanců. Za loňský rok utržil německý chemický gigant 74,3 miliardy eur (dva biliony korun) a vytvořil čistý zisk 5,2 miliardy eur (přes 143 miliard korun).

Autor: ČTK

www.ctk.cz