Chmel letos v Kněževsi zisk nepřinese, mléko však ano

Kněževes, 20.11. 2000

Kvůli letošnímu extrémně nepříznivému počasí dosáhli v družstvu Agrochmel Kněževes průměrného hektarového výnosu chmele pouze 0,8 tuny. Oproti obvyklým výsledkům v jiných letech to v této části Rakovnicka představuje snížení výnosu zhruba o 22 procent. Přesto družstvo, které obhospodařuje 150 hektarů chmelnic, výnosy „zeleného zlata“ stojí nepatrně výš nad průměrem chmelařských podniků v republice.

Ředitel Agrochmelu Václav Záruba to přičítá kapkovému zavlažovacímu systému, který byl nákladem přibližně deseti miliónů korun pořízen už v polovině 90. let. Agrochmel tento izraelský

systém využívá na 62 hektarech chmelnic, přičemž jeho uplatnění na dalších plochách brání jenom nedostatek vody. Díky tomuto systému se ke každé rostlině nejen přivádí voda, ale na každé chmelnici zvlášť lze rovněž aplikovat potřebné dávky živin rozpuštěné ve vodě.

V Agrochmelu souhlasí s názorem, že české chmelařství již pod svých současných zhruba 6100 hektarů chmelnic nepůjde, ale že možná tato výměra dokonce o několik stovek hektarů povyskočí nahoru. Nicméně k 10 tisícům hektarů, z nichž se u nás ještě koncem 80. let chmel česal, se už pěstitelé patrně nikdy nevrátí. Podle Záruby se však prosadí ti chmelaři, kteří sáhnou k bezvirózní sadbě a nebudou ani otálet s nasazením nových odrůd. I tuzemské pivovary již masivně dovážejí zejména německý, výrazně hořčí chmel, zatímco dražší domácí klasický žatecký poloraný červenák s jeho jemnějším aróma používají pouze k dochucení piva.

Také v Agrochmelu proto zkoušejí novou sadbu Premiant, která může konkurovat německému chmelu. Ovšem přes státní dotace, ať už na obnovu porostů ve chmelnicích nebo na rekonstrukci chmelnic a obnovu porostů, je to zatím stále drahá snaha. Dotace na rekonstrukci jednoho hektaru činí 150 tisíc korun, ale pouze nová konstrukce hektarové chmelnice představuje náklady ve výši 400 tisíc korun. Stejně tak dotace na stále dražší sadbu nedosahují reálných nákladů. Zde je třeba hledat i důvod, proč v Agrochmelu postupuje zatím poměrně pomalu obnova starých chmelnic tempem kolem pěti procent ročně.

Agrochmel letos prodává žatecký červenák v průměru za více než 140 tisíc korun za tunu a odrůdu Premiant pěstovanou zatím na 3,5 hektaru za 80 až 90 tisíc korun po tuně. Kvůli nízkým výnosům se pěstování chmele letos v družstvu ocitne ve ztrátě, což je pro Agrochmel obzvlášť nepříjemné, neboť chmel v celkových tržbách firmy dlouhodobě představuje kolem 35 procent.

V družstvu proto spoléhají i na další polní a živočišnou výrobu. Avšak také ostatní rostlinná výroba byla nepříznivě ovlivněna rozmary počasí. I když podnik až 90 procent své produkce obilí si může sám uskladnit a čekat na vyšší tržní ceny, Záruba očekává nepatrnou ztrátu i v polní rostlinné výrobě.

Agrochmel si vede dobře ve výrobě mléka, kde u dvou stovek dojnic holštýnského černostrakatého plemene vykazuje průměrnou roční užitkovost 7,5 tisíce litrů. Družstvu se vyplatilo jeho cílevědomé úsilí v plemenářské práci se stádem, které ještě před pěti lety mělo roční užitkovost čtyři tisíce litrů na kus.

Ivan Ryšavý

Tisk

Další články v kategorii Podnikání

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info