Chmelaři se bez dotací neobejdou

Pěstování chmele má v českých zemích tisíciletou tradici. První zprávy o tom pocházejí podle historiků již z osmého a devátého století. "K významnému rozšíření a zvelebení chmelařství došlo za panování císaře Karla IV., který si byl vědom předností chmele pěstovaného v Čechách. Z některých jeho opatření je zřejmý i určitý způsob ochrany směřující proti vývozu sádí i dozor nad jeho pěstováním," říká Zdeněk Rosa, tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR.

Chmel se pěstoval na mnoha místech v Čechách. Postupně se jeho pěstování soustřeďovalo na Rakovnicko, Lounsko, Úštěcko a Klatovsko.

Rakovnicko v současné době spadá pod Žateckou chmelařskou oblast a chmel se zde podle Rosy po dramatickém snížení ploch z let 1995 - 1997 nyní pěstuje stabilně na úrovní okolo 1600 hektarů."Pod Žateckou oblast ale ještě spadá Kladensko, kde jsou v současnosti chmelnice zhruba na 140 hektarech. Na většině ploch celé oblasti, což znamená přibližně devadesát pět procent plochy, se zde pěstuje odrůda Žatecký poloraný červeňák," dodal Rosa. Podle jeho slov je ale ve středních Čechách možné najít chmelnice i na Mělnicku a Kutnohorsku. "Tyto regiony jsou součástí Úštěcké oblasti a chmelnice tu představují celkovou rozlohu necelých 160 hektarů," upřesnil.

V loňském roce ale chmelařům příliš nepřálo počasí. "Největší propad ve výnosu zaznamenala právě Žatecká chmelařská oblast, celkově to bylo 22 procent," dodal Rosa. Klimatické podmínky ale měly podle jeho slov loni velmi negativní vliv na vegetaci chmele v celé Evropě.

Česká republika přitom patří po vstupu do Evropské unie k největším producentům chmele v rámci evropského společenství. Prioritou však pro české chmelaře zůstává obnova chmelnic.

"Díky dotacím bylo například v roce 2003 již obnoveno sto devadesát čtyři hektarů chmelnic. Vzhledem k celkovému stáří porostu v České republice, kdy více než čtvrtina chmelnic je starších 20 let a již téměř 50 procent je starších 15 let, je obnova chmelnic pro budoucí vývoj zcela nezbytná. Vzhledem k současné ekonomice chmelařství není však rozsáhlejší obnova možná bez podpory státu," přiznal Rosa.

Aby byla obnova chmelnic možná v odpovídajícím rozsahu, potřebovali by čeští chmelaři ročně okolo 90 milionů korun. "Pokud se nenajde řešení, znamenalo by to opět v rozmezí pěti až deseti let další kritickou redukci ploch českého chmele," varuje tajemník Svazu pěstitelů chmele.

Tisk

Další články v kategorii Podnikání

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info