Dodavatelé a obchodníci bojují, kdo zaplatí za levnější jídlo

Méně tržeb, méně zisku – větší boj o marže. V takových mantinelech se bude odehrávat boj obchodníků a jejich dodavatelů v letošním roce. V této situaci se dá očekávat ještě silnější tlak ze strany dodavatelů. Ti by si totiž rádi sáhli na část ceny, kterou k té jejich dodavatelské přidávají obchodníci.

Až donedávna, kdy ceny v obchodech rostly, stoupala i marže. Na to si nejhlasitěji stěžovali chovatelé dojných krav. Ti se kvůli tomu v poslední době začínají ozývat ještě více. Důvodem je přituhující boj o to, kdo pokles konečných cen ponese na svých bedrech, zda to budou obchodníci, nebo zemědělci.

"Spotřebitelské ceny nekopírují pokles ceny syrového mléka ani potravinářských u výrobců a marže obchodníků tedy neustále rostou," postěžoval si minulý týden předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský.

I třetina pro obchodníky

Podle něj činila marže obchodníků například u másla v roce 2003 13,6 procenta a v roce 2008 to už bylo 34,3 procenta, u polotučného trvanlivého mléka marže narostla z 5,9 procenta v roce 2003 na 35,1 procenta v roce loňském.

Zástupci řetězců, kteří nikdy neuvádějí přesné výše svých marží u jednotlivých výrobků, namítají, že jim z konečné ceny zůstává v průměru zhruba 15 procent, což je obvyklé i na Západě.

Zemědělcům už nějaký čas bere vítr z plachet také zvyšující se import některých potravin. A to hlavně z rozvojových zemí. Jejich dovoz do EU včetně Česka podle statistiky v posledních měsících dokonce převyšuje hodnotu dovozů ze zbývajících zemí OECD. To znamená, že se dováží téměř výhradně levnější zboží.

Konkurence se navíc může projevit i vyššími zalistovacími poplatky, které řetězce od dodavatelů vybírají za uvádění výrobků do prodejen. Konkurenční klání českých obchodních řetězců je díky jejich koncentraci vůbec největší v celé Evropě. Několik velmi úspěšných světových značek kvůli tomu z českého trhu raději úplně vycouvalo. Například světová dvojka, francouzský Carrefour.

"Neznám tvrdší sport," řekl ke konkurenčnímu boji už před časem šéf tuzemského Globusu Petr Vyhnálek.

Přitom třináct hypermarketů, které většinu doby vede, už léta každoročně vykazuje zisk v řádu několik stovek milionů korun. Takové štěstí zatím jiní, ať už kvůli expanzivním snahám nebo jiné obchodní politice, nemají. Třeba Ahold už počítá své nahromaděné ztráty z posledních let na miliardy, z minusu se už dlouho nedostal také Interspar.