Dotace připomínají Kocourkov

Z české krajiny mohou zmizet poslední remízky a meze, tvrdí ochránci přírody. Za novou hrozbou rozorávání podle nich stojí špatný systém dotací v zemědělství. Zatímco Evropská unie finančně preferuje přeměnu orné půdy na louky, pastviny či lesy, dotace vyplácené českou vládou naopak podporují rozorávání dalších pozemků. Zmatek je způsobený tím, že zemědělci z nových členských zemí EU zatím nedostávají z Bruselu tak vysokou podporu jako jejich kolegové v původní evropské patnáctce.

Až do roku 2013 tak mohou kromě dotací z unie získávat také podporu od svých vlád, takzvané doplňkové platby. České ministerstvo zemědělství je přitom vyplácí také podle rozlohy orné půdy. Znamená to tedy, že pokud by farmář v souladu s požadavky EU přeměnil část polí na louky či pastviny, dostane na doplňkových dotacích méně peněz od české vlády. Nejde ale o zanedbatelnou částku, výše dotace může být až 2500 korun na hektar.

Česká republika má v současnosti mnohem větší podíl orné půdy na celkovém objemu zemědělské půdy, než je průměr EU. V tuzemsku tvoří orná půda 72 procent zemědělské půdy, zatímco ve státech původní evropské patnáctky je to zhruba 60 procent. Vysoký podíl rozoraných pozemků patří k ekologickým rizikům. "Z polí rychleji odtéká voda, čímž se zvyšuje nebezpečí záplav," vysvětluje Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha.

Mezi nepříznivé vlivy patří i zvýšená eroze půdy. Ministerstvo zemědělství však tvrdí, že dotace na ornou půdu v praxi k novému rozorávání mezí a remízků nevedou. "K rozorávání pozemků za účelem získání větší plochy, přes kterou by šlo prohnat dotace, nedochází," uvedl Jiří Felčárek z ministerstva zemědělství.

Míní, že pro zemědělce jsou finančně zajímavější právě programy zaměřené na zalesňování, ale také na pěstování nepotravinářských plodin, produkci biomasy pro ekologické spalovny a podobně. Podle ochránců přírody však dotování orné půdy výrazně zpomaluje přechod zemědělců na jiné využití zemědělských pozemků, například na pastviny či ovocné sady.