Dotace z ciziny pomáhají horám

Již „odepsané“ lesy v Krušných horách vstávají z mrtvých

Rudolicev Horách Nedaleko obce Rudolice v Krušných horách je mezi stromy silně poškozenými z minulých let rozlehlá oáza mladých zdravých stromků. Takových oplocených pozemků s čerstvě vysazenými listnáči i jehličnany je v západní části Krušných hor více. Vznikly s výraznou podporou Evropské unie, která v Krušných horách investovala desítky milionů korun. S finanční podporou se má obnovit porost v nejvíce zdevastovaném pohoří v republice. "Zlepšuje se to pomalu, je to dlouhodobá záležitost," říká Andrea Pondělíčková, ředitelka odboru rozvoje lesního hospodářství ministerstva zemědělství. "Tyto projekty mají dvojí význam. Lesnický a ekologický, tedy navrátit přírodu Krušných hor do původního stavu. To je to nejdůležitější. Také jsme se ale naučili tyto projekty administrativně a naprosto transparentně zpracovávat. Vždyť jde o peníze daňových poplatníků z Evropské unie," tvrdí Jiří Oliva, generální ředitel státního podniku Lesy. Zatím poslední společný přeshraniční projekt obnovy porostů, který byl Lesům slavnostně předán v úterý, vyšel zhruba na osmačtyřicet milionů korun, přičemž evropský fond Phare přispěl pětasedmdesáti procenty. První 'etapa' regenerace lesa ale byla zakončena už před dvěma lety. Tehdy si akce vyžádala okolo šestatřiceti milionů korun a Phare se podílelo osmatřiceti procenty. "Pamatuji se, že jsme tu před listopadem 1989 žili s vědomím, že je to ekologicky odepsaná oblast," říká Pavel Weiss, přednosta Okresního úřadu v Mostě. "To, že se to tu v tak krátkém období zlepšilo, pokládám za velký úspěch. Je to změna, která je fantastická. Hory už působí velmi příjemně." S tím, že se lesy v Krušných horách zlepšují, souhlasí i přednosta Okresního úřadu v Chomutově Jiří Kulhánek. "Vrací se sem živočichové i rostliny," připomíná. Ochránci přírody ale vědí, že vyhráno ještě zdaleka není. Pokračování na straně dvěPokračování ze strany jedna

Půda v Krušných horách je totiž ze sedmdesátých a osmdesátých let natolik prosycená sírou a dalšími škodlivinami, že stačí jen málo, aby se tu opět odehrála ekologická katastrofa. Naposledy se to stalo v zimě na přelomu let 1995 a 1996, kdy bylo poškozeno na 23 tisíc hektarů smrku, z toho asi dva a půl tisíce zcela odumřelo. O rok později pak začala na několika tisících hektarech usychat i bříza, která má přitom pověst stromu, který vydrží vše. Teď se 'zdravotní' stav lesů začíná opět krok po kroku zlepšovat. "Umírání stromů se už výrazným způsobem nerozšiřuje," připouští Vladislav Badalík, vedoucí Agentury projektů obnovy lesa podniku Lesy, který na obnovu lesních porostů v Krušných horách dává každoročně 260 milionů korun. Další desítky milionů korun proudí z rozpočtu ministerstva zemědělství, které financuje vápnění a hnojení krušnohorské půdy. "Lze to hodnotit jako velmi úspěšné. Podařilo se zabránit škodám velkého rozsahu," pochvaluje si hnojení a vápnění Andrea Pondělíčková z ministerstva zemědělství. Právě v těchto dnech se vybírají další pozemky na vápnění a hnojení, které bude ještě minimálně letos v Krušných horách pokračovat. Další peníze na záchranu a obnovu lesních porostů slíbila také Evropská unie.

PAVEL BAROCH