Dva případy nemoci BSE nejsou důvodem k šílenství

Kolem nemoci šílených krav se objevila řada protikladných názorů, naposledy při výskytu druhého případu na Slovensku. Proto se k tématu vracíme v exkluzivním rozhovoru o bovinní spongiformní encefalopatii (BSE) se špičkovým evropským diagnostikem profesorem Michalem Novákem.

Výskyt BSE byl zaznamenán v České republice i na Slovensku. Co by to případně mohlo znamenat pro spotřebitele?

Byl bych rád, kdybychom si do důsledků uvědomili, že dva pozitivní případy neznamenají ještě ohrožení potravinové bezpečnosti národa. Ve Velké Británii uvádějí, že do potravinového řetězce obyvatel vstoupilo minimálně 800 tisíc, předpokládá se že až 1,8 miliónu infikovaných zvířat. Když porovnáme tento počet a dva české a slovenské případy, lehko si vypočítáme riziko. Občané Velké Británie byli nesmírně exponovaní BSE, a přesto tam do konce letošního května zaznamenali u lidí pouze 98 případů nové varianty Creutzfeldt-Jakobovy choroby (CJD). Často předkládaný katastrofický scénář se zatím tedy nekoná.

Přesto vlna obav z BSE roste. Dáte si vy, jako zasvěcený diagnostik, hovězí vůbec na talíř?

Ano, klidně. Deset let jsem ve Velké Británii oficiálně vědecky zabýval problematikou BSE. Tehdejší britská vláda nevěřila, že BSE skutečně může ohrozit člověka. Nejméně pět let jsme byli vystaveni přímé expozici infikovaného hovězího, než se zavedla přísná opatření. Přesto se nebojím dát si hovězí, protože je jednoznačně prokázané, že nestačí sníst jen infikované maso, ale organismus musí být ještě vnímavý na BSE. Jde nejen o velký komplex genetických faktorů, výkonnost imunitního systému, ale i o to, zda člověk prožívá nějaký psychický nebo zdravotní stres. Tehdy se výkonnost imunitního systému snižuje o polovinu. Navíc jde i o to, zda člověk má genetickou predispozici na toto onemocnění.

A má?

Je to trochu složitější, ale pokusím se to vysvětlit. Daný jednotlivec musí mít v pořadí aminokyselin prionového proteinu v poloze 129 aminokyselinu metionin od obou rodičů. Lidé, kteří dostali novou variantu CJD, kde se předpokládá, že šlo o přenos BSE z hovězího dobytka, měli na kodóně 129 oba metioniny, to znamená, že byli homozygoti. Žádný jiný člověk nemoc nedostal. Jedná se o významný rizikový faktor, který určuje, že pokud nemám metionin, mám velmi malou šanci se nakazit. Zdůrazňuji - neexistuje přímo úměra "jedl jsi hovězí maso, dostaneš novou variantu CJD".

Nejde tedy kolem nemoci šílených krav někdy i o zbytečně vypouštěné bubliny?

Jsem rád, že se na to ptáte. Uvědomme si, že některé okruhy podnikatelů a obchodníků mohou živit obavy z CJD i záměrně, protože chtějí profitovat z poklesu spotřeby hovězího masa.