EK se bude zasazovat o vyšší prostředky pro nové členy

Evropská komise se bude zasazovat o vyšší prostředky pro nové členy

Evropská komise předloží členským státům 30. ledna návrh řešení klíčových finančních otázek spojených s rozšířením, tedy zejména financování zemědělských a regionálních podpor v nových členských zemích. Podle zdrojů v Bruselu navrhne maximální výši prostředků možnou v rámci finančního výhledu EU do roku 2006.

Reakce členů je ovšem ve hvězdách. Zatím je známo velmi negativní stanovisko německého ministra financí Hanse Eichela a řady jeho kolegů. Bránit výdajům však patří k popisu práce ministrů financí; v konečném stádiu budou rozhodovat šéfové států a vlád.

"Komise je zvědava, co členské státy řeknou. Budou postaveny před vlastní odpovědnost. Nelze v neděli vykládat, jak fandíme Čechům nebo Polákům, a v pondělí činit zcela opačná rozhodnutí," uvedl zdroj blízký jednání.

Komise doporučí, aby EU poskytla až desítce nových členů finance zapsané ve finančním výhledu 2000-2006 v kolonce "rozšíření" pro rok 2004; dělá to 11,6 miliardy eur. Z toho by se podle jejích představ měly uspokojit pro daný rok nároky deseti nováčků, pokud jde o zemědělskou a regionální pomoc, při dodržení zásady postupného nárůstu subvencí, a ještě by zbylo na tzv. přímé platby pro zemědělce.

Podle představ EK se to udělá tak, že se jako základ pro šest nových zemí (ČR, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Estonsko, Kypr), s nimiž finanční výhled počítá, vezmou prostředky vyčleněné pro rok 2002 jako první teoretický rok po rozšíření, tedy 6,4 miliardy eur. Z rozdílu, který činí 5,2 miliardy, se uspokojí další čtyři země (Slovensko, Litva, Lotyšsko, Malta) a ještě zbyde na zlomek přímých plateb pro zemědělce, které podle usnesení z Berlína z jara 1999 nemají nováčkům být vypláceny vůbec.

Eichelova představa, nastíněná tento týden v listu Handelsblatt, vychází z jiné interpretace berlínského řešení - suma pro rok 2002 má podle ní platit za všech okolností pro první rok po přistoupení. Přinejlepším by bylo možné ji navýšit o jistou částku - mluví se o 20 procentech nebo 800 miliónech eur - pro čtyři dodatečně vstupující země, vesměs malé.

Za takových okolností by nezbylo na přímé zemědělské platby ani na žádné mimořádné výdaje spojené s rozšířením, ať už jde o rozvoj polského venkova nebo odstavení litevské jaderné elektrárny Ignalina. Růst podpor by byl pomalejší. Podle názoru převládajícího v komisi by bylo velmi těžké, ba nemožné rozšíření za takových podmínek uskutečnit.