EK stále neschválila programy na podporu zemědělců a potravinářů

Ve vzduchu je 2,6 miliard korun

Evropská komise stále neschválila spuštění programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) na pomoc zemědělcům a potravinářům postiženým ekonomickou krizí. Potvrdil to začátkem května tajemník ředitele PGRLF Vladimír Suchý.

Podle posledního vyjádření ředitele fondu Martina Karbana měly přitom být čtyři programy, jejichž prostřednictvím budou zemědělci a zpracovatelé moci čerpat na podporu provozních úvěrů celkem 2,6 miliardy korun, schváleny do konce dubna.

"Dle našich informací zatím Brusel žádné stanovisko nevydal. Programy budou spuštěny neprodleně po obdržení oficiálního vyjádření Evropské komise," uvedl Suchý s tím, že termín, kdy komise stanovisko vydá, se nyní nedá předpovědět.

"Já doufám, že zahájení budu schopen oznámit do konce týdne," řekl dnes odstupující ministr zemědělství Petr Gandalovič. Schvalování ze strany komise se podle něj protáhlo, protože balíček podpůrných opatření pro různé oblasti národních ekonomik, jehož jsou podpory z PGRLF součástí, obsahoval mnoho jiných programů.

"U části firem se oddaluje vyřešení cash-flow a prohlubují se jejich problémy," uvedl k tomu prezident Agrární komory Jan Veleba. Banky podle něj díky očekávaní startu programů dočasně přibrzdily tlak na zemědělce. "Je otázka, dokdy jsou věřitelé ochotni čekat," upozornil.

Ministerstvo zemědělství již dříve vysvětlilo zpoždění startu programů, které původně měly být spuštěny již od začátku dubna, technickými potížemi při notifikaci programů v Bruselu. Podle Veleby však může za zpoždění programů ministerstvo zemědělství. To údajně Bruselu předložilo ke schválení programy, které tímto způsobem schvalovány vůbec být nemusely.

Podpora z PGRLF má tuzemským zemědělcům pomoci vyrovnat se s dopady ekonomické krize, v jejímž důsledku se snížila ochota bank poskytovat farmářům provozní úvěry či vzrostla úroková míra u těchto úvěrů. Agrární sektor navíc trápí již několik měsíců nízké výkupní ceny mléka, které podle farmářů nepokrývají jejich výrobní náklady. Kvůli loňské nadprůměrné úrodě stagnuje také trh s obilím, jehož výkupní ceny jsou také výrazně nižší.

Problémy při jednání s bankami a se získáváním úvěrů mají i potravináři. Stěžují si také na sílící tlak ze strany obchodních řetězců, které je zejména nutí k dalšímu snižování výrobních cen. (li)