Farmáři: renta útěky ze vsí nevyřeší, je to plácání do větru

Pokud si pětapadesátiletý zemědělec najde za sebe náhradu, dostane rentu. Od svého nařízení si vláda slibuje, že když mladší lidé převezmou hospodářství, nebudou chtít z venkova odejít. Rolnící si to však nemyslí. Ukončit zemědělskou činnost a předat hospodářství mladšímu následníkovi mohou od letošního roku farmáři, kteří dosáhnou věku pětapadesát let. Budou za to dvacet roků pobírat dávky financované státem a Evropskou unií, a pak jim vznikne nárok na starobní důchod. Zemědělec, který předčasně skončí, může při splnění podmínek dostat ročně paušál ve výši 75 tisíc korun a k tomu 4,5 tisíce za každý hektar půdy, který převedl na svého nástupce. Horní limit renty činí 210 tisíc korun ročně, což je 17,5 tisíce korun měsíčně.

"Osobně si myslím, že je to krok správným směrem, protože mladí lidé nechtějí v našem sektoru zůstávat. Ale bohužel nové vládní nařízení neřeší problematiku velkého vlast níka pozemků, který je pracovníkem obchodní společnosti. Náš zaměstnanec, ačkoliv pracuje v zemědělství a disponuje pozemky, tak o rentu žádat nemůže," poznamenal ředitel zemědělské firmy Antonín Šárovec. Aby zemědělec podporu dostal, musí mít za sebou nejméně deset let hospodaření. Nástupce mladší čtyřiceti let se zavazuje, že na převzaté farmě bude hospodařit dalších alespoň pět roků. "U mě to nepřichází v úvahu, protože jsem už dva roky v důchodu. O těch to věcech bude muset jednou přemýšlet syn," zmínil zemědělec Miroslav Douda a pokračoval:

"Vidím v tom ale moc háčků a kliček. Kluk by například musel ode mě hospodářství odkoupit a následně zaplatit daň z přidané hodnoty. Kdyby se rozhodl činnost předčasně ukončit, chtěli by po mně, jako příjemci renty, všechny peníze vrátit."

Naopak s velkou nedočkavostí čeká na písemnou formu vládního nařízení Pavel Bleha."Hodlám toho využít, ale zatím mi nejsou jasné všechny podmínky. Jakmile to bude možné, farmu bych rád předal synovi. Hospodařím na pětašedesáti hektarech a už čtrnáct let jsem neměl den dovolené,"

konstatoval třiapadesátiletý Pavel Bleha. Od svého nařízení si vláda slibuje, že když mladší lidé převezmou hospodářství, nebudou chtít z venkova odejít.

"Je to plácání do větru. Tím se zemědělství a venkov nezlepší, akorát se zaseje mezi hloupý lid nenávist. Už jsem totiž slyšel, jak dobře se kvůli rentě budu mít. Ovšem mladí lidé do toho asi moc nepůjdou. Lepší život i peníze mají ve městech," naznačil na dvaceti hektarech samostatně hospodařící rolník Josef Výborný z Puchře a doplnil:

"S mým synem určitě počítat nemohu, protože má svou práci, kde si vydělá více peněz."