Firmy měly dodat data registru znečištění, ne všechny tak učinily

"Všichni o tom věděli, část nám už data poslala, další část slíbila, že se co nejdřív ozve," sdělila mluvčí ČEÚ, Rut Bízková. Ústav podle ní nechce u podniků vyvolat k nové povinnosti averzi, proto zatím bude zpracovávat už došlá data a s upomínkami opozdilcům počká. Kolik firem informace o škodlivých látkách, které loni vypustily do vody, ovzduší či půdy, do veřejného registru dodalo, chce ústav zveřejnit za měsíc. Z registru, jehož mapy se objeví na internetu poprvé počátkem září, se lidé dozvědí třeba o úrovni znečištění prostředí v okolí svého bydliště.

Veřejný informační systém, po němž volají ochránci životního prostředí od poloviny 90. let, bude postupně naplňován daty o produkci 72 vyjmenovaných škodlivých látek, například skleníkových plynů, těžkých kovů či halogenovaných uhlovodíků. Povinnost platí v případě, že se škodlivá látka objevuje v emisích do ovzduší, vody, půdy nebo v takzvaných přenosech v množství, které dosahuje nebo přesahuje hranici stanovenou nařízením vlády o integrovaném registru znečišťování. Vstoupit do systému budou muset například firmy, které za rok vypustí do vody či půdy kilogram rtuti, dvacet kilogramů olova nebo znečistí ovzduší 10 000 kilogramy amoniaku. Monitoring počátečních 72 látek se postupně na 88.

Ke zřízení registru se Česko zavázalo podpisem mezinárodních úmluv. Evidenci po členských státech požaduje také Evropská unie, která zřídila celoevropskou databázi znečišťování. Stát si od systému slibuje lepší přehled o znečišťování přírody, a tedy možnost provádět účinnější ekologickou politiku. Veřejná kontrola znečišťování má také podnítit větší odpovědnost podniků za životní prostředí.