Fischler nehájí pouze zemědělce, vidí mnohem dál
21.11.2003 | Hospodářské noviny
Venkov má větší hodnotu než pouhé zemědělství - to je základní vize politiky bruselského agrárního komisaře Franze Fischlera.
Konkrétní příklad této politiky: Velkým zemědělským podnikům budou postupně kráceny produkční dotace. Tyto peníze budou převedeny například na zatravňování polí pro omezení eroze, na zpracovávání ovčího mléka na místní sýrovou specialitu, na vybudování internetové kavárny na vesnici, na stavbu penziónu pro turisty.
Někteří farmáři mohou přitom komisaři vyčítat, že část dotací, jež by mohly být určeny jen rolníkům na podporu produkce, chce Brusel nabízet i k jinému využití.
»Přijdeme tak o peníze,« říká například tajemník Agrární komory Jan Záhorka.
Ekonomové však takové tvrzení důrazně odmítají.
»Je nutné si uvědomit, že dotace přece nejsou peníze rolníků. Jde o státní prostředky, které se
společnost rozhodne někam investovat - na školství, zdravotnictví, nebo třeba na zemědělství,« vysvětluje Tomáš Doucha, ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky
Sami zemědělci přitom své požadavky na dotace zdůvodňují právě tím, že nejsou jen pouhými producenty, ale starají se o krajinu, zajišťují obydlenost venkova.
»Musíme podporovat toto takzvané multifunkční zemědělství,« říká i resortní ministr Jaroslav Palas, když žádá vládu či sněmovnu o další miliardy.
Fischlerova vize tak není ničím jiným než důslednějším naplňováním onoho mimoprodukčního poslání zemědělství. A protože s agrární nadvýrobou má Evropa potíže, je jen přirozené, že venkovské dotace budou stále více mířit nejen k farmářům, ale i k dalším podnikatelům v regionech.
Zároveň se tak nabízí zemím Evropské unie možnost, jak zachránit venkov před dalším odlivem obyvatel a udržet životní prostředí ve slušném stavu. Evropské zemědělství totiž v porovnání se světem není schopné cenově konkurovat, a přitom další dotace či větší ochranu trhu už unii pravidla Světové obchodní organizace zapovídají.
»Je to vlastně pokus, jak zachránit evropský venkov. Bude ale hodně záležet i na tom, zda si zisk z dotované nezemědělské činnosti někteří podnikatelé takříkajíc neodnesou zpátky do měst,« upozorňuje Doucha.
Tyto dotace ovšem mohou samozřejmě začít využívat i sami rolníci, když rozšíří či případně změní své dosavadní podnikatelská aktivity
Další články v kategorii Podnikání
- Beermixy už nejsou jen letní osvěžení. Výrobci do nich přidávají funkční složky (10.04.2026)
- Džemy s příběhem. V Dobroládovně našli práci ženy před důchodem i syn s autismem (10.04.2026)
- Za „zelené baterie venkova“: Zemědělci a energetici volají po rozumném rozvoji bioplynových stanic (10.04.2026)
- Čokoládovna Steiner & Kovarik navýšila loni obrat o 35 mil. na 120 mil. Kč (10.04.2026)
- Brněnská pivnice měla zkažené potraviny. Kontrolou neprošlo maso i sýrové koule (09.04.2026)
- Manažer z korporátu se stal králem chlebíčků. Nyní vyrábí miliony lahůdek ročně (08.04.2026)
- Thajští rybáři bojují s drahou naftou, varují před kolapsem stomiliardového trhu (08.04.2026)
- Inflace v Česku vzrostla (08.04.2026)
- Jak rychle a efektivně pomoci zemědělcům v době drahé nafty? Spotřební daní na naftu (07.04.2026)
- Semix rozšiřuje výrobu: 65 milionů do fermentace (02.04.2026)

Tweet



