Fond získal peníze na obilí

Agrární komora chce od státu mnohem více peněz, aby zemědělci mohli konkurovat farmářům v unii.

Státní zemědělský intervenční fond, který reguluje tuzemský agrární trh, si bude moci příští rok vypůjčit u bank přes tři miliardy korun na nákup obilí nebo řepky. Vyplývá to z rozpočtu fondu, jenž schválil zemědělský výbor sněmovny. "Pokud bychom úvěr neměli povolen, nemohli bychom trh s těmito důležitými komoditami ovlivňovat. Existence fondu by ztratila smysl. Celková dotace ze státního rozpočtu na příští rok je totiž jen necelé tři miliardy, což o jednu a čtvrt miliardy korun méně než loni," prohlásil ředitel fondu Jan Höck. Zemědělští podnikatelé přesto mají k rozpočtu fondu, jehož obrat má příští rok přesáhnout sedm miliard korun, řadu výhrad.

Agrární komora tvrdí, že stát by měl fondu dávat peněz mnohem víc. Jinak se podle ní české zemědělství nestihne včas připravit na vstup do Evropské unie. "Přijali jsme přece koncepci rozvoje zemědělství, podle níž bychom se měli přiblížit agrární politice unie už v roce 2004. Jenže to bychom potřebovali dotovat fond několikanásobně víc, než to děláme," řekl tajemník komory Jan Záhorka.

Kritické připomínky k rozpočtu fondu má i Asociace soukromého zemědělství. "Některá čísla v něm jsou nesmyslná," konstatoval předseda asociace Stanislav Němec. "Nechápu třeba, jak se příjmech fondu objevily peníze za prodej potravinářské pšenice, který ještě ani nezačal a nikdo neví, za jakou cenu se pšenice bude prodávat," řekl. Je podle něj přitom správné, že fond získal záruku, že si může další peníze půjčit. "Ale tím spíš by měl pracovat s pravdivými údaji," dodal Němec.

Hlavním posláním intervenčního fondu je vyrovnávat u rozhodujících komodit nabídku s poptávkou, a tím udržovat i poměrně stabilní ceny. Zaměřuje se především na dotace vývozu mléčných přebytků, které by bez těchto subvencí byly ve světě neprodejné. Vykupuje rovněž potravinářskou pšenici, kterou prodává do zahraničí nebo zpětně na domácí trh.