Francie chrání domácí zemědělce a odmítá reformu navrhovanou unií

Francie klade tvrdý odpor ambiciózním plánům Evropské komise na zásadní reformu společné zemědělské politiky.

Francouzský ministr zemědělství Hervé Gaymard včera sdělil svým kolegům z ostatních evropských zemí při schůzce v Lucemburku, že hlavní body zamýšlené reformy jsou pro nový francouzský kabinet nepřijatelné.

Plán razantních změn, který vypracoval evropský komisař pro zemědělskou politiku Franz Fischler, znamená podle odborníků největší revoluci v dosavadním systému rozdělování dotací za uplynulou dekádu.

"Všechny zúčastněné země, mezi nimi potom zejména Německo, si přejí zakončit diskusi o této otázce ještě před plánovaným rozšířením Evropské unie," uvedl francouzský list Le Monde.

Francouzští zemědělci patří mezi největší příjemce dotací unie. To nutí Paříž postupovat s krajní obezřetností.

Fischlerův plán, který by měla Evropská komise schválit 10. července, počítá s určitým omezením přímých dotací i s jejich přerozdělením v chudých venkovských oblastech podle nových pravidel. Poskytování finančních částek na rozvoj farem má potom být v mnohem větší míře vázáno na splňování ekologických norem a na kvalitu produkovaných potravin.

Komisař Fischler chce rovněž o pět procent snížit výkupní ceny obilovin.

Francie však plány zdvořile odmítá. "Některé myšlenky formulované v této oblasti jsou z našeho pohledu zcela vyloučené," citoval Hervého deník Financial Times.

Francie odmítá podle jeho slov především úpravu cen, ale také změnu výše i formu kompenzací, jinými slovy téměř všechny podstatné změny Fischlerova plánu.

V mnohem méně nesouhlasném tónu se Paříž vyjadřuje k politice rozvoje chudých venkovských oblastí. Souhlasí rovněž s důrazem na kvalitu pěstovaných zemědělských produktů a se zájmem o ekologickou čistotu.

V jedné věci se ovšem s Bruselem shodnout nemůže: Fischlerův plán předpokládá, že na financování rozvojových projektů se budou zčásti podílet i jednotlivé země unie, které vyčlení prostředky ze svých rozpočtů. To však právě Francie, která úporně hledá, jak ušetřit finance na plánované snížení daní, nehodlá připustit.

Na opačné straně jednacího stolu stojí Německo, s každoročně poskytovanými 40 miliardami eur zcela bezkonkurenčně největší přispěvovatel do nenasytné bruselské pokladnice.

Berlín se vyjadřuje opakovaně ve prospěch radikální Fischlerovy reformy. Francie to pozorně vnímá, současně ale čeká, kdo bude z německé strany hovořit po zářijových volbách.