Hovězí a vepř. maso květen 1998-zpráva MZe ČR 1. část (zkráceno)

31.05.1998 | MZe ČR

Situacní a výhledová zpráva

Hovezí a veprové maso

(1. cást)

kveten 1998

Vydalo: Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

Reditel odboru strategie a komodit Ing. Jirí Dubec, MZe CR

Odpovední odborní redaktori:

Ing. Jirí Hojer MZe CR

Ing. Miloš Cypra MZe CR

Zdroje informací, zpracovatelé podkladu:

ATIS (Agrárne trhové informácie Sovenska)

Ceská zemedelská univerzita, Praha

Ceský statistický úrad, Praha

FAO (Food and Agriculture Organization of the United Nations - Organizace pro výživu a zemedelství)

Generální reditelství cel, Praha

IS Agronet - Informacní systém pro zemedelství CR

MLC (Meat and Livestock Commision - Komise pro maso a hospodárská zvírata Velké Británie

Ministerstvo financí Ceské republiky

Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

Reuters (tisková a informacní agentura)

Státní fond tržní regulace, Praha

Státní veterinární správa CR

Úrední list EU

Výzkumný ústav zemedelské ekonomiky, Praha

Obsah

Úvod

Souhrn

Zásahy státu

Situace na zahranicních trzích hovezího a veprového masa

Vývoj na trhu hovezího a veprového masa v CR

Zpracovatelský prumysl

Cenový vývoj

Spotreba masa v CR

Predkládaná situacní a výhledová zpráva navazuje na zprávu, která byla vydána v prosinci 1997. Použité údaje jsou zpracovány podle informací dostupných k mesící breznu 1998. Situacní a výhledové zprávy jsou pro všechny podnikatelské subjekty k dispozici na územních odborech MZe CR a v budove Ministerstva zemedelství CR. Situacní a výhledová zpráva je také vydávána jako príloha v periodikách Zemedelské listy a Agrospoj.

Úvod

Vývoj v chovu skotu a prasat behem posledních nekolika let významne ovlivnil pojetí živocišné i rostlinné výroby.

Zmeny v techto dvou komoditách jsou nejvíce ovlivneny vývojem domácí spotreby. Spotreba hovezího masa neustále mírne klesá. Spotrebitelská poptávka se odklání od hovezího masa z cenových i dietetických duvodu k bílým druhum masa (drubež a ryby). U veprového masa je spotreba i výroba pomerne stabilní.

Pozitivní vývoj byl zaznamenán v posledních dvou letech u salda zahranicního obchodu s hovezím a veprovým masem.

V chovu skotu a prasat bude pro vstup do EU nutno pripravit legislativní zmeny ve zpracovatelském prumyslu. Jedná se o nove zavádené normy harmonizované s normami EU. Z nich nejvýznamejší bude povinnost ohodnotit jatecná zvírata podle kvality, s címž by mela být spojena i vetší závislost ceny a jatecné kvality zvírete. Pozitivní dusledky na motivaci prvovýrobcu a na kvalitu produkce jsou zrejmé.

Souhrn

Rok 1997 byl pro produkci hovezího i veprového masa rokem stagnacním až sestupným. Zároven se ale koncem roku již objevovaly signály zlepšení odbytové i cenové situace, které pretrvává i na pocátku roku 1998 a melo by trvat i nadále.

Prodej jatecného skotu poklesl v roce 1997 poprvé pod 300 tisíc tun živé hmotnosti (na 293,6 tisíc t ž. hm.), presto nabídka hovezího masa stále prevyšovala spotrebu a docházelo k vývozum. V první polovine roku pomohl váznoucímu odbytu SFTR subvencovaným vývozem 10 tisíc t ž. hm., címž prispel k odcerpání celkem 22,5 tisíc t ž. hm. z preplneného domácího trhu, což predstavuje kladný rozdíl vývozu a dovozu v roce 1997.

Primerene stavu na trhu se vyvíjel v roce 1997 i pocet kusu chovaného skotu. Tento ukazatel se behem roku snižovaly, pricemž ke konci roku snižování probíhalo v pomalejším tempu. Pokles stavu skotu lze ocekávat i v roce 1998,ovšem ve výrazne pomalejším tempu.

Také prodej jatecných prasat byl v roce 1997 nižší než v predchozích letech a dosáhl 569,9 tisíc t ž. hm. Neuspokojivý cenový vývoj, který trval približne do poloviny roku, vedl k poklesu stavu chovaných prasat.

Pokles stavu prasat se zastavil spolu s obratem k lepšímu v cenových i odbytových podmínkách prasat a veprového masa ve zbytku roku 1997 a na pocátku roku 1998. Tyto podmínky a výhled na pokracování príznivé situace jsou duvodem predpokladu na udržení a mírné zvýšení stavu prasat.

Po prebytku z první poloviny roku 1997 se odbyt v masném prumyslu rozhýbával a schopnost vstrebávat nabídku jatecných zvírat od chovatelu se zlepšovala. Tato tendence trvá až do pocátku roku 1998.

Dusledkem byly prijatelnejší ceny placené zemedelským výrobcum od poloviny roku 1997. Pravdepodobne díky rostoucí konkurenci mezi zpracovateli, velkoobchody i maloobchody se vyšší ceny zemedelských výrobcu prozatím neprojevily výrazneji rustem obchodních a spotrebitelských cen.

Jako dusledek nízkých cen, poklesu kurzu ceké koruny, ale také jako prícina zlepšení odbytu se projevoval v roce 1997 zahranicní obchod s hovezím a veprovým masem se svou kladnou bilancí. Stejná je prozatím situace na pocátku roku 1998. Zmena nastala zejména u obchodu s veprovým masem, kde došlo k obratu a vývoz zacal významne prevyšovat dovoz.

Ve vyspelých zemích pokracovala tendence poklesu spotreby cervených mas (hovezí a veprové) ve prospech ostatních. Zároven v méne rozvinutých státech se spotreba i produkce masa roste spolu s ekonomickou výkonností. Vzhledem k malé tradici intenzivní živocišné výroby v techto zemích muže rust jejich podíl na celkových dovozech masa.

Zásahy státu

Do zásahu státu u komodit hovezí a veprové maso jsou zahrnuty:

1. Celní opatrení.

2. Licencní politika podle vyhlášky FMZO c. 560/1991 Sb., ve znení pozdejších predpisu Ministerstva prumyslu a obchodu Ceské republiky.

3. Podpurná opatrení pro rok 1998.

1. Celní opatrení

Definice základních pojmu

Smluvní celní sazba se použije, pokud dovážené zboží pochází ze zeme, které CR poskytuje doložku nejvyšších výhod. CR poskytuje doložku výhod všem zemím krome 10 zemí, napr. Západní Sahara, Omán atd. Smluvní celní sazby zahrnují celní koncese aplikované od 1. ledna 1998 podle výsledku Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání GATT.

Smluvní celní sazba platná v rámci celní kvóty se uplatnuje podle stejných pravidel jako smluvní celní sazba za predpokladu:

a) zboží je navrženo do celního režimu volného obehu

b) celní kvóta vztahující se k tomuto zboží není vycerpána.

Celní kvótou se rozumí množství zboží, které je propušteno do navrženého celního režimu pri použití nižší celní sazby.

Preference (preferencní kvóty, preferencní celní sazba) zvýhodnující vzájemný zahranicní obchod a jsou stanoveny v uzavrených Dohodách o zónách volného obchodu mezi CR a príslušnými státy.

Od pocátku roku 1998 se zmenily celní tarify. Uvádíme prehled celních sazeb platných pro dovoz živého skotu a prasat, hovezího a veprového masa a výrobku z nich. Dále je uveden aktuální stav plnení smluvních a preferencních dovozních kvót, které CR poskytuje na základe dvou ci vícestranných mezinárodních smluv.

2. Licencní politika v roce 1998

Dovozní a vývozní licence jsou udelovány na základe vyhlášky FMZO c. 560/1991 Sb., ve znení pozdejších predpisu. Zde jsou stanoveny podmínky k vydávání úredního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb. Poslední zmenou je vyhláška MPO c. 56/1998 Sb. Tato novela upravila seznam položek, u nichž je pri dovozu vyžadována automatická licence. V novém seznamu se nevyskytují položky z oblasti produkce hovezího a veprového masa. Automatické licence pri dovozu mely ohlašovací funkci, byly udelovány pri každé žádosti, nebyly množstevne omezeny.

Pridelováním licencí se zabývá Licencní správa pri Ministerstvu prumyslu a obchodu CR.

Seznam zboží podléhajícího licencnímu rízení pri vývozu se stanoveným množstevním omezením

Císlo položky celního Název zboží Rocní množství Merná jednotka

sazebníku

0102 90 05 živý hovezí dobytek 7 000 tuna

(21,29,41,49) do 300 kg

0102 90 51 (59,71,79) jalovice a býci 10 000 tuna

0102 90 61 (69) krávy 2 000 tuna

0103 91 10 živý veprový dobytek 2 000 tuna

do 50 kg

0103 92 11 (19) živý veprový dobytek 15 000 tuna

nad 50 kg

0201, 0202 hovezí maso cerstvé, chlazené 5 000 tuna

nebo zmrazené

0203 veprové maso cerstvé, 20 000 tuna

chlazené nebo zmrazené

Pramen: Vyhláška FMZO c. 560/91 Sb., ve znení pozdejších predpisu

O žádostech o pridelení vývozní licence a o zmenách v množství udelovaných vývozních licencí rozhoduje podle aktuálního stavu Licencní komise pri MPO CR. Ke zmene došlo na jejím zasedání 2. dubna 1998, kdy byl zvýšen limit u položky 0203 - veprové maso z puvodních 10 tisíc tun na soucasných 20 tisíc tun.

3. Podpurná opatrení pro rok 1998

Narízení vlády c. 341/1997 Sb.

Podpora mimoprodukcních funkcí zemedelství, udržování krajiny a podpora méne príznivých oblastí byla pro 1998 zakotvena v Narízení vlády c. 341/1997 Sb. Podpora chovu skotu masných plemen definovaná v minulém roce Zásadami pro poskytování investicních a neinvesticních dotací MZe CR, je v roce 1998 zakotvena v tomto narízení vlády. Chovu skotu masných plemen se týká § 17 písmeno b) tohoto Narízení vlády. Žádosti o podporu musely být podány do konce února 1998. Výše podpory se stanoví podle poctu bodu, kterými je ohodnocena žádost. Body jsou pridelovány následujícím zpusobem (§ 22 odstavec 2):

Ć cena zem. pozemku do 2,00 Kc/m2 2,01-3,10 Kc/m2 3,11-3,50 Kc/m2 3,51-4,00 Kc/m2

Hodnota bodu na 1 tele 35 31 26 8,5

Hodnota bodu nebyla prozatím stanovena, odhaduje se, že by mohla být cca 200 Kc..

Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování podpor Ministerstvem zemedelství pro rok 1998

Z techto Zásad, vydaných MZe pod c. j.: 5216/97-1000 podle § 2 odst. 1 zákona c. 252/1997 Sb. se chovu skotu a prasat týkají následující programy:

1.G. Chov dojných krav - poskytuje se jako neinvesticní, prímá nenávratná dotace, na krávy, které za normovanou laktaci nadojily 4 500 l a více mléka a jsou zapojeny do kontroly užitkovosti A4, At, B.

2.A. - Udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodárských zvírat - jedná se o soubor více dotacních programu, jejichž zámerem je podporit zlepšení genetického potenciálu a plemenárskou cinnost u hlavních druhu hospodárských zvírat v Ceské republice.

Termín ukoncení prijímání žádostí je do 30. 10. 1998 vcetne, mimo podprogramu 2.A.c) - Nákup genetického materiálu hospodárských zvírat ke zlepšování a udržování genetického potenciálu, kde je tento termín 30. 6. 1998 vcetne.

8. Nákazový fond - poskytuje se jako neinvesticní, prímá nenávratná dotace za úcelem zmírnení ekonomické újmy chovatelu hospodárských zvírat, která vznikla plnením prikázaných režimu chovu vyhlášených pri vypuknutí nebezpecných nákaz hospodárských zvírat. Poskytuje se podpora maximálne do výše 50 % prímých nákladu na krmné dny.

Termínem ukoncení prijímání žádostí je 30. 10. 1998 vcetne.

Programy PGRLF

Krome programu podpory poskytování úveru do zemedelství byl program EXPORT rozšíren o program EXPORT - Technologie. Týká se predevším zpracovatelu masa a drubeže, ale svým vymezením podporuje i chovatele prasat. Jeho úcelem je podpora nákupu stroju, zarízení, technologií a nehmotného majetku, stavebních investic a predexportního financování veprového masa.

Podpora spocívá v dotaci cásti úroku z úveru.

Mezi podmínkami poskytnutí podpory na predexportní financování veprového masa je i uzavrení smlouvy mezi zpracovatelem a chovateli v urceném objemu po mesících do konce roku 1998. Zároven musí smlouva obsahovat cenové rozpetí, zpusob a termín platby se splatností maximálne 30 dnu.

Presné znení této nové úpravy je možné získat na MZe CR a na internetové adrese http://www.mze.cz/cz/Dotace/PGRLF/pgrlfdodat.htm.

4. Vyhodnocení dotacní politiky v chovu skotu v roce 1997

V roce 1997 byly pro chov skotu urceny dotacní tituly 1. E. Podpora chovu hospodárských zvírat pastevním zpusobem v podhorských, horských oblastech a 2. A. Udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodárských zvírat.

V rámci titulu 1. E. cástka vyplacených dotací dosáhla približne 278 milionu Kc a pocet priznaných žádostí byl 1816. Výše dotací se lišila podle prumerné ceny zemedelské pudy žadatele:

Do ceny 2,00 Kc/m2 bylo poskytnuto 4000 Kc na krávu a 3000 Kc na tele.

V cenovém rozmezí 2,01 - 5,00 Kc/m2 cinila dotace na krávu 830 Kc a na tele 620 Kc.

Do systému podpory v rámci tohoto titulu bylo zarazeno pres 60 tisíc kusu krav, což znamená zvýšení zhruba o 30 tisíc kusu oproti roku 1996.

Dotacní titul 2.A. zajistil v roce 1997 vyplacení podpor v celkové hodnote nad 156 milionu Kc. Priznána byla podpora na celkem 301 žádost v tomto rozdelení podle typu využití:

- zajištení prirozené plemenitby hospodárských zvírat (20 780 tis. Kc, 23 žadatelu)

-vedení ústrední evidence, oznacování hospodárských zvírat a vedení plemenných knih (41 165 tis. Kc, 24 žadatelu)

-nákup genetického materiálu hospodárských zvírat (nepodporováno vzhledem k nedostatku financních prostredku)

-podpora rozvoje prenosu embryí (6 480 tis. Kc, 6 žadatelu)

-osvetová cinnost v chovu hospodárských zvírat (14 295 tis. Kc, 77 žadatelu)

-kontrola užitkovosti, dedicnosti, testování užitkových vlastností a zdraví hospodárských zvírat (44 380 tis. Kc, 117 žadatelu)

-intenzivní šlechtení hospodárských zvírat (28 902 Kc, 54 žadatelu)

Podrobný popis dotacního systému v roce 1997 je možno nalézt v "Zásadách pro poskytování investicních a neinvesticních dotací Ministerstvem zemedelství pro rok 1997", které vyšly pod c. j. 4365/96-1000 Ministerstva zemedelství a 2087/97 Ministerstva financí.

Situace na zahranicních trzích hovezího a veprového masa

Ve svete v roce 1997 nenastala výrazná odchylka od ocekávaných trendu. V asijských zemích pritom výroba i spotreba stoupá z velmi nízké úrovne a byla podnícena ekonomickým rustem spojeným s rustem príjmu obyvatelstva. Dopad ekonomických problému tohoto regionu, které se vyhrotily v roce 1997, na spotrebu hovezího masa zatím není znám. Muže se lišit od témer nulového až po návrat ke konzumaci prevážne rostlinné stravy. Donedávna byla tato oblast považována za zdroj rustu celosvetové spotreby masa v príštích letech. Tato dlouhodobá prognóza (výhled cca 20 let) zatím zustavá nezmenena, nejistý je vývoj v príštích letech.

Produkce masa ve svete (miliony tun)

Druh masa/rok 1995 1996 1997 - odhad

Svet celkem 209,5 217,3 227,2

Veprové 83,2 86,9 91,4

Hovezí 56,2 56,9 57,6

Drubež 55,5 58,4 62,6

Skopové 10,7 11,1 11,5

Ostatní 3,9 4,0 4,1

Rozvojové zeme 108,8 116,9 126,0

Veprové 47,2 51,4 55,9

Hovezí 24,8 25,9 27,0

Drubež 27,4 29,6 32,6

Skopové 7,1 7,6 8,0

Ostatní 2,3 2,4 2,5

Rozvinuté zeme 100,6 100,5 101,2

Veprové 36,0 35,5 35,4

Hovezí 31,4 31,0 30,6

Drubež 28,0 28,9 30,0

Skopové 3,6 3,5 3,5

Ostatní 1,5 1,6 1,6

Pramen: FAO

Poznámka: Celkové údaje jsou spocteny z nezaokrouhlených údaju.

Všeobecne je ve svete znatelný trend rustu spotreby drubežího masa. Ve vyspelých zemích roste podíl drubežího masa na úkor hovezího a cástecne veprového masa. V rozvojových zemích roste výroba i spotreba masa všech druhu, nejvíce opet drubežího.

Spotreba masa v EU (EU-15 clenských zemí, v kg/osoba/rok)

Druh masa/období 1994 1995 1996 1997 - odhad

Hovezí 20,77 20,12 18,58 19,11

Veprové 40,61 40,74 41,67 41,47

Drubeží 19,17 19,72 20,74 21,34

Skopové 3,65 3,64 3,65 3,57

Celkem 84,20 84,22 84,64 85,19

Pramen: Evropská komise

Pro rok 1998 je možno ocekávat stejné tendence jako v roce 1997. Nejistotou je charakterizován opet zejména vývoj v asijských zemích, kde je nestabilní ekonomická situace a následne není vývoj spotreby masa dobre odhadnutelný.

Cena je mimo jiné i velmi dobrou informací o stavu na trhu zboží. Velkou vypovídací schopnost má následující tabulka

Zmena reálných cen komodit v EU - prumer 15 clenských zemí (reálné ceny - ceny ocištené od vlivu inflace)

Komodita 1995/94 (%) 1996/95 (%) 1997/96 (%) 1)

CELKEM 3,3 -1,5 -1,8

Telata -3,6 -14,3 2,3

Skot (mimo telat) -8,6 -15,0 -0,6

Prasata 3,6 8,4 0,5

Ovce a jehnata -3,4 11,0 -0,8

Drubež -8,6 4,7 -3,5

Ostatní hosp. zvírata -1,1 0,7 -4,8

Mléko -1,8 -2,6 -3,3

Vejce -9,6 17,9 -5,9

Pramen: Meat and Livestock Commission

Poznámky: 1) Údaje roku 1997 predstavují predbežný odhad

V Polsku došlo, zrejme pusobením státní zemedelské agentury v roce 1997 po dlouhé dobe k rustu stavu skotu i prasat. Produkce masa nadále klesala, ale na základe zvýšených stavu je predpoklad jejího zvýšení v roce 1998. Otázkou zustává uplatnení produkce a její ceny vzhledem k dosavadní tendenci poklesu spotreby.

V Polsku je nižší spotreba masa než v CR, když rocní spotreba drubeže se pohybuje jen tesne nad 10 kg na osobu, což je jedna z nejnižších v Evrope (v CR se spotreba pohybuje pres 15 kg) a znacnou oblibu má veprové maso se 40 kg na osobu za rok (v CR se blíží k 50 kg). Celková spotreba masa v Polsku ciní zhruba 65 kg na osobu za rok (v CR zhruba 85 kg). Uvádená císla se vztahují k výsledkum statistických výzkumu za rok 1996.

Produkce masa v Polsku (údaje v tisících tun masa, nikoliv v živé hmotnosti)

Produkce masa 1994 1995 1996 1997 1)

Celkem 2147 2328 2312 2292

Hovezí maso 405 368 386 375

Veprové maso 1358 1580 1640 1480

Skopové maso 12 6 4 2

Drubeží 372 374 410 435

Pramen: Reuters podle polské zemedelské tržní agentury

1) odhad

Prehled predbežné bilance produkce hovezího masa v Polsku (údaje v tisících tun masa, nikoliv v živé hmotnosti)

Rok Produkce Spotreba Cistý obchod 2)

1994 405 434 + 4

1995 368 385 - 12

1996 386 380 - 4

1997 1) 375 367 - 2

Pramen: Reuters podle polské zemedelské tržní agentury

Poznámky: 1) odhad,

2) + znací dovoz zboží (pasivní bilanci zahr. obchodu), - znací vývoz zboží (aktivní bilanci zahr. obchodu)

Prehled predbežné bilance produkce veprového masa v Polsku (údaje v tisících tun masa, nikoliv v živé hmotnosti)

Rok Produkce Spotreba Cistý obchod 2)

1994 1358 1390 +72

1995 1580 1440 -46

1996 1640 1490 -142

1997 1) 1480 1347 -115

Pramen: Reuters podle polské zemedelské tržní agentury

Poznámky: 1) odhad

2) + znací dovoz zboží (pasivní bilanci zahr. obchodu), - znací vývoz zboží (aktivní bilanci zahr. obchodu)

Na údajích v techto tabulkách je zajímavý z našeho pohledu zejména vysoký objem zahranicního obchodu u veprového masa a naopak jeho nízký objem u hovezího masa. Vysoký objem vývozu veprového masa napovídá, že i objem vývozu z CR by bylo možné zvýšit. Vyrovnaná bilance hovezího masa (dovozy blízké vývozum) byla jiste jedním z duležitých faktoru pro zastavení poklesu stavu skotu v Polsku.

Hovezí maso

Ve svete pokracovala v roce 1997 stagnace produkce hovezího masa. Pokles produkce ve východní i západní Evrope, soucasne i v USA, je vyrovnáván mírným rustem v nekterých asijských zemích, Austrálii a Novém Zélandu a také v nekterých jihoamerických zemích.

V roce 1998 se tendence patrne výrazne nezmení. Ve východní i v západní Evrope bude patrne dále pokracovat snižování produkce. V USA by pokles mel dosáhnout svého dna a v príštích letech se stabilizovat.

V Evropské unii se v roce 1997 vyvinula zajímavá situace okolo výše intervencních skladu hovezího masa. Prebytek nabídky z predchozích let, ovlivnený krizí BSE a také dlouhodobou tendencí poklesu spotreby primel EK (Evropská komise) k nákupum hovezího masa do intervencních skladu v zájmu udržení prijatelné ceny. Jelikož prebytek trval dále, nebyly intervencní zásoby prodávány a dále se hromadily. Približne v pololetí zásoby dosáhly 0,5 milionu tun hovezího masa. Predpoklad EK na 1 milion tun zásob v roce 2000 byl napadán s tím, že pri takovém tempu nákupu by v roce 2000 obsahovaly intervencní sklady 2 miliony tun. EK poté mírne snížila intervencní cenu a také došlo k oživení spotreby hovezího masa. Podle predbežných zpráv došlo v roce 1997 ke zvýšení spotreby o asi 0,5 % na celkem asi 7 mil. t. Spotreba hovezího masa na osobu dosáhla v minulém roce 19 kg na osobu. Úroven skladu v lednu 1998 tak dosahovala zhruba 0,5 milionu tun, byla tedy na stejné úrovni jako pred pul rokem.

V prosinci 1997 se stavy skotu snížily o 1,2 % vzhledem k prosinci 1996. Stavy se zvýšily pouze v kategorii skotu s masnou užitkovostí, u ostatních kategorií došlo k poklesu. Pro rok 1998 se v EU pocítá s dalším poklesem celkových stavu do 2 %. Porážky skotu v roce 1998 podle ocekávání poklesnou o 3,2 % (srovnání v kusech) oproti minulému roku.

Pro budoucí vývoj spolecné zemedelské politiky zemí EU, jsou významné návrhy tzv. "Agendy 2000", tedy návrhy na zmeny po roce 2000. Vzhledem k tomu, že v príštích letech budou i v CR podnikány kroky k priblížení hospodárské politiky k SZP (spolecná zemedelská polotika), jsou tyto návrhy zajímavé i pro náš trh. Návrhy pocítají s ukoncením intervencí v roce 2003. Do té doby je zpracován harmonogram snižování intervencní ceny, která se v roce 2003 sníží na 1930 ECU/t (o 30 % oproti soucasné úrovni).

Jako náhrada je uvažováno se zvýšením tzv. prémií, tedy prímých dotací. Ty by mely v roce 2003 dosáhnout 220 ECU na býka, 170 ECU na jalovici, 180 ECU na porážku telat a 35 ECU na mlécné krávy. Dále jsou stanoveny limity pro navyšování techto plateb z rozpoctu jednotlivých státu.

Intervence by mely být nahrazeny rozsáhlejším využíváním systému podpory soukromého skladování.

Vzhledem k tomu, že bývá nekdy uvažováno o prípadném termínu vstupu CR do EU již v roce 2003, je duležitá otázka, nakolik se na zminovaných prímých podporách budou moci podílet podnikatelské subjekty z CR. Již nyní se vyskytují názory, že prímé dotace slouží jako náhrada za únik príjmu v dusledku zrušení intervencí a snížení ceny farmárum v EU. Z této logiky vyplývá, že subjekty pristupujících zemí by nemusely mít nárok na tyto platby. Výsledek závisí na jednáních a je predcasné o nem nyní spekulovat.

Významná legislativní zmena vstoupila v EU v platnost pocátkem roku 1998. Jde se o Narízení Komise ES (Evropské spolecenství) c. 2628/97 a c. 2629/97 (viz Úrední list ES císlo L354). Týká se identifikace a registrace skotu. Jednak jsou nove definovány ušní známky skotu, kód na nich uvedený a známky musí být na obou uších zvírete. Podle tohoto narízení dále musí každé zvíre mít tzv. prukaz zvírete, kde jsou uvádeny základní charakteristiky i údaje o poskytnutých dotacích atd. Prukaz zvírete je chovateli vydán ihned po nahlášení narození zvírete. Chovatel musí prubežne evidovat stav svého stáda.

Evropská Komise predpokládá, že tímto opatrením omezí podvody pri vyplácení dotací, zvýší duveru spotrebitelu a tím i spotrebu, jelikož následne by melo být zcela jasné odkud hovezí maso pochází a zvýší možnosti veterinární ochrany.

Návazne se v blízké budoucnosti stane nutností znackování hovezího masa. Podle této znacky by melo být možno urcit presne puvod zvírete.

Slovenský trh s hovezím masem se potýká s podobnými potížemi jako ceský, jsou však o neco výraznejší. Jde zejména o výraznejší pokles spotreby hovezího masa. V roce 1997 je odhadována spotreba nad 12 kg na osobu. Vzhledem k ocekávanému rustu cen se pocítá s dalším snížením spotreby. K 31. 12. 1997 bylo na Slovensku 803,4 tisíc kusu skotu celkem, což je témer desetiprocentní úbytek oproti predchozímu roku. Ke stejnému datu údaje hovorí o 309,7 tisících kusu krav (o 7,6 % méne než v roce 1996).

Bilance nabídky a spotreby hovezího masa v SR v tis. tunách masa na kosti

Ukazatel 1995 1996 1997 1998 1)

Pocátecní zásoba 1,8 2,4 4,5 4,5

Produkce 65,2 66,6 69,7 55,8

Dovoz 2,8 1,9 0,5 3,0

Nabídka celkem 69,8 70,9 74,7 63,4

Domácí spotreba 63,2 62,3 64,6 61,6

Vývoz 4,2 4,0 5,6 0,5

Konecná zásoba 2,4 4,5 4,5 1,3

Pramen: Situacná a výhladová správa "Jatocný hovädzí dobytok", MP SR a VÚPP Bratislava

Pozn.: 1) prognóza

Veprové maso

Produkce veprového masa ve svete zustává stabilní, v evropském regionu lze hovorit spíše

o její stagnaci, ci poklesu. K mírnému zvýšení výroby dochází v USA a prudší navyšování produkce lze zaznamenat v asijském regionu.

V roce 1997 snížilo nabídku veprového masa v EU významne vypuknutí klasického moru prasat (KMP) v nekolika oblastech, z nichž nejvýznamnejší se nalézaly v Nizozemí, které bylo do té doby významným exportérem v rámci EU i mimo nej. O techto problémech jsme informovali v predchozích dvou SVZ Hovezí a veprové maso. Nové výskyty KMP byly hlášeny ješte i v breznu 1998 (v Nemecku bylo na zacátku roku 1998 poraženo pri vypuknutí KMP více než 60 tisíc kusu prasat). Výroba v Nizozemí se dosud nezvýšila a dosažení úrovne pred rokem 1997 se zdá být nepravdepodobné.

Dodávky z Nizozemska byly již pocátkem roku pružne nahrazeny zejména dánskými výrobci. Darí se jim i na zámorských trzích a napríklad na japonský trh dodali v roce 1997 približne 145 tisíc tun veprového masa (o zhruba 26 tisíc tun více než v roce 1996). Na japonském trhu se otevrela možnost pro vyšší dodávky po vypuknutí nákazy slintavky a kulhavky na Tchajwanu, který byl významným dodavatelem veprového masa pro japonské spotrebitele. Svuj vývoz do Japonska zvýšili také korejští a kanadští výrobci. Dodávky z USA naopak klesly.

Vývozy veprového masa z USA do asijských zemí všeobecne poklesly. Cena dovozu z USA zacala být nekonkurenceschopná se stoupající domácí výrobou.

Pro zeme Evropské unie 1. dubna 1998 vstoupilo v platnost narízení EK c. 703/98 a c. 727/98, zverejnené v Úredním liste ES c. L98 respektive c. L 100, kterými se ruší vydávání dovozních licencí na dovoz jmenovaných skupin položek z CR do EU. EK tak provedla odvetu za zavedení kvóty na dovoz jablek z EU do CR se sníženým clem. Chovu prasat a trhu s veprovým masem se týká zrušení preferencí (smluvní clo se snižuje na 20 %) na dovoz zboží s níže vyjmenovanými císly položek celního sazebníku.

živá prasata: c. položky 0103 9219

veprové maso: c. položky 0203 - 1110, 1211, 1219, 1911, 1913, 1915, 1955, 1959, 2110, 2211, 2219, 2911, 2913, 2915, 2955, 2959

prípravky a konzervy z masa: c. položky 1602 - 4110, 4210, 49

Ve Slovenské republice se v roce 1997 dále snížil stav prasat. K 31. 12. 1997 zde bylo podle statistických údaju chováno 1809,9 tis ks prasat (o 8,8 % méne než k 31.12.1996), pricemž stejným tempem poklesly stavy prasnic také o 8,8 % na 139,0 tis. ks. Snížila se jak nabídka, tak i spotreba veprového masa, pricemž stoupl objem dovozu a znatelneji se zvýšily ceny v celé výrobkové vertikále. Zvýšení ceny muže znacit nedostatecnou nabídku, presto zde probíhaly intervencní nákupy veprového masa, pravdepodobne za úcelem práve zvýšit cenu a podnítit zastavení dlouhodobého poklesu stavu. Cena však byla tak vysoká, že efekt techto zásahu zcásti zmizel, jelikož cena podnítila i vyšší dovozy. Spotreba veprového masa se na Slovensku snížila na 37 kg na osobu za rok a ocekává se její další pokles v roce 1998.

Bilance nabídky a spotreby veprového masa v SR v tis. tunách masa na kosti

Ukazatel 1995 1996 1997 1998 1)

Pocátecní zásoba 2,5 1,4 1,1 0,8

Produkce 194,1 199,7 196,7 185,8

Dovoz 2,2 0,8 2,5 10,5

Nabídka celkem 198,9 201,8 200,4 197,1

Domácí spotreba 197,4 200,7 199,5 196,5

Vývoz 0,0 0,0 0,0 0,0

Konecná zásoba 1,4 1,1 0,8 0,6

Pramen: Situacná a výhladová správa "Jatocný hovädzí dobytok", MP SR a VÚPP Bratislava

Pozn.: 1) prognóza

Vývoj na trhu hovezího a veprového masa v CR

Vývoj na trhu hovezího masa

Vývoj stavu skotu v roce 1997 potvrdil sestupný trend predchozích let. Stavy skotu se snižovaly zhruba 60-80 tisíc kusu za ctvrtletí, pricemž k nejvetšímu snížení došlo v prubehu 2. ctvrtletí.

Pozitivním signálem je výsledek Soupisu hospodárských zvírat CSÚ k 1. 3. 1998, který udává pocet 1 690 433 kusu skotu celkem a 643 647 kusu krav celkem, což znamená zvýšení oproti konci roku 1997. Pravdepodobne se cástecne projevuje i vliv ohlášení dotací na dojnice s užitkovostí pres 4 500 l mléka.

Mezirocne došlo k nárustu stavu krav bez tržní produkce mléka, které lze také hodnotit velmi pozitivne. Pri pomerne nízkých výkupních cenách jatecného skotu se zde zrejme projevuje motivacní úcinek státní podpory chovu masných plemen. Snad se také potvrzují signály o tom, že kvalitnejší hovezí maso specializovaných plemen zacíná být lépe ohodnocováno pri výkupu.

Vývoj stavu hospodárských zvírat - stav ke konci období

Skot celkem Krávy

Rok / 1995 1996 1997 1995 1996 1997

Ctvrtletí ks ks ks ks ks ks

I. 2 024 506 1 980 274 1 847 828 767 391 755 796 693 029

II. 2 026 911 1 958 829 1 777 899 771 453 751 318 669 202

III. 2 012 333 1 926 350 1 718 081 770 378 736 099 648 533

IV. 1 988 964 1 903 205 1 651 093 760 747 721 540 627 204

Pramen: CSÚ - výsledky živocišné výroby

Vývoj pocetních stavu krav dle kategorií (kusy)

Kategorie 1996 1997 1998 Zmena 98/97 Zmena 98/96

Krávy s tržní produkcí mléka 712 166 656 636 595 261 - 61 375 - 116 905

Krávy bez tržní produkce mléka 38 427 45 665 48 386 + 3 721 +9 959

Krávy celkem 750 593 702 301 643 647 - 58 654 - 106 946

Pramen: CSÚ - Soupis hospodárských zvírat k 1. 3. daného roku

Na trhu hovezího masa nedošlo v roce 1997 ke stabilizaci. Po nevyrovnaném prodeji v prvním pololetí, které predznamenalo vývoj cen nepríznivý pro prvovýrobce, se výsledky druhého pololetí do velké míry shodovaly s ocekávanými trendy.

Výrobní základna, která se v roce 1997 dále snížila, bude v príštích nekolika letech znamenat další snížení domácí nabídky jatecného skotu, která bude patrne v nekterých obdobích mírne nižší než domácí spotreba. Nedostatek pak bude nejspíše zcásti doplnován dovozem a zcásti nahrazován veprovým masem.

Vývoj a prognóza prodeje jatecného skotu po ctvrtletích (tis. t ž. hm.)

Ctvrtletí 1995 1996 Index 96/95 (%) 1997 Index 97/96 (%) 19981)

I. 78,7 78,9 100,25 69,6 88,22 70,0

II. 86,3 76,9 89,11 82,2 106,89 75,0

III. 83,5 80,2 96,05 72,4 90,27 68,0

IV. 74,4 74,4 100,00 69,4 93,28 65,0

Celkem za rok 322,9 310,4 96,13 293,6 94,59 278,0

Pramen: CSÚ

Pozn.: 1) prognóza MZe, VÚZE

Prodej jatecného skotu ve 3. i 4. ctvrtletí roku 1997 poklesl vzhledem k druhému ctvrtletí i

ke stejnému období minulého roku. Duvodem je zejména snižující se výrobní základna (stavy skotu a hlavne stavy krav).

Predpokládaný prodej ve ctvrtletích roku 1998 byl kalkulován podle pocetních stavu skotu v jednotlivých kategoriích a v hmotnostních kategoriích. Podle této prognózy dojde v roce 1998 k zhruba petiprocentnímu poklesu prodeje skotu, podobne jako v predchozích letech.

Bilance nabídky a spotreby hovezího masa v tis. tunách živé hmotnosti

Ukazatel 1995 1996 1997 1998 1)

Pocátecní zásoba 10,6 8,6 8,6 6,2

Nabídka skotu 322,9 310,4 293,6 278,0

Dovoz 16,6 13,9 4,3 5,0

Nabídka celkem 349,8 332,9 306,5 289,2

Domácí spotreba 316,6 308,9 273,4 263,0

Vývoz 24,9 15,4 26,9 20,0

Konecná zásoba 8,6 8,6 6,2 6,2

Pramen: CSÚ, MZe, VÚZE, celní statistika

Pozn.: 1) prognóza MZe, VÚZE

V roce 1997 došlo k poklesu domácí spotreby i nabídky oproti minulému roku. Pokles byl o neco vyšší u nabídky než u spotreby, presto vznikl opet prebytek nabídky, který byl rešen vyššími vývozy. K tomu prispel mimo jiné i subvencovaný vývoz, ke kterému na základe vývoje situace v 1. pololetí pristoupil SFTR. Ten byl blíže popisován v minulých SVZ.

Pro rok 1998 je predpokládán obdobný vývoj bilance, která však vychází z predpokladu nižší domácí výroby. Pocítá se také s nižší domácí spotrebou, která se ješte neustálila, její pokles by však nemel dosáhnout úrovne roku 1997. Dosud známé údaje o vývoji trhu z pocátku roku 1998 potvrzují reálnost tohoto odhadu bilance.

Struktura prodeje skotu v CR

Kategorie Rok Podíl 1. ctvrtletí Podíl 2. ctvrtletí Podíl

/období 1996 1997 1997

tun ž. % tun ž. % tun ž. %

hm hm. hm.

Skot celkem 310 426 100,0 69 552 100,0 82 197 100,0

Z toho:

krávy 123 808 39,9 30 000 43,13 31 490 38,31

býci 142 598 45,9 30 182 43,40 38 475 46,81

jalovice 33 221 10,7 7 371 10,60 9 823 11,95

telata 10 799 3,5 1 999 2,87 2 409 2,93

Kategorie 3. ctvrtletí Podíl 4. ctvrtletí Podíl Rok Podíl

/období 1997 1997 1997

tun ž. hm. % tun ž. % tun ž. %

hm. hm.

Skot celkem 72 408 100,0 69 447 100,0 293 604 100,0

Z toho:

krávy 27 262 37,65 26 399 38,01 115 151 39,22

býci 33 798 46,67 30 771 44,31 133 226 45,38

jalovice 8 991 12,42 9 560 13,77 35 745 12,17

telata 2 357 3,26 2 717 3,91 9 482 3,23

Pramen: CSÚ

Struktura prodeje skotu se v roce 1997 v porovnání s rokem 1996 závažneji nezmenila. Ke zmenám docházelo v prubehu roku 1997, kdy došlo zejména k nárustu podílu krav na prodeji v 1. ctvrtletí, kdy byl celkový prodej velmi nízký. Vyšší podíl krav, z velké cásti brakovaných dojnic, na produkci 1. ctvrtletí mužeme považovat za jeden z hlavních faktoru problémového prubehu prvního pololetí roku 1997. Jde zejména o odbytové potíže, dlouhé období nízkých výkupních cen jatecných býku a tato skutecnost mohla zpusobit i další pokles spotreby hovezího masa, vzhledem k jeho nejisté kvalite v tomto období.

Vývoj na trhu veprového masa

Vzhledem k vývoji pocetních stavu prasat lze pocítat s mírným poklesem produkce v roce 1998. Vzhledem k stabilní spotrebe a neobvykle vysokým objemum vyvezeného veprového masa a živých prasat by se melo jednat jen o docasný výkyv, který bude vyrovnán již koncem letošního roku.

Stavy prasat a prasnic na konci ctvrtletí v letech 1994 - 1997

Ctvrtletí prasata celkem z toho prasnice

1994 1995 1996 1997 1994 1995 1996 1997

I. 3 997 490 3 875 261 4 023 915 4 130 924 294 282 296 031 319 901 318 743

II. 3 853 244 3 821 545 4 035 855 3 994 491 295 057 302 876 325 243 315 084

III. 3 964 797 3 944 487 4 133 136 4 161124 294 873 305 294 325 904 317 409

IV. 3 862 056 3 804 821 4 048 213 3 960 039 292 375 306 908 321 498 308 871

Pramen: CSÚ

Stavy prasat kolísaly behem roku 1997 kolem 4 milionu kusu. Koncem roku se celkové stavy prasat i prasnic ocitly pod úrovní predchozího ctvrtletí i stejného období minulého roku, ale byly vyšší než pred rokem 1996. Zmeny stavu, ke kterým došlo, nelze považovat za významnejší signály dlouhodobých zmen.

Príznivejší realizacní ceny, zrejme také vyhlídky na nižší cenu krmných obilovin a dobré podmínky pro vývoz pocátkem roku 1998 zpusobily rust stavu podle výsledku Soupisu hospodárských zvírat k 1. 3. 1998. 3 995 273 kusu prasat celkem a 318 356 kusu prasnic znamená zvýšení oproti údajum z konce roku 1997. Zejména zvýšení stavu prasnic oduvodnuje predpoklad opetovného zvýšení produkce na pocátku roku 1999 a v dalším období.

Vývoj a prognóza prodeje jatecných prasat v jednotlivých ctvrtletích (tis. tun ž. hm.)

Ctvrtletí/rok 1996 1997 1997 + netržní 1998 Odhad netržní 1998 + netržní

spotreba spotreby 1998 spotreba

1. ctvrtletí 147,6 132,5 2) 172,5 1) 135,0 2) 30,0 1) 165,0

2. ctvrtletí 154,0 149,6 2) 175,0 1) 147,0 2) 30,0 1) 177,0

3. ctvrtletí 156,0 144,2 2) 171,2 1) 138,0 2) 18,0 1) 156,0

4. ctvrtletí 149,5 143,7 2) 161,7 1) 140,0 2) 22,0 1) 162,0

Rok celkem 607,1 569,9 2) 680,0 1) 560,0 2) 100,0 1) 660,0

Pramen: CSÚ

Pozn.: 1) prognóza MZe, VÚZE

2) odhad netržní spotreby, vcetne domácích porážek. V prognózách muže dojít k presunum mezi netržní spotrebou a tržní nabídkou, soucet (celková domácí výroba) by však mel zustat nezmenený.

Prodej jatecných prasat ve ctvrtletích roku 1997 se do znacné míry podobal prodeji jatecného skotu. Podobnost spocívá ve velmi nízkém údaji za 1. ctvrtletí a naopak pomerne vysokém za 2. ctvrtletí. Poslední dve ctvrtletí pak byla stejne jako u skotu vyrovnaná.

V roce 1998 ocekáváme stabilnejší vývoj v prvním pololetí, který by se nemel výrazneji menit ani v druhém pololetí.

Bilance produkce a spotreby veprového masa ( tisíc tun ž. hm.)

Ukazatel 1995 1996 1997 1998 1)

Pocátecní zásoba 14,5 9,5 9,6 10,3

Produkce veprového masa 650,0 714,0 680,0 660,0

Z toho domácí porážky 84,0 106,9 110,0 100,0

Dovoz 12,0 8,4 3,4 10,0

Domácí spotreba 666,7 720,8 663,8 645,0

Vývoz 0,3 1,5 18,9 25,0

Konecná zásoba 9,5 9,6 10,3 10,3

Pramen: CSÚ, Celní statistika, MZe, VÚZE

1) prognóza MZe a VÚZE

Pozn.: Po dohode s CSÚ došlo s ohledem na zjištování spotreby potravin k navýšení odhadu domácích porážek v roce 1996 z puvodních 85 tisíc na 106,9 tisíc tun ž. hm.

Bilance produkce spotreby a výroby veprového masa v roce 1997 je význacná tím, že po nekolika letech poprvé prevažuje vývoz nad dovozem, navíc ve význacném pomeru. Soucasne s produkcí poklesla i spotreba veprového masa, avšak oba tyto ukazatele byly vyšší než v roce 1995. Spotreba pritom klesla více než produkce, prebytek nabídky byl odcerpán zvýšeným vývozem. I když se odbytové podmínky domácích producentu zhoršily oproti predchozím letum, vzhledem k možnostem vývozu nedošlo k jejich dramatickému zhoršení.

V roce 1998 ocekáváme další mírný pokles výroby a spotreby. Na základe vývoje stavu prasat a prasnic ocekáváme zejména v 2. pololetí mírne nižší výrobu než domácí poptávku. Proto ocekáváme docasné zvýšení dovozu na 10 tisíc tun. Vývoz by se pritom díky príznivým podmínkám v 1. pololetí mel pohybovat okolo 25 tisíc tun. Tím by objem vývozu výrazne prekonal úroven predchozích let i ocekávanou úroven dovozu.

Zpracovatelský prumysl

Vývoj nabídky a poptávky ve zpracovatelském prumyslu v roce 1997

V podnicích sledovaných Bilancne informacním centrem (VÚZE - BIC) vzrostly v roce 1997 ukazatele výroby a odbytu. Vzhledem k údajum CSÚ o celkovém prodeji skotu a prasat to znamená zvýšení významu techto informací (i cenových v kapitole Cenový vývoj a v tabulkové príloze), protože se týkají vetší cásti trhu. Pro prehled o celkové výrobe jsou smerodatné údaje z predchozí kapitoly Vývoj na trhu hovezího a veprového masa v CR.

Významný je prehled o stavu zásob v podnicích zpracovatelského prumyslu v následující tabulce. Jasne dokumentuje vývoj na trhu po mesících. Zretelne vypovídá o dlouhém období pretlaku nabídky v první polovine roku 1997, o jeho postupném snižování až k dobrým odbytovým podmínkám na konci roku. Tento vývoj odpovídá i vývoji cen ve srovnatelném období.

Vývoj porážek, odbytu masa a výrobku a zásob v roce 1997 ve srovnání s rokem 1996

Mesíc Porážky skotu a prasat Tržní odbyt 1)

(tis. t) (tis. t)

1996 1997 Rozdíl 1996 1997 Rozdíl

97/96 97/96

(%) (%)

Leden 28,2 28,9 2,46 24,9 26,5 6,43

Únor 25,9 24,3 -6,21 23,9 23,6 -1,26

Brezen 26,6 26,1 -1,59 25,1 26,5 5,58

Duben 26,5 27,6 4,08 26,7 26,7 0,00

Kveten 28,8 28,1 -2,33 29,0 27,4 -5,52

Cerven 25,1 27,5 9,77 25,7 28,4 10,51

Cervenec 29,8 28,3 5,05 31,0 30,2 -2,58

Srpen 26,1 24,7 -5,62 29,1 28,0 -3,78

Zárí 24,8 25,8 3,94 27,8 29,1 4,68

Ríjen 26,6 27,2 2,01 29,0 29,5 1,72

Listopad 27,0 27,8 2,73 26,5 25,8 -2,64

Prosinec 24,1 27,7 14,65 27,6 29,8 7,97

CELKEM 319,5 323,9 1,35 326,3 331,5 1,59

Mesíc Vývoj provozních zásob masa Vývoj zásob hotových

celkem (tis. t) výrobku v (tis. t)

1996 1997 Rozdíl 1996 1997 Rozdíl

97/96 97/96

(%) (%)

Leden 7,7 9,2 19,48 5,0 5,8 16,00

Únor 8,1 10,1 24,69 5,6 5,6 0,00

Brezen 9,4 10,2 8,51 6,2 5,7 -8,06

Duben 9,5 10,5 10,53 6,5 6,3 -3,08

Kveten 10,3 11,5 11,65 6,1 6,1 0,00

Cerven 9,8 10,8 10,20 5,9 6,0 1,69

Cervenec 9,0 9,9 10,00 6,0 5,3 -11,67

Srpen 7,7 8,5 10,39 5,1 5,0 -1,96

Zárí 6,6 7,8 18,18 5,4 5,5 1,85

Ríjen 6,9 7,3 5,80 5,6 5,6 0,00

Listopad 8,4 7,8 -7,14 6,1 6,1 0,00

Prosinec 6,8 5,6 -17,65 5,3 4,8 -9,43

CELKEM x x x x x x

Pramen: VÚZE - BIC

Pozn.: 1) - vnitrní obchod

- Pro výpocet údaju o porážkách skotu a prasat v mase byla použita výtežnost jatecných prasat 71 % (užívaná v evropských zemích), odlišná od dríve užívané (68 %), proto se tyto údaje mohou lišit od dríve uvedených. Pro skot byla použita jatecná výtežnost 53 %.

V roce 1998 se dále zvyšují výkony sledovaných podniku. Stejne jako rostoucí podíl na trhu se na tom podílí i úspešný vývoz, zejména veprového masa, z CR. Zásoby jsou oproti stejnému období lonského roku nízké, což svedcí o dobrém odbytu, ale také nižší nabídce prvovýrobcu, zvlášte u skotu.

Vývoj porážek, odbytu masa a výrobku a zásob v roce 1998 ve srovnání s rokem 1997

Mesíc Porážky skotu a prasat Tržní odbyt 1 Vývoj provoz. zásob Vývoj zásob hotových

(tis. t) (tis. t) masa celkem (tis. t) výrobku v (tis. t)

1997 1998 Rozdíl 1997 1998 Rozdíl 1997 1998 Rozdíl 1997 1998 Rozdíl

98/97 98/97 98/97 98/97

(%) (%) (%) (%)

Leden 28,9 28,4 -1,64 26,5 25,9 -2,26 9,2 8,0 -13,04 5,8 5,2 -10,34

Únor 24,3 26,2 7,89 23,6 25,0 5,93 10,1 8,0 -20,79 5,6 5,2 -7,14

Brezen 26,1 28,4 8,76 26,5 28,3 6,79 10,2 7,4 -27,45 5,7 5,4 -5,26

Pramen: VÚZE - BIC

Pozn.: 1) - vnitrní obchod

· Pro výpocet údaju o porážkách skotu a prasat v mase byla použita výtežnost jatecných prasat 71 % (užívaná v evropských zemích), odlišná od dríve užívané (68 %), proto se tyto údaje mohou lišit od dríve uvedených. Pro skot byla použita jatecná výtežnost 53 %.

Cenový vývoj

Cenový vývoj hovezího masa

Ceny placené zemedelským výrobcum (CZV) za jatecný skot

Vývoj trendu CZV jatecných býku se v roce 1997 vyvíjely obdobne jako v roce 1996. Prumer CZV byl v roce 1997 približne na stejné úrovni jako letech 1995 a 1996. Od pocátku roku 1997 probíhalo snižování cen pod úrovní roku 1996. Od cervence do ríjna 1997 cena stoupala a v listopadu 1997 až lednu 1998 cena klesala.

V roce 1998 je možné zaznamenat mírný cenový vzestup. K pravidelnému poklesu cen na pocátku roku nedochází a cena je výrazne vyšší ve srovnání s rokem minulým. Lze ocekávat, že bude pominut sezónní pokles cen a prumer roku by se mel po stagnaci a poklesu letos zvýšit.

Prumery cen v roce 1998 jsou za období leden - brezen, uvádené ceny jsou prostým aritmetickým prumerem.

Ceny jatecných krav v roce 1997 dosahovaly témer po celý rok nižších hodnot než v roce 1996.

V roce 1998 ceny jatecných krav následují ceny jatecných býku a dochází k opetovnému rustu cen. Stejne tak i v dalším prubehu roku 1998 je možné ocekávat, že se budou vyvíjet obdobne jako ceny jatecných býku.

Ceny prumyslových výrobcu (CPV)

Vývoj CPV hovezího masa je obdobný jako u CZV jatecného skotu. Prumer CPV v roce 1997 byl približne na stejné úrovni jako v roce 1996. Od pocátku roku 1997 je zaznamenáván pokles cen a od cervna téhož roku jejich vzestup. Prumer roku 1997 zustal na úrovni roku 1996.

V roce 1998 jsou ceny vyšší než v predchozím roce ve stejném období. Zdá se, že tomu tak bude i v dalších mesících letošního roku.

Ceny prumyslových výrobcu (CPV - OC) hovezího masa v Kc/kg

Mesíc/ rok Hovezí maso prední s kostí Hovezí maso zadní bez kosti

1995 1996 1997 1998 1995 1996 1997 1998

Leden 47,98 50,25 49,18 52,96 96,08 100,28 100,07 104,65

Únor 45,95 49,59 48,44 52,84 95,23 99,29 97,99 104,30

Brezen 45,04 48,15 47,87 53,57 94,32 98,30 96,99 105,76

Duben 45,27 48,66 46,88 93,46 98,59 97,45

Kveten 44,80 48,52 46,53 94,0 98,08 95,56

Cerven 44,82 48,15 43,62 93,5 97,64 95,20

Cervenec 45,61 48,01 45,47 94,25 96,64 95,36

Srpen 46,67 48,27 48,16 95,36 97,82 98,22

Zárí 49,69 47,75 52,24 98,35 100,44 102,73

Ríjen 50,91 50,44 54,09 100,5 101,70 104,85

Listopad 50,84 51,13 54,86 101,75 101,89 105,65

Prosinec 50,92 50,07 54,24 101,57 100,35 104,23

Prumer roku 47,23 49,22 49,24 53,12 96,48 99,22 99,31 104,90

Pramen: VÚZE - BIC

Spotrebitelské ceny (SC)

Spotrebitelské ceny v roce 1997 se od pocátku roku snižovaly až od mesíce srpna 1997. Poté naopak výrazneji vzrostly a rocní prumer SC tohoto roku byl nejvyšší za období predešlých dvou let.

V roce 1998 jsou SC také znatelne vyšší než v predchozích letech.

Vývoj spotrebitelských cen vybraných druhu hovezího masa v Kc/kg

Mesíc Hovezí prední s kostí Hovezí zadní bez kosti

1995 1996 1997 1998 1995 1996 1997 1998

Leden 60,55 62,63 62,42 67,53 118,80 126,80 128,06 133,91

Únor 58,75 61,94 61,37 66,95 117,76 125,87 127,32 133,28

Brezen 57,55 61,84 60,80 66,90 116,83 125,51 126,66 133,39

Duben 56,06 61,45 60,44 116,38 124,92 126,01

Kveten 55,92 61,25 59,76 115,93 124,68 125,01

Cerven 55,37 61,08 59,15 116,17 124,91 123,97

Cervenec 55,35 60,74 58,59 116,10 124,80 123,82

Srpen 56,43 60,63 60,44 117,02 124,91 126,18

Zárí 60,01 62,13 65,22 121,60 127,08 131,78

Ríjen 62,62 63,29 66,80 125,18 128,92 132,89

Listopad 63,42 63,60 67,91 126,77 130,03 134,89

Prosinec 63,31 62,94 67,75 127,14 128,68 134,63

Prumer roku 58,78 61,96 62,55 67,13 119,64 126,43 128,44 133,53

Pramen: CSÚ

Cenový vývoj veprového masa

Ceny zemedelských výrobcu (CZV)

Od pocátku roku 1997 ceny klesaly až do kvetna, kdy se pokles zastavil na úrovni okolo

30,- Kc/kg ž. hm. V následujících dvou mesících ceny stagnovaly. Od srpna se ceny zvyšovaly obdobne jako tomu bylo v roce 1996. Ceny zustaly na pomerne vysoké úrovni približne do prosince a následne probíhal jejich pokles v dusledku pocátku pravidelného sezónního snižování cen.

Ceny prumyslových výrobcu

Vývoj CPV kopíruje trend cen zemedelských výrobcu, tj. od pocátku roku pokles do kvetna, v následujících mesících ceny stagnovaly a od srpna se zvyšují. Od trendu roku 1996 se výrazneji neodlišoval zbytek roku 1997 pocátek letošního roku.

Vývoj cen prumyslových výrobcu (obchodních cen) v Kc/kg

Mesíc/rok Veprový bok Veprová kýta bez kosti

1995 1996 1997 1998 1995 1996 1997 1998

Leden 49,84 50,91 52,81 56,10 108,31 105,10 105,34 104,41

Únor 46,05 48,82 50,66 53,19 103,05 104,25 105,22 102,62

Brezen 43,33 49,36 49,18 53,00 98,86 104,91 103,36 101,68

Duben 42,25 47,51 47,59 96,57 101,53 101,24

Kveten 41,21 46,68 46,65 95,13 99,71 98,50

Cerven 40,82 46,28 46,11 95,26 102,13 97,52

Cervenec 41,35 45,90 46,11 95,93 102,23 97,82

Srpen 44,18 47,41 49,91 99,68 100,05 102,23

Zárí 50,17 53,64 56,46 106,18 107,88 108,79

Ríjen 53,90 57,87 60,14 110,66 113,82 111,73

Listopad 54,88 58,76 61,20 110,72 113,08 108,43

Prosinec 54,95 56,31 60,17 110,08 109,99 107,80

Prumer roku 46,91 50,79 52,25 54,10 102,54 105,39 104,00 102,90

Pramen: VÚZE - BIC

Spotrebitelské ceny (SC)

Spotrebitelské ceny prodelávají sezónní pokles a následný vzestup stejne jako CPV a CZV. I v dalších mesících by SC mely kopírovat naznacený vývoj CPV a CZV.

Vývoj spotrebitelských cen v Kc/kg

Mesíc/rok Veprový bok Veprová kýta bez kosti

1995 1996 1997 1998 1995 1996 1997 1998

Leden 63,82 66,76 69,12 72,40 132,37 135,03 137,50 138,31

Únor 59,69 63,78 66,48 68,25 127,07 131,51 135,36 133,70

Brezen 56,26 63,00 65,13 66,42 122,64 130,57 133,13 133,04

Duben 53,80 61,88 63,12 119,16 129,18 131,41

Kveten 52,18 61,14 61,20 116,40 128,06 129,58

Cerven 51,67 60,25 59,36 115,81 127,53 128,58

Cervenec 51,54 59,46 58,97 115,64 126,45 127,40

Srpen 53,55 59,35 62,49 117,08 126,57 130,46

Zárí 61,10 65,55 69,32 127,57 132,44 137,44

Ríjen 67,11 71,01 72,80 134,61 138,69 140,33

Listopad 68,32 72,45 74,73 136,14 140,67 141,80

Prosinec 68,70 70,83 74,33 136,01 139,02 140,30

Prumer roku 58,98 64,62 66,42 69,02 125,04 132,14 134,44 135,02

Pramen: CSÚ

Spotreba masa v CR

Podle nejnovejších údaju CSÚ o spotrebe potravin, které se vztahují k roku 1996, došlo v CR k zvýšení celkové spotreby masa o 4 % vzhledem k roku 1995. Nejvetší merou se na tom podílela zvýšená spotreba veprového masa, k rustu došlo i u drubežího masa. Mírný pokles byl zaznamenán v prípade masa hovezího. Za zaznamenání stojí také další zvyšování spotreby rybího masa (na 5,2 kg na osobu za rok oproti 4,9 kg v roce 1995). Vedle rustu podílu drubežího masa na spotrebe masa v CR tak jsme svedky i rustu významu a podílu rybího masa.

Spotreba masa v CR (v hodnote na kosti, vcetne vnitrností)