Jednoduché účetnictví končí, nahradí ho evidence příjmů a výdajů

Poslanci schválili novelu zákona o účetnictví, která ruší jednoduché účetnictví. Drobní živnostníci místo něj povedou pouze evidenci příjmů a výdajů nutnou pro stanovení základu daně z příjmu. Limit pro přechod na podvojné účetnictví má od ledna vzrůst ze tří na šest milionů korun. Sněmovna předlohu schválila ve znění, ve kterém ji počátkem listopadu vrátil poslancům Senát. Zákon musí ještě podepsat prezident republiky.

Senátoři navrhli, aby podvojné účetnictví nevedli od počátku příštího roku lidé, kteří nejsou podnikatelé, ale vydělají si šest milionů a více korun například za pronájem restituovaných domů. Podobně by podvojné účetnictví neměli vést podle novely ani lidé, kteří nejsou podnikatelé, ale zmíněné příjmy mají třeba z autorských práv nebo rozhodcovské a umělecké činnosti. Původní verze novely, kterou Senát dostal od sněmovny, počítala s tím, že i tito lidé budou muset podvojné účetnictví vést. Naopak do výčtu těch, kdo by podvojné účetnictví vést měli, senátoři nově zařadili lékárníky.

Podvojné účetnictví povedou všechny právnické osoby. Neziskové organizace či bytová družstva by ale například mohly vést podvojné účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Na fyzické osoby se dosud vztahuje povinnost vést podvojné účetnictví v případě, že jejich obrat za předchozí rok přesáhl tři miliony korun. Posunem hranice na šest milionů Kč by se změna dotkla asi čtyř procent podnikatelů, kteří dnes vedou jednoduché účetnictví.

Novela zákona patří mezi takzvané reformní zákony. Zákony předložila vláda s cílem zastavit zadlužování státu a ozdravit veřejné finance. Sněmovna musí projednat ještě novelu zákona o daních z příjmů, kterou jí vrátil Senát. Věnovat se jí bude ale až příští týden.

Změny v zákoně o účetnictví kritizuje Komora auditorů ČR. Soudí, že novela může mít vážné důsledky pro transparentnost konkurzního řízení. Poslanci podle komory přijali pozměňovací návrh, který mimo jiné zbavuje povinnosti auditu účetních závěrek všechny obchodní společnosti v konkurzu, a to na dobu tří let od prohlášení konkurzu. Na tuto úpravu navazuje i změna, která účetní jednotky v průběhu konkurzu zbavuje povinnosti sestavit a zveřejnit výroční zprávu.

Změna je podle komory v rozporu s celou řadou zvláštních zákonů upravujících činnost zejména finančních institucí regulovaných orgány státního dozoru nebo bankovního dohledu, jako jsou banky, pojišťovny, investiční fondy, investiční společnosti, družstevní záložny.

Podle Komory auditorů ČR povede změna k tomu, že věřitelé, soudy i samotní správci konkurzní podstaty se budou rozhodovat na základě neověřených informací, jež se po třech letech nebo při zrušení konkurzu mohou dodatečně ukázat jako nesprávné. "Rovněž každoroční daňové přiznání bude sestaveno na základě neověřených informací, které se při zpětném auditu mohou ukázat jako nesprávné, což může významně ovlivnit i výsledek konkurzu," tvrdí představitelé komory.