Každá není jen z jater

Z pohledu potravinářské legislativy patří játrové paštiky mezi masné výrobky - konzervy. Lze tak ovšem označit jen takové potravinářské produkty, které splňují speciální nároky na složení, smyslové požadavky, na chemické i fyzikální znaky, jak je stanoví vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 326/2001 Sb.

To znamená, že paštika:

* Může být vyrobena pouze z vepřového masa a vepřových jater. Není dovoleno používat jiné druhy masa ani maso strojně oddělené, tzv. separát.

· Je tvořena kompaktní šedou až růžovošedou hmotou, někdy s ložisky aspiku a vytaveného tuku. Má soudržnou, roztíratelnou konzistenci, při 15 °C pastovitou, vůni a chuť po vepřových játrech. Je také přiměřeně slaná, jemně kořeněná, bez cizích pachů a příchutí.

· Má minimální obsah pětadvacet hmotnostních procent masa a šestadvacet hmotnostních procent jater. Maximální množství tuku činí čtyřicet hmotnostních procent.

· Musí být v obchodě nabízená v balené formě - konzervě (balené výrobcem).

Jestliže masný výrobek tato kritéria nesplňuje, nemůže být označen jako játrová paštika. Proto se na pultech objevují rovněž paštiky s přívlastky kachní, provensálská atd. případně i pod názvem vepřový krém nebo játrovka. Tyto výrobky pak lze uvádět do oběhu balené i nebalené.

Při prodeji nebalených paštikových výrobků má spotřebitel nárok, aby ho prodejce informoval písemnou formou (viditelně, nejlépe v blízkosti prodejního místa) o názvu i množství potraviny a datu použitelnosti. Právě jejich neúplné nebo chybné označení patří mezi nejčastější nedostatky, které zjišťují při kontrolách inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI).