Koncentrace českého maloobchodního trhu se zpomaluje
31.10.2006 | vetweb.cz
Od svého nástupu do ČR se obchodní řetězce rozrůstaly budováním nových prodejních ploch, dnes se jejich podíl na trhu radikálně nezvyšuje. Deset nejvýznamnějších řetězců má jen 53 procent trhu s rychloobrátkovým zbožím (potravinami a drogérií) ve srovnání se zhruba 90procentním podílem v západoevropských zemích. Nyní začal další proces, který se dá označit jako konsolidace českého obchodu. Právě ta by měla v následujících pěti letech podstatně změnit jeho podobu. V jejím průběhu budou z českého trhu odcházet řetězce, které na něm nedosáhly očekávaného postavení. Jejich prodejny budou přebírat úspěšnější konkurenti. Letos to byl např. Julius Meinl, jehož prodejny převzal Ahold, a Carrefour, který nahradilo Tesco.
Český trh je ve srovnání s ostatními netypický. Zatímco v západní Evropě, ale také třeba ve Slovinsku je míra koncentrace obchodu vysoká, do ČR vstoupila v devadesátých letech většina obchodních řetězců, které se udržely prakticky až do konce loňského roku. Český trh se jevil jako stabilní, proto zde investovalo hodně firem.
Žebříček z desítky největších investorů na našem maloobchodním trhu se v posledních letech mění jen v pořadí na špičce. Do čela se za loňský rok dostala s obratem 37 miliard korun firma Schwarz ČR, která provozuje řetězce Kaufland a Lidl. Druhé místo s 36 miliardami korun získal Ahold Czech Republic (Hypernova a Albert). Třetí příčku za 23,24 miliardy korun obsadilo Rewe ČR (Billa, Peny Market, Teppich Fri).
Úspěšnými obchodními formáty jsou hlavně hypermarkety, které z celkového obratu nejúspěšnějších 50 (TOP50) obchodních firem u nás mají 41 procent a diskontní prodejny (16 procent). Nadále se již tolik neprojevuje boj mezi nezávislými obchody s potravinami či smíšeným zbožím a řetězci. Spíše je patrná tvrdá konkurence mezi supermarkety a diskonty, v níž supermarkety zatím ještě se 16procentním podílem na tržbách TOP50 ztrácejí dech.
Kvůli vysoké konkurenci se řetězce ve svém marketingu soustřeďují zejména na vyzdvihování nízké ceny. Je to úspěšná taktika v našich podmínkách, kdy stále pro podstatnou část spotřebitelů je právě cena tím nejdůležitějším vodítkem. Ostatní obchodní formáty se proto snaží přizpůsobit svými náklady diskontům, v nichž si spotřebitel vybírá většinu zboží přímo z palet. Právě nízké náklady na obsluhu a v důsledku toho i malé nároky na její vzdělání a schopnosti jsou příčinou medializovaných skandálů spojených s nálezem zkažených potravin.
Další články v kategorii Podnikání
- Brněnská pivnice měla zkažené potraviny. Kontrolou neprošlo maso i sýrové koule (09.04.2026)
- Manažer z korporátu se stal králem chlebíčků. Nyní vyrábí miliony lahůdek ročně (08.04.2026)
- Thajští rybáři bojují s drahou naftou, varují před kolapsem stomiliardového trhu (08.04.2026)
- Inflace v Česku vzrostla (08.04.2026)
- Jak rychle a efektivně pomoci zemědělcům v době drahé nafty? Spotřební daní na naftu (07.04.2026)
- Semix rozšiřuje výrobu: 65 milionů do fermentace (02.04.2026)
- Liberecký kraj spustil on-line tržiště s nabídkou potravin od lokálních výrobců (02.04.2026)
- Prague Bar Show 2026: Rekordní ročník pro největší B2B nápojovou platformu ve střední Evropě (02.04.2026)
- Zmizelo 400 tisíc čokolád KitKat. Zloději ukradli auto, jež je převáželo (30.03.2026)
- Rostoucí náklady na energie a dopravu: jak aktuální situace ovlivňuje pekárny (30.03.2026)

Tweet



