Kupujete kuře, platíte vodu

Češi ročně zaplatí desítky milionů korun za "kuřecí vodu", obsaženou zejména v drůbežím mase dováženém ze zahraničí. Vyplývá to ze statistik Sdružení drůbežářských podniků České republiky (SDP).

Vzduch místo vody

Česká kuřata jsou lehčí, protože jsou chlazená vzduchem. V řadě zahraničních zemí ale nejsou všechny firmy touto technologií vybaveny a drůbeží výrobky jsou chlazeny vodou. Potvrzuje to i mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.

"V Česku byla ve všech závodech zpracovávajících drůbeží maso před vstupem do Evropské unie zavedena technologie chlazení kuřat vzduchem. Díky tomu je také minimalizováno riziko druhotné kontaminace výrobku nežádoucími mikroorganismy," uvádí mluvčí.

Rozdíl mezi oběma technologiemi je podle ředitele SDP Františka Matese hlavně v povoleném množství vody, které určují evropské normy. U chlazení vzduchem je limit 1,5 procenta, u chlazení vodou až 5,1 procenta.

To v praxi znamená, že při cenách zahraničních kuřecích řízků nad hranicí 100 korun za kilogram zákazník zaplatí za každé kilo zhruba pět korun za vodu.

Kuřata z ciziny

Loni se přitom dovezlo do Česka ze zahraničí 59 692 tun drůbežího masa, což je nejvyšší objem dovozu v historii. Mimo jiné i proto, že od počátku loňského roku začal podle Matese v rámci EU platit takzvaný "hygienický balíček." Ten mimo jiné založil povinnost každé země přijmout ze zahraničí jakékoli zboží ze zemí, kde existují systémy chlazení drůbeže vodou.

To se nelíbí nejen tuzemským výrobcům drůbeže.

"V Asociaci evropských zpracovatelů drůbeže se v současné době intenzivně diskutuje o možnosti vrátit příslušnou legislativu do doby před platností hygienického balíčku," podotýká Mates.

Chlazení a mražení vodou totiž znevýhodňuje výrobce s modernějšími technologiemi. Jejich produkty totiž vodu prakticky neobsahují.

Povolené limity vody v případě chlazení vodou ale umožňují konkurenci nasadit na výrobky nižší ceny, neboť obsahují menší množství masa.

Voda hlavně z Polska a Brazílie

Tuzemští drůbežáři tvrdí, že chlazení drůbeže vodou je obvyklé například v USA, Brazílii, Řecku a částečně v Polsku. Právě Polsko a Brazílie přitom patří k největším dovozcům drůbežího do České republiky. V loňském roce se dovozy Polska podílely na celkových dovozech drůbežího více než čtvrtinou, druhým největším dovozcem byla loni Brazílie.

České výrobky jsou v obchodech označeny na obalu zkratkou "CZ". Celková roční spotřeba drůbežího v Česku činí zhruba 260 000 tun. Zhruba každé čtvrté kuře konzumované u nás tak pochází ze zahraničí.