Lidé loni požádali z programu Zelená úsporám o dotace 485 milionů

Lidé loni požádali ze státního programu Zelená úsporám o dotace 485 milionů korun. Žádosti poslalo přes 3100 lidí. Největší zájem projevili o dotace na solární panely. Na ostravské výstavě Infotherma 2010 to řekl ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petr Štěpánek.

Nejvíce žádostí lidé podávali v posledním čtvrtletí, kdy jich bylo zhruba šestkrát více než do září. Zatímco do konce září podalo žádost zhruba 440 lidí, kteří požadovali celkem 64,3 milionu korun, do konce prosince už to bylo 3118 lidí.Zateplit dům, instalovat solární kolektory, tepelná čerpadla či kotle na biomasu nebo postavit takzvaný pasivní dům chce stále více lidí i letos. Podle Štěpánka tak pokračuje strmý nárůst, který SFŽP zaznamenal v uplynulých třech měsících."V současné době je přijato přes 4000 žádostí, dalších zhruba 1000 čeká na zpracování na krajských pracovištích. Objem dotací zatím činí kolem 700 milionů korun z celkových zhruba 16 miliard, které Česko získalo prodejem emisních kreditů," řekl ředitel.

Nejvíce žádostí loni podali majitelé rodinných domů, kteří chtějí zužitkovat sluneční energii. O dotaci na solární kolektory požádalo zhruba 1250 lidí, kteří chtěli získat celkem 77 milionů korun, což je zhruba 40 procent z celkových nákladů na instalaci těchto obnovitelných zdrojů energie.

Druhou nejpočetnější skupinou byli majitelé rodinných domů, kteří se rozhodli pro dílčí zateplení - například výměnu oken či zateplení fasády. O dotaci jich požádalo 685; výše podpory činila 91 milionů korun, což je téměř polovina potřebných nákladů.

Podle Štěpánka žádají o dotace především fyzické osoby, postupně ale přibývají i bytová družstva a společenství vlastníků. Z celkového počtu loňských žádostí jich fyzické osoby podaly 3028, tedy 97 procent. Bytová družstva požádala o dotaci v 28 případech, společenství vlastníků ve 47.Výrazný nárůst žádostí vysvětlil ředitel především srpnovou změnou podmínek pro čerpání dotací, které se od září vztahují také na panelové domy. "Pomohlo tomu i zavedení počáteční podpory samotných projektů a energetických auditů, která lidem pomáhá překonat psychickou bariéru," řekl ČTK Štěpánek. Zároveň se podařilo zapojit do programu více projektantů a architektů, kteří v době hospodářské krize zjišťují, že se jedná o lukrativní činnost, dodal.

Program Zelená úsporám připravil bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík. SFŽP ho spustil loni v dubnu, program byl od začátku kritizován kvůli malému počtu žadatelů. Peníze na jeho realizaci získala Česká republika z prodeje emisních kreditů. Volné jednotky pro vypouštění oxidu uhličitého odkoupilo Japonsko, Rakousko a Španělsko. Pokud do čtyř let Česko nevloží peníze do opatření omezující skleníkové plyny, bude je možná muset vrátit.