Luskoviny říjen 1998 - zpráva MZe ČR (zkráceno)

SituaRnÝ a vrhledovß zprßva

Luskoviny

°Ýjen 1998

Odbor marketingu a komodit MZe +R

____________________________________________________________________

Odpovýdnr odbornr redaktor

Ing. Petr Hrdr MZe +R

Ing. Jan Adamec MZe +R

eeditel odboru: Ing. Jan Pellar MZe +R

Zdroje informacÝ, zpracovatelÚ podklad¨:

AGRITEC, s. r. o., Oumperk - Temenice

+eskr statistickr ?°ad Praha

Ministerstvo financÝ +eskÚ republiky

Ministerstvo pr¨myslu a obchodu +eskÚ republiky

Ministerstvo zemýdýlstvÝ +eskÚ republiky

Ministerstvo p?dohospodßrstva Slovenskej republiky

Vrskumnr ?stav ekonomiky poznohospodßrstva a potravinßrstva Bratislava

Vrzkumnr ?stav zemýdýlskÚ ekonomiky Praha

Podniky zemýdýlskÚ prvovrroby +eskÚ republiky

Auto°i touto cestou dýkujÝ za spoluprßci vÜem uvedenrm organizacÝm a jejich odbornrm pracovnÝk¨m.

P°edklßdanß zprßva navazuje na SituaRnÝ a vrhledovou zprßvu vydanou v °Ýjnu 1997. K doplnýnÝ novrch, zp°esnýnrch informacÝ bylo pou×ito vÝce informaRnÝch zdroj¨. Pou×itÚ informace jsou zpracovßny podle ?daj¨ dostupnrch k 15. 9. 1998.

TermÝn "marketingovr rok", kterr je ve zprßvý pou×Ývßn, zaRÝnß u komodity luskoviny 1. 7. a konRÝ 30. 6. nßsledujÝcÝho roku.

SituaRnÝ a vrhledovÚ zprßvy jsou k dispozici na ?zemnÝch odborech MZe +R, na okresnÝch pracoviÜtÝch AgrßrnÝ komory a v budový Ministerstva zemýdýlstvÝ +eskÚ republiky. Dßle vychßzÝ jako p°Ýlohy periodik Agrospoj, AgrßrnÝ noviny, ZemýdýlskÚ listy a takÚ v informaRnÝ sÝti Agronet. Souhrn situaRnÝ a vrhledovÚ zprßvy je takÚ k dispozici na sÝti Internet, na adrese: http://www. mze.cz/statistickÚ informace.

OBSAH:

+vod

Souhrn

Zßsahy stßtu u komodity luskoviny

Svýtovß produkce luskovin

PýstovßnÝ luskovin na zrno v +eskÚ republice

Hrßch setr

Fazol obecnr

+oRka

OstatnÝ luskoviny

P°Ýloha

SEZNAM ZKRATEK

FAO Food and Agriculture Organization of the United Nations

Organizace pro vr×ivu a zemýdýlstvÝ

GATT General Agreement on Tarrifs and Trade

VÜeobecnß dohoda o clech a obchodu

HTS Hmotnost tisÝce semen

PBB Plodinovß burza Brno

PGRLF Podp¨rnr a garanRnÝ rolnickr a lesnickr fond, a.s.

WTO World Trade Organisation

Svýtovß obchodnÝ organizace

+VOD

Luskoviny jsou vrznamnou zemýdýlskou plodinou pýstovanou ve svýtovÚm mý°Ýtku p°edevÜÝm pro lidskou vr×ivu. V Evropý a v +eskÚ republice jsou luskoviny pýstovanÚ p°edevÜÝm pro krmnÚ ?Rely a v menÜÝ mÝ°e pro lidskou vr×ivu. V +R mß nejvýtÜÝ zastoupenÝ hrßch setr p°edstavujÝcÝ vÝce ne× 88 % osevnÝch ploch luskovin. Je pýstovßn p°edevÜÝm ke krmnrm ?Rel¨m i pro lidskou vr×ivu a jeho semeno je takÚ vrznamnou exportnÝ komoditou. Fazole a RoRka jsou u nßs pýstovßny pouze v omezenÚ mÝ°e. KrmnÚ luskoviny, p°edevÜÝm bob, dßle peluÜka, vikve, lupiny, luskoobilnÝ smýsky a nýkterÚ dalÜÝ druhy jsou na osevnÝch plochßch zastoupeny 11 % a jejich vrmýra se dlouhodobý zmenÜuje.

SOUHRN

V odvýtvÝ pýstovßnÝ luskovin na zrno nastßvß oproti minulrm rok¨m p°Ýznivr vrvoj. OsevnÝ plochy luskovin v roce 1998 vzrostly o 12,6 % (tj. o 6505 ha) a dosßhly ?rovný 58 140 ha. Hrßch setr, kterr se na rozsahu pýstovßnÝ luskovin podÝlÝ rozhodujÝcÝ mÝrou, byl oset na 51 698 ha, co× p°edstavuje nßr¨st oproti roku 1997 o 15,2 % (tj. o 6819 ha). Naproti tomu doÜlo k mÝrnÚmu poklesu osevnÝch ploch ostatnÝch krmnrch luskovin na ?rove? 6105 ha (tj. pokles o 5,6 %). U vrvoje osevnÝch ploch RoRky a fazolu nebyly zaznamenßny vrraznÚ zmýny a tyto plodiny se nadßle pýstujÝ pouze v omezenÚ mÝ°e.

Podle odhadu +S+ se v roce 1998 oRekßvß vyÜÜÝ sklize? hrachu, ne× v minulÚm roce. P°i odhadovanrch vrnosech 2,46 t/ha by celkovß produkce hrachu p°edstavovala 127 088 t, co× je nßr¨st oproti roku 1997 o 34 073 t (tj. o 36,6 %). Nßr¨st produkce hrachu by se mýl projevit ve zvrÜenÚ ?rovni vrvozu a takÚ v nßr¨stu u×itÝ v krmnrch smýsÝch. I p°es oRekßvanr nßr¨st hektarovrch vrnos¨ v marketingovÚm roce 1998/99 intenzita vrroby hrachu v +R zaostßvß za ?rovnÝ dosahovanou v EU (vrnos hrachu v EU v roce 1997 dosßhl pr¨mýrný vÝce ne× 4 t/ha) a v pr¨mýru nezajiÜLuje pýstitel¨m ziskovost.

V marketingovÚm roce 1997/98 bylo na ploÜe 49 630 ha vyprodukovßno 103 665 t semene luskovin s pr¨mýrnrm hektarovrm vrnosem 2,09 t/ha. Skliz?ovÚ plochy luskovin poklesly oproti marketingovÚmu roku 1996/97 o 9,2 % a celkovß produkce poklesla o 23,5 %. Produkce luÜtýnin v marketingovÚm roce 1997/98 dosßhla nejni×ÜÝ ?rovný od roku 1990, co× bylo zap°ÝRinýno dlouhodobrm poklesem skliz?ovrch ploch a takÚ vrraznrm poklesem vrnos¨ vzniklrm v d¨sledku nep°ÝznivÚho vrvoje poRasÝ pro tuto komoditu.

V marketingovÚm roce 1997/98 bylo vyprodukovßno pouze 93 015 t semene hrachu, co× p°edstavuje pokles oproti p°edeÜlÚmu roku o 22,6 %. Pokles vrroby hrachu v marketingovÚm roce 1997/98 vznikl jednak z d¨vodu poklesu vrnos¨ na ?rove? 2,12 t/ha v d¨sledku nep°ÝznivÚho vrvoje poRasÝ, deÜL¨ a zßplav a takÚ v z d¨vodu poklesu osevnÝch ploch na ?rove? 43 778 ha (tj. pokles o 7,3 %).

Pokles produkce luÜtýnin, p°edevÜÝm hrachu, se v marketingovÚm roce 1997/98 projevil p°edevÜÝm v poklesu vrvozu. Ni×ÜÝ vrvoz byl takÚ ovlivnýn mÝrnrm r¨stem ?rovný domßcÝ spot°eby luÜtýnin v krmnrch smýsÝch a poklesem cen bÝlkovinnrch komponent¨ krmnrch smýsÝ na mezinßrodnÝm trhu v roce 1998. Celkem bylo v marketingovÚm roce 1997/98 vyvezeno 46 422 t luÜtýnin, co× je o 43 % mÚný ne× v minulÚm roce. Na tento nep°Ýznivr vrvoj mýl nejvýtÜÝ vliv pokles vrvozu hrachu o 32 875 t (tj. o 43 %) na ?rove? pouze 43 052 t. Dovezeno bylo v tomto roce 16 470 t luÜtýnin, co× p°edstavuje pokles o 11 %.

+rove? cen zemýdýlskrch vrrobc¨ v poslednÝch letech mÝrný rostla. Ceny zemýdýlskrch vrrobc¨ hrachu jedlÚho se v marketigovÚm roce 1997/98 pohybovaly v rozpýtÝ 4664 - 5800 KR/t. Ceny hrachu krmnÚho se ve stejnÚm obdobÝ pohybovaly v rozpýtÝ 4525 - 5642 KR/t. Pr¨mýrnÚ ceny vrrobc¨ fazolu vzrostly z 23 832 KR/t v roce 1997 na 25 586 KR/t v pr¨býhu roku 1998.

V roce 1997 doÜlo v EU k mÝrnÚmu zvrÜenÝ produkce luskovin na ?rove? 5,1 mil. t, tj. nßr¨st o 8,4 %. Na r¨stu produkce luskovin se nejvÝce podÝlela vyÜÜÝ produkce hrachu, kterß dosßhla p°i nßr¨stu hektarovrch vrnos¨ ?rovný 4 mil. t.

DomßcÝm producent¨m se v marketingovÚm roce 1998/99 otevÝrß v d¨sledku nßr¨stu produkce prostor ke zvrÜenÝ vrvozu luÜtýnin, p°edevÜÝm hrachu, do zemÝ EU. R¨st vrvozu zßvisÝ znaRný na r¨stu intenzity vrroby luÜtýnin v +R a na vrvoji vrvoznÝch cen, ovliv?ovanrch cenami ostatnÝch bÝlkovinnrch komponent¨ krmiv, jejich× ceny ovÜem v roce 1998 klesajÝ.

Z-SAHY ST-TU

Do zßsah¨ stßtu u komodity luskoviny zahrnujeme:

1. CelnÝ a ochrannß opat°enÝ

2. Da?ovß opat°enÝ

3. Podp¨rnr a garanRnÝ rolnickr a lesnickr fond

4. Zßsady pro poskytovßnÝ investiRnÝch a neinvestiRnÝch dotacÝ Ministerstvem zemýdýlstvÝ +eskÚ republiky pro rok 1998

1.CelnÝ a ochrannß opat°enÝ

Dne 1. 1. 1998 nabylo ?Rinnosti na°ÝzenÝ vlßdy R. 312/1997 Sb., ze dne 3. 12. 1997, kterrm byl vydßn celnÝ sazebnÝk pro rok 1998, stanovujÝcÝ sazby dovoznÝho cla a podmÝnky pro jejich uplatnýnÝ. V souladu s p°ijatrmi zßvazky vyplrvajÝcÝmi ze zßvýr¨ UK GATT/WTO se v obdobÝ do roku 2000 ka×doroRný upravujÝ celnÝ sazby. CelnÝ sazby pro rok 1998 jsou uvedeny v p°Ýloze R. 1 SituaRnÝ a vrhledovÚ zprßvy Luskoviny - Vrtah z celnÝho sazebnÝku.

Dne 20. 8. 1998 vstoupilo v platnost SdýlenÝ Ministerstva zahraniRnÝch výcÝ R. 200/1998 Sb., o sjednßnÝ protokolu trkajÝcÝho se sanitßrnÝch a fytosanitßrnÝch opat°enÝ a opat°enÝ na ochranu zvÝ°at ve vztahu k obchodu mezi +eskou republikou na jednÚ straný a Evropskrmi spoleRenstvÝmi a jejich Rlenskrmi stßty na straný druhÚ. CÝlem tohoto protokolu je uznat ekvivalenci sanitßrnÝch, fytosanitßrnÝch opat°enÝ a opat°enÝ na ochranu zvÝ°at a usnadnit tak obchod mezi +R a zemými EU. Jestli×e budou vrrobky vyvß×enÚ z +R do zemÝ EU oÜet°eny a zkontrolovßny podle p°edpis¨, na ný× se protokol vztahuje, nebudou u× po dovozu do EU prový°ovßny, co× by mýlo obchod urychlit a usnadnit.

2.Da?ovß opat°enÝ

Da? z p°idanÚ hodnoty

Dne 1. 1. 1998 nabrvß ?Rinnosti zßkon R. 208/1997 Sb., ze dne 31. Rervence 1997., kterrm se mýnÝ a dopl?uje zßkon +eskÚ nßrodnÝ rady R. 588/1992 Sb., o dani z p°idanÚ hodnoty, ve znýnÝ pozdýjÜÝch p°edpis¨.

Luskoviny jsou nadßle za°azeny v rßmci skupiny 07 celnÝho sazebnÝku do seznamu zbo×Ý, podlÚhajÝcÝho snÝ×enÚ sazbý DPH (5%).

3.Podp¨rnr a garanRnÝ rolnickr a lesnickr fond, a. s.

Podp¨rnr a garanRnÝ rolnickr a lesnickr fond poskytuje v roce 1998 garance ?výr¨ a dotace Rßsti ?rok¨ v rßmci schvßlenrch program¨ Provoz, Zemýdýlec, Krajina, MlßdÝ, Agroregion, Nabyvatel, Restituent, KPV, Export a TOZ.

V rßmci programu Agroregion je takÚ poskytovßno dalÜÝ zvrhodnýnÝ dotacÝ ?rok¨ z ?výr¨ pro zßtopovÚ oblasti.

Od 22. 9. 1998 byl zastaven p°Ýjem ×ßdostÝ na podporu v rßmci program¨ Zemýdýlec a Export z d¨vodu vyRerpßnÝ finanRnÝch zdroj¨ urRenrch na tyto programy ze stßtnÝho rozpoRtu.

4.PoskytovßnÝ investiRnÝch a neinvestiRnÝch dotacÝ Ministerstvem zemýdýlstvÝ +R pro rok 1998

Ministerstvo zemýdýlstvÝ +R na zßkladý podp¨rnrch program¨ podle zßkona R. 252/1997 Sb., o zemýdýlstvÝ, vydalo pod Rj. 5216/97-1000 Zßsady, kterrmi se stanovujÝ podmÝnky pro poskytovßnÝ podpor Ministerstvem zemýdýlstvÝ +R pro rok 1998.

Komodity Luskoviny se trkajÝ nßsledujÝcÝ tituly:

E DotaRnÝ titul 2. B. - Udr×ovßnÝ genetickÚho potencißlu osiv a sadby polnÝch plodin

Sledovanr cÝl: podpo°it a zabezpeRit dostupnost kvalitnÝch odr¨d osiv a sadby.

Forma podpory: neinvestiRnÝ, p°Ýmß nenßvratnß dotace.

E DotaRnÝ titul 3. - Podpora ozdravovßnÝ polnÝch a specißlnÝch plodin

Sledovanr cÝl: ozdravenÝ polnÝch a specißlnÝch plodin s vyu×itÝm biologickÚ ochrany technickrch izolßt¨.

Forma podpory: neinvestiRnÝ, p°Ýmß nenßvratnß dotace.

E DotaRnÝ titul 9. A. b. - SpecißlnÝ poradenstvÝ pro rostlinnou vrrobu

Sledovanr cÝl: podpora zve°ej?ovßnÝ vrsledk¨ odr¨dovrch zkouÜek a po°ßdßnÝ vrstav polnÝch a zahradnÝch plodin.

Forma podpory: neinvestiRnÝ, p°Ýmß nenßvratnß dotace

E DotaRnÝ titul 9. B. - Podpora poradenstvÝ v zemýdýlstvÝ a lesnictvÝ

Sledovanr cÝl:

9. B. a) EkonomickÚ a vrrobný technologickÚ poradenstvÝ pro rozhodovßnÝ zemýdýlskrch podnikatel¨ poskytovanÚ formou individußlnÝch konzultacÝ; program "Krou×ky".

9. B. b) zpracovßnÝ analrz hospoda°enÝ podniku a technologickrch proces¨; program "DIGIT II".

Forma podpory: neinvestiRnÝ, p°Ýmß nenßvratnß podpora

V rßmci dotaRnÝho titulu 9.B. Podpora poradenstvÝ v zemýdýlstvÝ a lesnictvÝ vznikla celß °ada krou×k¨, kterÚ poskytujÝ odbornÚ individußlnÝ poradenstvÝ i na ?seku luskovin. PoradenstvÝ poskytuje i celß °ada firem a institucÝ, kterÚ se zabrvajÝ vrzkumem, ÜlechtýnÝm Ri zkuÜebnictvÝm na ?seku luskovin.

PRODUKCE LUSKOVIN VE SV¦T¦

V celosvýtovÚm mý°Ýtku p°eva×uje pýstovßnÝ luskovin na zrno pro lidskou vr×ivu. V nýkterrch, p°edevÜÝm rozvojovrch zemÝch, jsou luskoviny dokonce zßkladnÝm zdrojem bÝlkovin pro vr×ivu obyvatelstva. Ve vyspýlrch zemÝch s rozvinutou ×ivoRiÜnou vrrobou jsou luskoviny na zrno pýstovßny p°edevÜÝm jako vrznamnr zdroj bÝlkovin v krmnrch smýsÝch. VÜeobecný jsou luskoviny z agronomickÚho hlediska d¨le×itou souRßstÝ osevnÝch postup¨ vzhledem k fixaci vzduÜnÚho dusÝku symbioticky ×ijÝcÝmi mikroorganismy.

V roce 1997 se luskoviny pýstovaly na vrmý°e 71 mil. hektar¨, co× znamenß mÝrnr pokles oproti roku 1996 (o 1%). P°i pomýrný nÝzkÚm pr¨mýrnÚm hektarovÚm vrnosu 0,79 t/ha bylo vyprodukovßno vÝce ne× 56 mil. tun semene luskovin. NejvýtÜÝ rozsah pýstovßnÝ a produkce luskovin na zrno je v Asii. NejvýtÜÝ pýstitelskÚ plochy byly zaznamenßny u fazolu, cizrny a hrachu.

Plochy, vrnosy a produkce hlavnÝch druh¨ luskovin na zrno ve svýtý v roce 1997

Plodina Skliz?ovß plocha Pr¨mýrnr vrnos Produkce

tis. ha t/ha tis. t

Svýt celkem Luskoviny celk. 70 925 0,79 56 384

Fazol 27 858 0,67 18 746

Hrßch 6 194 1,14 11 434

Bob 2 268 1,46 3 314

Cizrna 11 293 0,77 8 768

+oRka 3 281 0,88 2 895

Afrika Luskoviny celk. 14 468 0,51 7 453

Fazol 13 260 0,65 2 120

Hrßch 518 0,66 346

Bob 668 1,38 925

Cizrna 464 0,58 273

+oRka 113 0,73 83

Sev. Amerika Luskoviny celk. 2 166 1,86 4 035

Fazol 783 1,87 1 472

Hrßch 962 2,14 2 062

Bob 19 0,60 11

Cizrna - - -

+oRka 398 1,22 487

Ji×nÝ Amerika Luskoviny celk. 5 846 0,67 3 937

Fazol 5 511 0,66 3 691

Hrßch 73 1,04 77

Bob 184 0,52 97

Cizrna 11 0,75 26

+oRka 26 0,83 22

Asie Luskoviny celk. 38 982 0,71 27 686

Fazol 15 394 0,61 1 049

Hrßch 1 514 1,32 1 997

Bob 1 049 1,70 1 793

Cizrna 10 298 0,77 7 968

+oRka 2 602 0,84 2 187

Evropa Luskoviny celk. 4 728 1,93 9 157

Fazol 568 1,03 589

Hrßch 2 782 2,36 6 594

Bob 160 1,86 299

Cizrna 143 0,59 85

+oRka 52 0,70 37

Austrßlie Luskoviny celk. 2 090 1,06 2 226

Fazol 45 0,75 34

Hrßch 321 0,93 299

Bob 130 0,98 128

Cizrna 238 0,88 210

+oRka 57 1,00 57

Pramen: FAOSTAT Statistics DataBaze -19. 8. 98

PýstovßnÝ luskovin na zrno v EU

V roce 1997 dochßzÝ k r¨stu pýstitelskrch ploch, hektarovrch vrnos¨ i produkce luskovin v EU. NejvýtÜÝmi pýstiteli jsou Francie a Opanýlsko, kde takÚ doÜlo k nejvýtÜÝm nßr¨st¨m ploch. NejvýtÜÝmi producenty jsou Francie, Velkß Britßnie, Opanýlsko, SRN a Dßnsko. ZatÝmco ve Francii, Opanýlsku a SRN produkce vzrostla, v Dßnsku a VelkÚ Britßnii doÜlo k vrraznÚmu poklesu.

Proto×e jsou luskoviny d¨le×itrm zdrojem bÝlkovin v krmnrch smýsÝch, p¨sobÝ jejich pýstovßnÝ na omezenÝ importu ostatnÝch bÝlkovinnrch komponent¨ (p°edevÜÝm s?jovrch Ürot¨ a pokrutin) krmnrch smýsÝ do EU. ORekßvß se dalÜÝ r¨st pýstovßnÝ luskovin z nßsledujÝcÝch d¨vod¨:

E nedochßzÝ ke sni×ovßnÝ dotacÝ do pýstovßnÝ luskovin jako u obilovin a olejnin, RÝm× roste jejich konkurenceschopnost oproti týmto plodinßm

E luskoviny jsou stßle vÝce cenýny pro svoji schopnost vßzat vzduÜnr dusÝk a zvyÜovat ?rodnost p¨dy

E nÝzkß spot°eba lidskÚ prßce a specißlnÝch investic urRenrch pro jejich pýstovßnÝ

Pro dalÜÝ rozvoj pýstovßnÝ luskovin v zemÝch EU bude nadßle vrznamnr vrvoj cenovÚ konkurenceschopnosti ve srovnßnÝ s ostatnÝmi plodinami - p°edevÜÝm se s?jou, dßle otßzka dotacÝ a pokrok ve ÜlechtýnÝ.

DominantnÝ postavenÝ mß v zemÝch EU hrßch s vÝce ne× 50 % osevnÝ plochy a 75 % produkce. VÝce ne× 90 % jeho produkce je urReno ke krmnrm ?Rel¨m.

Import luskovin do zemÝ EU

I p°es vysokr rozsah produkce luskovin v EU je Rßst domßcÝ spot°eby pokrrvßna dovozem ze zahraniRÝ. Dovoz luskovin je do EU zatÝ×en pouze 3% clem a nenÝ limitovßn. Tyto podmÝnky jsou spolu s o×ivenou poptßvkou po luskovinßch (p°edevÜÝm hrachu) velmi vhodnÚ pro exportÚry, ke kterrm pat°Ý takÚ +R.

U dovozu hrachu do EU dochßzÝ od roku 1994/95, kdy bylo dovezeno 1,3 mil. t, k postupnÚmu poklesu, kterr nenÝ zp¨soben omezenÝm poptßvky, ale spÝÜe nabÝdky ze strany dovozc¨. Vrrazný poklesly dovozy z Kanady, jako nejvýtÜÝho svýtovÚho exportÚra. Po poklesu zßjmu v letech 1996/97 kanadÜtÝ exportÚ°i odmÝtajÝ prodßvat do EU za po×adovanÚ ceny (navzdory rekordnÝ sklizni 1997/98) a hledajÝ novß odbytiÜtý v Asii. NovÚ exportnÝ zemý Ukrajina a Rusko nejsou prozatÝm schopnÚ garantovat podmÝnky kontrakt¨, kvalitu, dopravu atd., tak×e ze strany evropskrch importÚr¨ zatÝm nenÝ patrnr zßjem o obchodovßnÝ s týmito zemými. AustralÜtÝ exportÚ°i se sna×Ý uplatnit p°edevÜÝm na asijskrch trzÝch, kde si konkurujÝ s Kanadou. Austrßlie prakticky poslednÝ t°i roky neexportuje do EU. StabilnÝmi vrvozci hrachu do zemÝ EU jsou p°edevÜÝm +eskß republika a Ma´arsko, ale v týchto zemÝch dochßzelo k poklesu produkce a zßrove? se mÝrný zvyÜuje domßcÝ spot°eba v krmivß°skÚm pr¨myslu.

Bobu obecnÚho se v minulosti do EU dovß×elo kolem 350 l 450 tis. tun, ale v roce 1996/97 poklesl dovoz jen na 50 tis. tun, v d¨sledku vrraznÚ redukce exportu hlavnÝho dodavatele do EU +Ýny. OstatnÝ tradiRnÝ exportÚ°i Polsko a Turecko prudce snÝ×ili produkci, tak×e nejvrznamnýjÜÝ spot°ebitelÚ Opanýlsko a Itßlie dovß×Ý bob v rßmci EU hlavný z VelkÚ Britßnie.

U lupiny je import na rozdÝl od hrachu stabilnÝ a ka×doroRný se dovß×Ý zhruba 300 tis. tun. HlavnÝm exportÚrem "modrÚ lupiny" (lupinus angustofolius) do EU, kterß je urRena pro vrkrm prasat (Holandsko, Nýmecko), je Austrßlie.

Plocha, vrnos, produkce luskovin na zrno v zemÝch EU

Zemý Plocha v tis. ha Vrnos t/ha Produkce tis. t

1995 1996 1997 1995 1996 1997 1995 1996 1997

Belgie - Lux. 6 6 3 3,93 3,93 4,75 24 24 14

Dßnsko 121 120 85 3,34 3,33 3,23 403 400 274

SRN 72 72 81 2,86 2,86 2,91 205 205 236

eecko 26 26 26 1,62 1,62 1,67 41 41 44

Opanýlsko 325 398 523 0,45 0,72 0,60 146 288 319

Francie 593 557 628 4,70 4,68 4,97 2792 2612 3126

Irsko 4 4 4 4,52 4,52 4,52 19 19 19

Itßlie 106 106 87 1,53 1,53 1,67 162 162 145

Nizozemsko 7 7 5 4,04 4,04 3,11 30 30 14

Rakousko 26 26 34 2,97 2,97 2,93 77 77 98,5

Portugalsko 196 201 199 0,19 0,21 0,18 37 43 37

Finsko 5 6 7 2,42 2,33 2,15 11 14 14

OvÚdsko 33 33 39 2,37 2,37 2,44 78 78 95

Velkß Britßnie 228 228 177 3,16 3,16 3,80 721 721 674

EU l 15 1748 1790 1898 2,71 2,63 2,69 4746 4714 5110

+R-porovnßnÝ 60 55 50 2,41 2,48 2,09 144 136 104

Pramen: FAOSTAT Database

Plocha, vrnos, produkce hrachu v zemÝch EU

Zemý Plocha v tis. ha Vrnos t/ha Produkce tis. t

1995 1996 1997 1995 1996 1997 1995 1996 1997

Belgie - Lux. 5 4 2 4,60 3,97 5,29 23 15 9

Dßnsko 69 73 69 3,82 3,69 3,70 264 270 257

SRN 62 65 70* 3,30 3,20 3,35* 204 208 231*

eecko 0,2 0,2 0,2 1,60 1,60 1,74 0,3 0,3 0,4

Opanýlsko 124 110 8 1,00 1,00 0,60 124 110 5

Francie 567 531 606 4,79 4,83 5,04 2719 2570 3060

Irsko 0,5 0,5 0,5 4,00 4,00 4,00 2 2 2

Itßlie 7 7 5 2,98 2,98 3,13 19 19 15

Nizozemsko 1 12 11 5,00 4,00 5,00 5 8 5

Rakousko 19 31 31 3,14 3,05 3,01 60 94 93

Portugalsko - - - - - - - - -

Finsko 4 6 7 2,42 2,33 2,15 11 13 14

OvÚdsko 10 10 7 2,04 2,04 2,22 20 20 13

Velkß Britßnie 76 79 78 3,76 3,03 3,79 286 260 297

EU l 15 944,7 928,7 888,7 3,95 3,86 4,51 3737,3 3589,3 4001,4

+R - porovnßnÝ 52 47 43 2,50 2,55 2,12 130 120 93

Pramen: FAOSTAT Database

Poznßmka: * odhad

Plocha, vrnos, produkce bobu obecnÚho v zemÝch EU

Zemý Plocha v tis. ha Vrnos t/ha Produkce tis. t

1995 1996 1997 1995 1996 1997 1995 1996 1997

Belgie - Lux. 2 2 0,4 4,37 4,38 3,75 7 7 1,5

Dßnsko 15 15 15 1,00 1,00 1,00 15 15 15

SRN 26 21 26 3,38 3,60 3,46 86 77 90

eecko 3 3 3 1,85 1,67 2,00 5 5 6

Opanýlsko 22 17 11 0,60 0,96 0,98 13 16 10

Francie 11 9 10 3,51 3,89 3,86 38 35 37

Irsko - - - - - - - - -

Itßlie 72 72 56 1,44 1,35 1,65 104 97 93

Nizozemsko 3 3 2 2,67 2,67 2,60 8 8 4

Rakousko 7 5 3 2,47 2,19 2,00 17 10 6

Portugalsko 29 28 28 0,50 0,50 0,50 14 14 14

Finsko - - - - - - - - -

OvÚdsko - - - - - - - - -

Velkß Britßnie 118 115 115* 2,70 2,65 2,60* 319 304 299*

EU l 15 308 290 269,4 2,03 2,02 2,13 626 588 575,5

Pramen: FAOSTAT Database

Poznßmka: * odhad

Plocha, vrnos, produkce fazolu polnÝho v zemÝch EU

Zemý Plocha v tis. ha Vrnos t/ha Produkce tis. t

1995 1996 1997 1995 1996 1997 1994 1995 1997

Belgie - Lux. 0,4 0,4 0,4 0,90 1,02 3,75 0,8 0,8 1,5

Dßnsko - - - - - - - - -

SRN 3 3 2 3,23 3,23 3,69 8 8 8

eecko 13 12 12 1,86 1,86 1,95 24 22 24

Opanýlsko 50 54 33 0,67 0,69 0,83 34 37 27

Francie 5 5 5 2,08 2,08 2,17 10 10 10

Irsko 4 4 4 4,59 4,59 4,59 17 17 17

Itßlie 15 15 12 1,64 1,64 1,82 24 24 22

Nizozemsko 2 3 2 2,50 2,67 2,50 5 8 5

Rakousko - - - - - - - - -

Portugalsko 145 150 150 0,10 0,11 0,93 15 16 14

Finsko - - - - - - - - -

OvÚdsko 2 2 1 1,46 1,46 2,14 3 3 2

Velkß Britßnie - - - - - - - - -

EU l 15 239,4 248,4 221,4 0,59 0,58 0,59 140,8 145,8 130,5

+R - porovnßnÝ 0,3 0,3 0,3 1,32 1,40 1,66 0,4 0,5 0,5

Pramen: FAOSTAT Database

PýstovßnÝ luskovin na zrno na Slovensku

Stejný tak jako v +R, dochßzÝ ve SlovenskÚ republice v poslednÝch letech ke sni×ovßnÝ pýstovßnÝ luskovin a pýstitelÚ se orientujÝ vÝce na pýstovßnÝ krmnrch obilovin. V roce 1997 doÜlo k poklesu osevnÝch ploch luskovin o 19,4 %. K poklesu ploch dochßzÝ, p°edevÜÝm u konzumnÝch luskovin, zatÝmco plochy krmnrch luskovin se v poslednÝch letech stabilizovaly. V roce 1997/98 se p°edpoklßdß takÚ vrraznr pokles produkce luÜtýnin ovlivnýnr jednak zmÝnýnrm poklesem ploch, ale takÚ poklesem vrnos¨. Pokles vrnos¨ byl zp¨soben nep°Ýznivrm vrvojem poRasÝ v poslednÝch dvou letech.

V marketingovÚm roce 1997/98 doÜlo (podle p°edbý×nrch ?daj¨) z d¨vodu poklesu produkce luÜtýnin k poklesu jejich vrvozu o 32,8 % a takÚ k poklesu jejich domßcÝho u×itÝ do krmnrch smýsÝ o 24,2 %.

OsevnÝ plochy i produkce hrachu zaznamenaly v poslednÝch dvou letech vrznamnr pokles. P°edpoklßdß se, ×e v marketingovÚm roce 1997/98 bylo na ploÜe 26 192 ha vyprodukovßno 58 356 t semene hrachu s pr¨mýrnrm hektarovrm vrnosem 2,23 t. PodÝl exportu na domßcÝ produkci se p°edpoklßdß na ?rovni 46,3 %. Pr¨mýrnß cena zemýdýlskrch vrrobc¨ krmnÚho hrachu v roce 1997 byla 4858 Sk/t a pr¨mýrnß cena hrachu jedlÚho Rinila 5779 Sk/t.

Fazole a RoRka se v SR pýstujÝ p°edevÜÝm pro domßcÝ potravinß°skÚ u×itÝ, p°iRem× se na domßcÝm trhu dostßvajÝ do silnÚho konkurenRnÝho tlaku vyvolanÚho dovozy z +Ýny, Etiopie, Nizozemska a Kanady v p°Ýpadý fazolÝ a dovozy z Kanady v p°Ýpadý RoRky. P°edpoklßdß se, ×e v marketingovÚm roce 1997/98 p°edstavovala produkce fazolÝ 2251 t a produkce RoRky 749 t. V roce 1997 dochßzÝ takÚ u týchto komodit k poklesu cen vrrobc¨ oproti p°edchßzejÝcÝmu roku. Pr¨mýrnß cena zemýdýlskrch vrrobc¨ fazolÝ v roce 1997 Rinila 16 839 Sk/t a cena RoRky 17 608 Sk/t.

Plocha, vrnos a produkce luskovin na zrno na Slovensku

Plodina skuteRnost p°edpoklad

1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99

Luskov. Celkem Plocha v ha 65 387 54 933 49 602 42 529 32 971 34 465

Vrnos v t/ha 1,88 2,91 2,17 2,09 2,03 2,19

Produkce v t 123 067 159 704 107 633 89 002 67 031 35 531

Hrßch setr Plocha v t 57 025 45 802 42 511 35 477 26 192 27 800

Vrnos v t/ha 1,93 2,98 2,25 2,23 2,23 2,30

Produkce v t 109 848 136 263 95 828 79 082 58 356 63 940

Fazol polnÝ Plocha v ha 1 966 1 849 1 419 1 481 1 366 1 375

Vrnos v t/ha 1,33 1,74 1,59 1,56 1,65 1,57

Produkce v t 2 622 3 209 2 250 2 303 2 251 2 159

+oRka Plocha v ha 1 370 1 283 1 465 1 551 1 239 1 290

Vrnos v t/ha 1,03 0,9 0,67 1,01 0,60 0,80

Produkce v t 1 405 1 159 975 1 561 749 1 032

Pramen: Ministerstvo p?dohospodarstva Slovenskej republiky, Vrskumnr ?stav ekonomiky poznohospodßrstva a potravinßrstva Bratislava, SituaRnß a vrhzadovß sprßva Strukoviny, aprÝl 1998

P¦STOV-N- LUSKOVIN NA ZRNO V +ESK+ REPUBLICE

V rozsahu pýstovßnÝ luskovin na zrno doÜlo v marketingovÚm roce 1998/99 po Rty°ech letech poklesu k obratu, kdy× doÜlo k nßr¨stu osevnÝch ploch o 12,6 % na ?rove? 58 140 ha. Na zvrÜenÝ vrmýry luskovin se podÝlel p°edevÜÝm r¨st ploch hrachu o 15,2 % na ?rove? 51 698 ha. Celkovß produkce hrachu se v roce 1998/99 oRekßvß na ?rovni 127 088 t. Naopak dochßzÝ k dalÜÝmu poklesu osevnÝch ploch ostatnÝch krmnrch luskovin.

ZvrÜenr zßjem pýstitel¨ o luskoviny (p°edevÜÝm o hrßch setr) byl ovlivnýn p°edevÜÝm nßsledujÝcÝmi faktory:

E nßr¨stem cen s?jovrch pokrutin na konci roku 1997,

E zvrÜenÝm cen zemýdýlskrch vrrobc¨ a zajiÜtýnrm odbytem,

E zvrÜenrm zßjmem o vyu×itÝ p°edplodinovÚ hodnoty luskovin v osevnÝch sledech, kde p°eva×ujÝ obiloviny a olejniny.

V marketingovÚm roce 1997/98 doÜlo k poklesu ploch, hektarovrch vrnos¨ i produkce luskovin. NejvÝce se na tomto vrvoji podÝlel pokles produkce hrachu na ?rove? 93 015 t, tj. pokles o 22,6 %. Tento vrvoj se odrazil v celkovÚm propadu vrvozu luskovin v roce 1997/98.

Vrvoj ploch, vrnos¨ a produkce luskovin na zrno v +eskÚ republice

Luskoviny jedlÚ 1) Luskoviny krmnÚ 2) Luskoviny celkem

Rok Skliz. Vrnos Produkce Skliz. Vrnos Produkce Skliz. Vrnos Produkce

plocha plocha plocha

ha t/ha t ha t/ha t ha t/ha t

1990/91 35 090 3,10 108 871 20 921 2,06 43 129 56 011 2,71 152 000

1991/92 47 617 2,93 139 682 23 509 2,34 54 925 71 126 2,74 194 607

1992/93 76 100 2,37 180 399 14 010 1,65 23 073 90 110 2,26 203 472

1993/94 82 768 2,44 202 069 10 789 2,36 25 428 93 557 2,43 227 497

1994/95 62 112 2,40 149 639 8 685 1,56 13 590 70 798 2,31 163 230

1995/96 52 458 2,49 130 818 7 413 1,80 13 318 59 872 2,41 144 136

1996/97 47 558 2,53 120 631 7 076 2,11 14 922 54 634 2,48 135 553

1997/98 44 064 2,12 93 486 5 567 1,83 10 180 49 630 2,09 103 665

1998/99* 52 000 2,46 127 590 6 000 2,00 12 000 58 000 2,40 139 590

Poznßmka: 1) Luskoviny jedlÚ: hrßch setr, fazol polnÝ, RoRka jedlß, fazol obecnr

2) Luskoviny krmnÚ: bob obecnr, peluÜka, vikev setß, vikev ozimß, lupina

* kvalifikovanr odhad Agritec Oumperk, MZe +R

Pramen: +S+

Sklize? luskovin na zrno celkem v marketingovÚm roce 1997/98 - podle kraj¨

Kraj, ?zemÝ Skliz?ovß Produkce Vrnos

plocha celkem

ha t t/ha

Praha 244 630 2,58

St°edoReskr 7 011 14 524 2,07

JihoReskr 5 538 12 455 2,25

ZßpadoReskr 5 466 10 149 1,86

SeveroReskr 1 992 3 361 1,69

VrchodoReskr 10 797 23 065 2,14

Jihomoravskr 15 111 33 553 2,22

Severomoravskr 3 471 5 929 1,71

Celkem +R 49 630 103 665 2,09

Pramen: +S+

Produkce luskovin na zrno v marketingovÚm roce 1997/98 dosßhla ?rovný 103 665 t a v porovnßnÝ s rokem 1996/97 poklesla o 31 888 t, tj. o 23,5 %. NejvýtÜÝ pokles nastal v severomoravskÚm kraji (o 35 %), v jihomoravskÚm a zßpadoReskÚm kraji (o 26 %) a ve vrchodoReskÚm kraji (o 22 %). NÝzkÚ vrnosy a vrraznr pokles produkce ukazujÝ na negativnÝ vliv vrvoje povýtrnostnÝch podmÝnek a zßplav.

Pramen: +S+

Poznßmka: * odhad

Struktura ploch osev¨ luskovin na zrno - podle kraj¨ v ha

Kraj, ?zemÝ 1996 1997 1998 Index v % Index v %

1997/1996 1998/1997

Praha 195 244 274 125,1 112,3

St°edoReskr 8 517 7 269 8 621 85,3 118,6

JihoReskr 6 776 5 645 8 118 83,3 143,8

ZßpadoReskr 7 271 5 792 5 599 79,7 96,7

SeveroReskr 1 954 2 179 2 430 111,5 111,5

VrchodoReskr 11 188 10 908 11 716 97,5 107,4

Jihomoravskr 16 711 15 587 17 317 93,3 111,1

Severomoravskr 3 751 4 010 4 065 106,9 101,4

Celkem +R 56 363 51 634 58 140 91,6 112,6

Pramen: +S+

V roce 1997 doÜlo k poklesu ploch osev¨ luskovin o 8,4 % oproti roku 1996, v roce 1998 je z°etelnr p°Ýznivr vrvoj, kdy× doÜlo k nßr¨stu osevnÝch ploch o 12,6 % v porovnßnÝ s rokem 1997 a byla p°ekroRena takÚ ?rove? roku 1996. P°Ýznivr vrvoj nßr¨stu pýstitelskrch ploch v roce 1998 je patrnr ve vÜech pýstitelsky nejvrznamnýjÜÝch oblastech.

Z hlediska zastoupenÝ jednotlivrch druh¨ nedoÜlo oproti minulrm rok¨m k ×ßdnrm vrraznrm zmýnßm, procentickÚ zastoupenÝ hrachu podle oRekßvßnÝ mÝrný roste a tento trend se oRekßvß i do budoucnosti.

Dovoz a vrvoz luÜtýnin v +eskÚ republice

Celkovr p°ehled dovozu a vrvozu luÜtýnin za marketingovÚ roky 1994/95 - 1997/98 v tunßch

Polo×ka DOVOZ VTVOZ

cel. saz. Nßzev komodity 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98

071310 hrßch 8860,6 3813,4 6874,7 5396,4 104634,4 94671,8 75926,7 43051,7

071320 cizrna 32,8 10,2 34,2 25,4 453,7 423,9 0 0

071331 fazole 683,1 633,0 119,7 155,8 202,1 117,3 23,1 0

071332 fazole malÚ, RervenÚ 92,3 118,5 119,2 28,4 4,0 0,0 0,0 0

071333 fazole obecnÚ 4221,5 2963,3 3205,5 3353,8 1324,8 742,1 1109,1 421,3

071339 fazole ostatnÝ 2041,6 1323,2 549,2 336,9 1096,7 517,2 332,9 67,9

071340 RoRka 7067,9 7671,9 7471,4 7079,9 684,8 1104,0 91,3 1256,6

071350 boby ko?skÚ 46,2 48,4 57,8 1,2 644,7 837,4 2108,3 1067,6

071390 luÜtýniny ostatnÝ 49,8 19,5 149,2 117,9 299,6 465,6 1199,5 556,8

0713 luÜtý. celkem 23095,8 16601,4 18580,9 16495,8 109344,8 98879,3 81690,9 46421,9

Pramen: CelnÝ statistika

V marketingovÚm roce 1997/98 doÜlo ve srovnßnÝ s minulrm marketingovrm rokem k vrraznÚmu poklesu vrvozu luÜtýnin (o 43 %), p°edevÜÝm z d¨vodu poklesu vrvozu hrachu. SnÝ×enÝ vrvozu nastalo i u ostatnÝch druh¨ luskovin kromý RoRky. MÝrnr pokles oproti minulÚmu marketingovÚmu roku nastal takÚ u dovozu luÜtýnin (o 11%).

Dovoz a vrvoz luÜtýnin za kalendß°nÝ roky 1994 - 1998 v tunßch

Kalendß°nÝ rok 1994 1995 1996 1997 1998*

Dovoz 1. 1 - 30. 6. 9 847,2 12 113,8 9 333,9 7 214,3 9 565,4

1. 7. - 31. 12. 10 982,0 7 267,4 11 366,6 6 930,4 1 577,8

Celkem 20 829,2 19 381,2 20 700,5 14 144,7 11 143,2

Vrvoz 1. 1 - 30. 6. 97 525,0 53 643,9 40 357,6 45 086,4 18 160,8

1. 7. - 31. 12. 55 700,8 58 521,6 36 604,5 28 261,2 1 080,9

Celkem 153 225,80 112 165,49 76 962,1 73 347,6 19 241,7

Poznßmka: * ?daje za rok 1998 jsou za obdobÝ leden - srpen

Pramen: CelnÝ statistika

Bilance luÜtýnin celkem v +eskÚ republice v tunßch

Ukazatel 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99*

PoRßteRnÝ zßsoba 22 000 19 480 3 338 3 802 2 541

Produkce 163 229 144 136 135 553 103 665 139 590

Dovoz 23 096 16 601 18 602 16 496 18 000

Celkovß nabÝdka 208 325 180 217 157 493 123 963 160 131

Spot°eba celkem 188 845 176 879 153 691 122 422 148 000

Krmiva 41 500 40 000 35 000 35 000 40 000

KonzumnÝ ?Rely 18 000 18 000 18 000 18 000 20 000

Osivo 20 000 20 000 19 000 22 000 21 000

Vrvoz 109 345 98 879 81 691 46 422 67 000

KoneRnß zßsoba 19 480 3 338 3 802 2 541 12 131

* kvalifikovanr odhad MZe +R, Agritec Oumperk

Pramen: +S+, CelnÝ statistika, MZe +R

Cenovr vrvoj luÜtýnin v +eskÚ republice

Pr¨mýrnÚ roRnÝ ceny zemýdýlskrch vrrobc¨ u jednotlivrch druh¨ luÜtýnin v KR/t

Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998

I. - VII.

Hrßch jedlr 4 892 4 336 4 664 4 885 5 112 5 695

Hrßch krmnr 4 625 4 452* 4 074 4 332 4 756 5 017

Fazol obecnr 15 617 15 000 19 688 24 273 23 832 25 586

+oRka jedlß 23 914 24 648 20 515 22 068 - -

Bob 4 386 4 241 4 371 4 575 - -

Poznßmka: * +daj z PBB

Pramen: +S+; - od roku 1997 pramen cenu RoRky a bobu neuvßdÝ

HR-CH SETT

Hrßch je v +R nejvrznamnýjÜÝ luskovinou, jeho podÝl na plochßch luskovin na zrno p°edstavuje 89 % a oRekßvß se dalÜÝ mÝrnr r¨st. PýstovßnÝ hrachu je v +R zamý°eno p°edevÜÝm na produkci suchrch semen jako d¨le×itÚho komponentu krmnrch smýsÝ a takÚ pro potravinß°skÚ ?Rely. U×itÝ hrachu do krmnrch smýsÝ nemß dosud v +R takovÚ uplatnýnÝ jako v zemÝch EU.

V roce 1998 dochßzÝ po nýkolikaletÚm poklesu k nßr¨stu osevnÝch ploch hrachu o 15,2 % na ?rove? 51 698 ha a oRekßvß se takÚ vrraznr nßr¨st produkce oproti minulÚmu roku o 36,6 % na ?rove? 127 088 t. R¨st produkce by se mýl projevit v nßr¨stu objemu exportu hrachu a jeho výtÜÝm u×itÝ v krmnrch smýsÝch. P°edpoklßdanr pr¨mýrnr vrnos ve vrÜi 2,46 t/ha vÜak nezabezpeRuje plný rentabilitu pýstovßnÝ.

Pr¨býh povýtrnostnÝch podmÝnek v letoÜnÝm roce byl v poRßtku vegetace p°Ýznivr z pohledu vRasnÚho setÝ a p°Ýznivrch podmÝnek do obdobÝ butonizace. V dobý kvetenÝ vÜak bylo velmi teplÚ a suchÚ poRasÝ, kterÚ zap°ÝRinilo v hlavnÝch pýstitelskrch oblastech (ji×nÝ Morava, vrchodnÝ +echy) nÝzkÚ nasazenÝ lusk¨. P°ÝznivÚ poRasÝ v dobý sklizný vÜak redukovalo skliz?ovÚ ztrßty, co× mýlo hlavnÝ vliv na dosa×enr pr¨mýrnr vrnos.

P°Ýznivß je i kvalita sklizenÚho hrachu, co× by se mýlo projevit, jak v dostateRnÚm mno×stvÝ osiva pro rok 1999, tak z hlediska po×adavk¨ pro export.

V marketingovÚm roce 1997/98 bylo na ploÜe 43 778 ha vyprodukovßno 93 015 t hrachu s pr¨mýrnrm hektarovrm vrnosem 2,12 t/ha. Vrraznr pokles vrnos¨ a produkce hrachu (pokles produkce o 22,6 %) v tomto roce vznikl vlivem nep°ÝznivÚho vrvoje povýtrnostnÝch podmÝnek a poÜkozenÝm porost¨ v d¨sledku zßplav.

Vrvoj ploch, vrnos¨ a produkce hrachu setÚho v +eskÚ republice

Marketingovr rok Skliz. plocha Produkce celkem Vrnos

ha t t/ha

1980/81 8 547 2,37 20 283

1985/86 37 776 2,41 91 179

1990/91 34 611 3,13 108 457

1991/92 47 058 2,96 139 159

1992/93 74 904 2,39 179 366

1993/94 82 464 2,45 201 724

1994/95 61 668 2,42 149 351

1995/96 52 158 2,50 130 428

1996/97 47 202 2,55 120 139

1997/98 43 778 2,12 93 015

1998/99* 51 600 2,46 127 088

* Odhad MZe, Agritec Oumperk

Pramen: +S+

Sklize? hrachu setÚho v marketingovÚm roce 1997/98 - podle kraj¨

Kraj, ?zemÝ Skliz?ovß plocha Vrnos Produkce celkem

ha t/ha t

Praha 244 630 2,58

St°edoReskr 5 799 11 953 2,06

JihoReskr 5 131 11 743 2,29

ZßpadoReskr 4 122 8 059 1,96

SeveroReskr 1 803 3 107 1,72

VrchodoReskr 9 460 20 252 2,14

Jihomoravskr 14 028 31 669 2,26

Severomoravskr 3 191 5 601 1,76

Celkem +R 43 778 93 014 2,12

Pramen: +S+

V marketingovÚm roce 1997/98 doÜlo ve srovnßnÝ s minulrm rokem k vrraznÚmu poklesu produkce hrachu setÚho ve vÜech vrznamnrch produkRnÝch oblastech. NejvýtÜÝ pokles nastal v severomoravskÚm kraji (o 30 %), dßle v jihomoravskÚm a vrchodoReskÚm kraji (o 24 %) a v zßpadoReskÚm a st°edoReskÚm kraji (o 22 %).

Struktura ploch osev¨ hrachu setÚho podle kraj¨ v ha

Kraj, ?zemÝ 1996 1997 1998 Index v % Index v %

1997/1996 1998/1997

Praha 195 244 230 125,1 94,3

St°edoReskr 6 875 5 932 7 308 86,3 123,2

JihoReskr 6 242 5 163 7 465 82,7 144,6

ZßpadoReskr 5 400 4 176 4 030 77,3 96,5

SeveroReskr 1 758 1 846 2 090 105,0 113,2

VrchodoReskr 9 878 9 600 10 898 97,2 113,5

Jihomoravskr 14 848 14 484 16 064 97,5 110,9

Severomoravskr 3 275 3 434 3 613 104,9 105,2

Celkem +R 48 471 44 879 51 698 92,6 115,2

V roce 1998 dochßzÝ k r¨stu ploch osev¨ ve vÜech nejd¨le×itýjÜÝch oblastech a plochy osev¨ p°ekroRily i ?rove? roku 1996.

Dovoz a vrvoz hrachu setÚho

Hrßch setr se dovß×Ý p°edevÜÝm ze Slovenska, dovoznÝ hodnota v obdobÝ leden - srpen 1998 Rinila 6 500 KR/t. DalÜÝmi vrznamnrmi dovozci p°edevÜÝm osiva jsou Ma´arsko a Nizozemsko.

Vrvoz hrachu byl ve stejnÚm obdobÝ roku 1998 realizovßn p°edevÜÝm do SRN, kam vrvoznÝ hodnota Rinila 6 300 KR/t, dßle do Polska, Rakouska a Itßlie.

Hrßch setr byl ve sledovanÚm obdobÝ roku 1998 dovß×en v pr¨mýru v hodnotý 9 190 KR/t a vyvß×en za 6 610 KR/t.

Dovoz a vrvoz hrachu setÚho - dle marketingovÚho roku v tunßch

Marketingovr rok 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98

Dovoz 8 860,6 3 813,4 6 874,7 5 396,4

Vrvoz 104 634,4 94 671,8 75 926,7 43 051,7

Pramen: CelnÝ statistika

Dovoz a vrvoz hrachu setÚho - dle kalendß°nÝho roku v tunßch

Kalendß°nÝ rok 1994 1995 1996 1997 1998*

Dovoz 1. 1 - 30. 6. 4 537,9 3 659,1 1 234,0 1 611,3 2 696,5

1. 7. - 31. 12. 5 201,4 2 579,4 5 263,5 2 699,9 77,5

Celkem 9 739,3 6 238,6 6 497,5 4 311,1 2 774,0

Vrvoz 1. 1 - 30. 6. 94 231,3 51 484,2 37 609,6 41 421,9 16 484,8

1. 7. - 31. 12. 53 150,2 57 062,2 34 504,8 26 566,9 935,7

Celkem 147 381,5 108 546,4 72 114,4 67 988,8 17 420,5

Poznßmka: * ?daje za rok 1998 jsou za obdobÝ leden - srpen

Pramen: CelnÝ statistika

Bilance hrachu setÚho v tunßch

Polo×ka bilance 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99*

PoRßteRnÝ zßsoba 15 000 6 578 1 147 2 234 1 593

Produkce 149 351 130 428 120 139 93 015 127 088

Dovoz 8 861 3 813 6 875 5 396 5 000

Celkovß nabÝdka 173 212 140 819 128 161 100 645 133 681

Spot°eba celkem 166 634 139 672 125 927 99 052 124 000

Krmiva 35 000 20 000 25 000 26 000 33 000

KonzumnÝ ?Rely 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000

Osivo 17 000 15 000 15 000 20 000 18 000

Vrvoz 104 634 94 672 75 927 43 052 63 000

KoneRnß zßsoba 6 578 1 147 2 234 1 593 9 681

Poznßmka: * kvalifikovanr odhad MZe +R a Agritec Oumperk

Pramen: +S+

Pr¨mýrnÚ roRnÝ ceny zemýdýlskrch vrrobc¨ semene hrachu setÚho v KR/t

Kalendß°nÝ rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998

I. - VII.

Hrßch jedlr 5 130 5 073 4 892 4 336 4 664 4 885 5 112 5 695

Hrßch krmnr 4 167 4 488 4 625 *4 452 4 074 4 332 4 756 5 017

* +daj z PBB

Pramen: +S+

Pr¨mýrnÚ mýsÝRnÝ spot°ebitelskÚ ceny hrachu v KR/kg

Rok/mýsÝc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1997 14,76 15,43 15,45 15,57 15,62 15,76 16,08 16,34 16,85 17,21 17,72 17,91

1998 18,03 18,51 18,90 19,27 19,92 20,02 20,38 20,41 20,45*

Poznßmka: *odhad

Pramen: +S+

Vrhled pýstovßnÝ hrachu v +eskÚ republice

Hrßch setr z¨stane v p°ÝÜtÝch letech nadßle naÜÝ nejvrznamnýjÜÝ luskovinou a jeho plochy by mýly nadßle mÝrný r¨st. V roce 2000 by mohly dosßhnout zhruba 60 tis. ha. Hrßch by mýl nadßle z¨stat vrznamnou exportnÝ komoditou. P°edpoklßdß se takÚ zvrÜenß poptßvka a spot°eba do krmnrch smýsÝ u domßcÝch vrrobc¨. Nßr¨st poptßvky se p°edpoklßdß p°edevÜÝm u pýstitel¨, kte°Ý jsou zßrove? i vrrobci krmnrch smýsÝ a majÝ zßjem o vyÜÜÝ podÝl hrachu v krmnrch smýsÝch podle zkuÜenostÝ ze zemÝ EU.

Mo×nosti vyu×itÝ hrachu v krmnrch smýsÝch podle zkuÜenostÝ ze zemÝ EU

Kategorie zvÝ°at BezpeRnr podÝl hrachu

Vrkrm prasat 25 l30%

Prasnice 20 %

Kr¨ty 15 %

Dojnice 20 %

Ovce 10 %

Pramen: Peas l utilization in animal feeding, UNIP-ITCF, 1995

DalÜÝ rozvoj pýstovßnÝ hrachu setÚho budou ovliv?ovat p°edevÜÝm nßsledujÝcÝ faktory:

E vrvoj cen zemýdýlskrch vrrobc¨ semene hrachu. V souRasnÚ dobý se pohybujÝ pod pr¨mýrnou cenou z minulÚho roku,

E vrvoj cen s?jovrch pokrutin na svýtovrch trzÝch, jejich× vrÜe ovliv?uje domßcÝ i exportnÝ ceny,

E intenzita pýstovßnÝ hrachu. EkonomickÚ vrsledky pýstovßnÝ hrachu jsou zßvislÚ na vrÜi hektarovrch vrnos¨ a dosahovanrch cenßch za krmnou a potravinß°skou produkci. Tr×by p°i vrnosech od 2,5 do 3 t/ha kryjÝ pro pýstitele variabilnÝ nßklady vlo×enÚ do vrroby, ale nekryjÝ plný rozpoRtenÚ fixnÝ nßklady podniku a vrroba nenÝ ziskovß. Z týchto d¨vod¨ je t°eba dosßhnout vyÜÜÝ ?rovný pr¨mýrnrch vrnos¨, tj. p°evyÜujÝcÝ 3 t/ha. TÚto ?rovný lze v naÜich pýstitelskrch podmÝnkßch dosßhnout.

FAZOL OBECNT

V roce 1998 byl fazol obecnr oset na ploÜe 334 ha co× p°edstavuje oproti minulÚmu roku mÝrnr nßr¨st. I p°es mÝrnÚ zmýny se v poslednÝch letech plochy fazolu stabilizovaly na marginßlnÝ ?rovni a soust°edily se p°edevÜÝm v pýstitelsky p°Ýhodnrch oblastech ji×nÝ Moravy.

Vrvoj skliz?ovrch ploch, vrnos¨ a produkce fazolu obecnÚho v +eskÚ republice

Marketingovr rok Skliz. plocha v ha Vrnos v t/ha Produkce celkem v t

1980/81 60 1,91 114

1985/86 362 1,74 632

1990/91 449 0,84 379

1991/92 423 1,07 454

1992/93 909 0,86 785

1993/94 224 1,21 271

1994/95 294 0,76 223

1995/96 285 1,32 378

1996/97 342 1,40 480

1997/98 283 1,66 469

1998/99* 330 1,50 500

Poznßmka: * kvalifikovanr odhad MZe +R a Agritec Oumperk

Pramen: +S+

Struktura ploch osev¨ fazolu obecnÚho na zrno - podle kraj¨ v ha

Kraj, ?zemÝ 1996 1997 1998 Index v % Index v %

1997/1996 1998/1997

Praha - - - - -

St°edoReskr 2 - - - -

JihoReskr - - - - -

ZßpadoReskr 2 2 18 100,0 900,0

SeveroReskr - - - - -

VrchodoReskr 18 20 15 111,1 75,0

Jihomoravskr 282 223 262 79,1 117,5

Severomoravskr 45 42 39 93,3 92,9

Celkem +R 349 287 334 82,2 116,4

Pramen: +S+

Dovoz a vrvoz semene fazolu obecnÚho

Fazol se do +eskÚ republiky dovß×Ý v roce 1998 p°edevÜÝm z Kanady, Etiopie a +Ýny. Z +eskÚ republiky je fazol nejvÝce vyvß×en do SlovenskÚ republiky, dßle do Ma´arska Polska a Litvy. V objemu vrvozu jsou zahrnuty i reexporty tÚto komodity.

Pr¨mýrnß dovoznÝ hodnota fazolÝ v roce 1998 RinÝ 21 190 KR/t, p°iRem× nejlevnýjÜÝ jsou dovozy z Etiopie, kde pr¨mýrnß dovoznÝ hodnota RinÝ 16 400 KR/t. Fazole se z +eskÚ republiky vyvß×Ý pr¨mýrný za 26 180 KR/t.

Dovoz a vrvoz semene fazolu obecnÚho v tunßch

Kalendß°nÝ rok 1994 1995 1996 1997 1998*

Dovoz 1. 1 - 30. 6. 1 700,4 4 748,0 3 029,0 1 558,7 2 528,4

1. 7. - 31. 12. 2 290,4 2 009,1 2 434,9 1 346,5 631,9

Celkem 3 990,8 6 757,1 5 463,9 2 905,2 3 160,3

Vrvoz 1. 1 - 30. 6. 163,5 1 337,3 988,7 438,0 99,7

1. 7. - 31. 12. 1 290,3 387,9 1 027,1 389,6 57,6

Celkem 1 453,8 1 725,2 2 015,8 827,6 157,3

Poznßmka: * ?daje za rok 1998 jsou za obdobÝ leden - srpen

Pramen: CelnÝ statistika

Cenovr vrvoj semene fazolu obecnÚho v +eskÚ republice

Pr¨mýrnÚ roRnÝ ceny zemýdýlskrch vrrobc¨ semene fazolu obecnÚho v KR/t

Rok 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998

I. - VIII.

Fazol jedlr 20 829 15 617 15 000 22 413 24 273 23 832 25 586

Pramen: +S+

Vrhled pýstovßnÝ fazolu obecnÚho v +eskÚ republice

PýstovßnÝ fazolu v +R nedosahuje uspokojivrch vrsledk¨ v napl?ovßnÝ vrnosovÚho potencißlu. Fazol je velmi citlivr na pýstitelskÚ podmÝnky, rentabilitu pýstovßnÝ ovliv?uje takÚ vysokß investiRnÝ nßroRnost technologiÝ pro sklize? (specißlnÝ stroje a adaptÚry) a technologiÝ pro poskliz?ovÚ oÜet°enÝ.

Vzhledem k vysokÚ poptßvce je mo×no oRekßvat mÝrnr r¨st produkce maximßlný na ?rove? 600 - 700 t. DalÜÝ rozvoj je omezen dostatkem vhodnrch p¨dný klimatickrch podmÝnek. D¨le×itrmi faktory budou vrvoj svýtovrch cen a takÚ rozmanitost nabÝdky naÜich pýstitel¨.

+O+KA

PýstovßnÝ RoRky v +eskÚ republice se v marketingovÚm roce 1997/98 omezilo pouze na plochu 3 ha v pýstitelsky p°ÝznivÚ oblasti ji×nÝ Moravy. Vzhledem k tomu, ×e pro pýstovßnÝ tÚto plodiny nejsou v +R p°ÝhodnÚ podmÝnky (pýstovßnÝ se omezuje na malou oblast ji×nÝ Moravy) a vzhledem k nÝzkrm cenßm na svýtovÚm trhu se v tÚto oblasti neoRekßvß v dalÜÝch letech o×ivenÝ. Vrvoj v roce 1998 tento trend potvrzuje.

Proto×e je RoRka d¨le×itß potravina, je jejÝ domßcÝ spot°eba krytß dovozem. Dovoz se v letech 1997 a 1998 uskuteR?oval p°edevÜÝm z Kanady (97 % podÝl na celkovÚm dovozu v obdobÝ leden - srpen 1998) s pr¨mýrnou dovoznÝ hodnotou 14 000 KR/t.

Vrvoj skliz?ovrch ploch, vrnos¨ a produkce RoRky v +eskÚ republice

Marketingovr rok Skliz. plocha v ha Vrnos v t/ha Produkce v t

1980/81 12 0,36 4

1985/86 131 0,37 48

1990/91 30 1,17 35

1991/92 136 0,50 69

1992/93 287 0,86 247

1993/94 80 0,92 73

1994/95 152 0,43 65

1995/96 15 0,87 13

1996/97 14 0,89 13

1997/98 3 0,64 2

1998/99* 3 0,70 2

* kvalifikovanr odhad MZe +R , Agritec Oumperk

Pramen: +S+

Dovoz a vrvoz RoRky

+oRka se v roce 1998 do +eskÚ republiky dovß×ela p°edevÜÝm z Kanady, dßle ze Opanýlska a Nýmecka. Vrvoz RoRky z +eskÚ republiky byl p°edevÜÝm do Ma´arska, SlovenskÚ republiky a Polska. V objemu vrvozu RoRky je zahrnut p°evß×ný reexport do uvedenrch zemÝ vrvozu.

+oRka je v roce 1998 dovß×ena v pr¨mýru za cenu 14 000 KR/t a vyvß×ena za 19 700 KR/t.

Dovoz a vrvoz RoRky v tunßch

Kalendß°nÝ rok 1994 1995 1996 1997 1998*

Dovoz 1. 1 - 30. 6. 3 532,1 3 626,3 5 004,1 3 823,0 4 297,8

1. 7. - 31. 12. 3 441,6 2 667,7 3 648,4 2 782,1 862,5

Celkem 6 973,7 6 294,0 8 652,5 6 605,1 5 160,4

Vrvoz 1. 1 - 30. 6. 48,2 494,8 698,8 448,9 609,3

1. 7. - 31. 12. 189,9 405,2 542,4 647,2 64,6

Celkem 238,1 900,0 1241,2 1 096,1 673,9

Poznßmka: * ?daje za rok 1998 jsou za obdobÝ leden - srpen

Pramen: CelnÝ statistika

Cenovr vrvoj RoRky v +eskÚ republice

Pr¨mýrnÚ roRnÝ ceny zemýdýlskrch vrrobc¨ za RoRku jedlou v KR/t

Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996

+oRka jedlß 16 717 24 029 23 914 24 648 20 515 22 068

Poznßmka: +S+ od roku 1997 ceny zemýdýlskrch vrrobc¨ RoRky nesleduje

Pramen: +S+

Pr¨mýrnÚ mýsÝRnÝ spot°ebitelskÚ ceny RoRky jedlÚ v KR/kg

Rok/mýsÝc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1997 32,75 32,61 32,53 32,09 31,49 31,36 31,79 32,72 82,46 32,82 33,00 33,09

1998 33,42 33,45 33,67 34,06 34,51 35,05 34,97 34,76

Pramen: +S+

OSTATN- LUSKOVINY

OstatnÝ druhy luskovin na zrno, tzn. bob obecnr, peluÜka, vikve (panonskß, hu?atß, setß), lupiny (×lutß, bÝlß), luskoobilnÝ smýsky, p°Ýpadný dalÜÝ druhy (cizrna, seradela, hrachor apod.), sleduje +S+ spoleRný jako "ostatnÝ luskoviny".

V roce 1998 byly ostatnÝ luskoviny zasety na ploÜe 6 105 ha, co× je pokles oproti plochßm osev¨ v roce 1997 o 5,6 %. V roce 1998 se oRekßvß mÝrnr r¨st objemu produkce.

V marketingovÚm roce 1997/98 doÜlo k poklesu skliz?ovrch ploch ostatnÝch krmnrch luskovin na ?rove? 5 567 ha, tj. pokles o 21,3 %. Produkce semene ostatnÝch krmnrch luskovin p°edstavovala 10 180 t, tj. pokles o 31,8 % oproti roku 1996/97. Tento vrraznr pokles produkce vznikl v d¨sledku poklesu ploch p°i poklesu pr¨mýrnrch vrnos¨.

Vrvoj skliz?ovrch ploch, vrnos¨ a produkce ostatnÝch luskovin v +eskÚ republice

Marketingovr rok Skliz. plocha v ha Vrnos v t/ha Produkce v t

1990/91 20 921 2,06 43 129

1991/92 23 509 2,34 54 925

1992/93 14 010 1,65 23 073

1993/94 10 789 2,36 25 428

1994/95 8 685 1,56 13 590

1995/96 7 413 1,80 13 318

1996/97 7 076 2,11 14 922

1997/98 5 567 1,83 10 180

1998/97* 6 000 2,00 12 000

*Kvalifikovanr odhad MZe +R, Agritec Oumperk

Pramen: +S+

Sklize? ostatnÝch luskovin na zrno v marketingovÚm roce 1997/98 - podle kraj¨

Kraj, ?zemÝ Skliz?ovß Produkce Vrnos

plocha v ha celkem v t v t/ha

Praha - - -

St°edoReskr 1 212 2 570 2,12

JihoReskr 407 712 1,75

ZßpadoReskr 1 342 2 088 1,56

SeveroReskr 189 254 1,34

VrchodoReskr 1 318 2 795 2,12

Jihomoravskr 862 1 499 1,74

Severomoravskr 237 262 1,11

Celkem +R 5 567 10 180 1,83

Pramen: +S+

Dovoz a vrvoz bobu obecnÚho

Dovoz bobu, kterr se realizuje p°edevÜÝm z Nýmecka, Rakouska a Slovenska poklesl za leden a× Rervenec 1998 na minimßlnÝ ?rove?.

Vrvoz bobu uskuteR?ovanr p°evß×ný do Nýmecka a Rakouska mýl v letech 1995 - 1997 rostoucÝ trend. V roce 1998 dochßzÝ k vrraznÚmu poklesu.

Dovoz a vrvoz bobu obecnÚho v tunßch

Kalendß°nÝ rok 1994 1995 1996 1997 1998*

Dovoz 1. 1 - 30. 6. 58,5 46,0 46,4 57,8 1,2

1. 7. - 31. 12. 0,2 2,0 0,0 0,0 0,0

Celkem 58,7 48,0 46,4 57,8 1,2

Vrvoz 1. 1 - 30. 6. 2 799,4 93,2 670,1 1 789,7 555,8

1. 7. - 31. 12. 551,5 167,3 318,6 511,8 0,0

Celkem 3 350,9 260,5 988,7 2 301,5 558,8

Poznßmka: * ?daje za rok 1998 jsou za obdobÝ leden - srpen

Pramen: CelnÝ statistika

Cenovr vrvoj bobu obecnÚho v +eskÚ republice

Pr¨mýrnÚ roRnÝ ceny zemýdýlskrch vrrobc¨ bobu

Rok 1992 1993 1994 1995 1996

KR/t 4 155 4 386 4 241 4 371 4 575

Poznßmka: +S+ od roku 1997 ceny bobu nesleduje

Pramen: +S+

Vrhled pýstovßnÝ ostatnÝch luskovin na zrno v +eskÚ republice

Bob ko?skr

V poslednÝch letech nastal znaRnr pokles pýstovßnÝ bobu v souvislosti s rozÜi°ovßnÝm ploch hrachu setÚho. ProblÚmem je nÝzkß ?rove? intenzity vrroby. Vrnosy na ?rovni 2 t/ha nenÝ napl?ovßn vrnosovr potencißl, jak ukazujÝ vrsledky stßtnÝch odr¨dovrch zkouÜek. HlavnÝ p°ÝRinnou je nedodr×ovßnÝ komplexnÝch zßsad agrotechniky, citlivost k p¨dnÝm a povýtrnostnÝm podmÝnkßm a takÚ vyÜÜÝ citlivost k nýkterrm pesticid¨m. ProblÚmy vznikajÝ takÚ v oblasti ochrany bobu proti Ük¨dc¨m. P°i souRasnrch cenßch, kterÚ jsou ni×ÜÝ ne× u hrachu, a p°i nÝzkÚ intenzitý nenÝ vrroba bobu ziskovß. Nelze tedy oRekßvat r¨st pýstitelskrch ploch bobu pokud nedojde k vrraznÚmu r¨stu intenzity jeho pýstovßnÝ.

Lupina bÝlß

Lupina bÝlß obsahuje 35 - 40 % bÝlkovin a p°ibli×ný 10 % oleje. JejÝ semeno je vhodnrm bÝlkovinnrm krmivem pro hospodß°skß zvÝ°ata a ryby. Je vhodnou nßhradou s?je v krmnrch smýsÝch a takÚ je vrznamnß jejÝ p°edplodinovß hodnota. +rove? pýstovßnÝ je podmÝnýna vhodnou odr¨dovou skladbou vzhledem k dÚlce vegetaRnÝ doby. V souRasnosti jsou k dispozici zahraniRnÝ odr¨dy, kterÚ lze se snÝ×enrm rizikem pýstovat i v naÜich podmÝnkßch. P°i poloprovoznÝm ový°ovßnÝ tÚto plodiny v roce 1998 vÜak bylo zjiÜtýno znaRnÚ rozÜÝ°enÝ zßva×nÚ choroby, antraknozy (Colletottrichum gloeosporoides), silný redukujÝcÝ vrnos. S dalÜÝm rozÜi°ovßnÝm ploch lupiny nelze poRÝtat do doby, ne× bude zabezpeRena ?Rinnß ochrana.

PeluÜka, vikve

Tyto plodiny jsou vrznamnÚ p°edevÜÝm jako zdroj pÝce a rozsah jejich pýstovßnÝ bude zßvislr na velikosti poptßvky po kvalitnÝ bÝlkovinnÚ pÝci. Rozsah ploch peluÜky bude takÚ zßvislr na exportu osiva, neboL ReskÚ odr¨dy dosahujÝ v zahraniRÝ velmi dobrrch vrsledk¨.