Maloprodejci zoufají. Vytlačují je markety

Každý velký market si vybírá svou krutou daň. Přináší existenční problémy pro malé krámky s potravinami nejenom v centrech měst, ale i na vesnicích. "Velké řetězce lákají zákazníky. I z malých vesnic raději jedou do Znojma a nakoupí si na čtrnáct dní dopředu," popsal starosta Černína na Znojemsku Josef Pelán. Majitelka tamní prodejny smíšeného zboží Božena Šťávová se zatím zuby nehty drží. "Ale v okolí už zanikly obchody v Rudlicích i ve Vevčicích," říká. Jak udržet nad vodou alespoň vesnické krámky, recept nezná. "Starší občané vymírají a mladí si už zvykli na markety. Držet v budoucnu prodejnu na vesnici asi nebude mít smysl," posteskla si Šťávová.

Konkurence supermarketů ovlivňuje nejen místní, ale i obchodníky z nejbližších vesnic. "V supermarketech nakupují pro celé rodiny. U nás kupují již jenom drobnosti," řekla majitelka smíšeného zboží v Dolních Bojanovicích na Hodonínsku Anežka Hubáčková. Podle ní se nízké ceny, které supermarkety diktují dodavatelům, projevují na kvalitě výrobků. "Hlavně u uzenin a konzerv je rozdíl v kvalitě patrný," míní Hubáčková. Malý obchůdek se sotva drží nad vodou, pracují v něm jen dvě ženy, každá téměř čtrnáct hodin denně. Víc pracovníků by podnik neuživil.

Vesnické krámky, ve kterých se dá sehnat všechno, od rohlíku až po hřebíky, pomalu mizí z obchodní mapy. Výhodu mají obchody ve vzdálenějších obcích. "Díky tomu, že jsme dál od města, takové problémy nemáme. Lidé k nám chodí hlavně pro základní potraviny - pečivo, salámy či ovoce. Když je ale ve městech nějaká slevová akce, určitě to pocítíme," přiznává Dana Trčková z potravin ve Tvrdonicích na Břeclavsku. Do zavedeného obchodu lidé chodí.

I majitelka prodejny se smíšeným zbožím v Kurdějově Jarmila Vránová přiznává, že vést vesnický obchod není nic jednoduchého. "Máme vyměřenou takovou povinnou daň, že si ji sotva můžeme dovolit. Není to jako dřív, kdy se platila daň jen z toho, co se prodalo," povzdechla si. Po zaplacení všech povinných poplatků totiž sama zůstává téměř bez výplaty. Jak tvrdí, má ještě štěstí, že prodejnu má ve svém domku a nemusí nikomu platit nájem.

Na Vyškovsku se situace zhoršila hlavně po příchodu Hypernovy a řetězce Lidl. "Od roku 2003 nám poklesly tržby asi o dvacet procent. V září jsem už musela propustit prodavačku," uvedla majitelka obchodu s potravinami ve Vyškově- Dědicích Marie Stratilová.

Řada malých obchodů už zkrachovala. "Obchod u nás nefunguje tři roky, takže za nákupy musíme jezdit dva kilometry do Bučovic. Pro lidi, kteří nemají auto, je to docela problém," svěřil se obyvatel Černčína na Vyškovsku Jan Setínek. Aby si lidé mohli nakoupit alespoň základní potraviny v těch vesnicích, kde prodejny zanikly, budují tam radní obecní obchody. Tak je tomu například v Kojátkách.

Potraviny zanikly i v obci Chaloupky u Boskovic. "Největší problémy to přinese starším lidem, kterým se hůř chodí. Zejména v zimě," upozorňuje Věra Šubrtová z Chaloupek.

PAVEL GEJDOŠ