MZe: Pozemkové úpravy jsou investicí do krajiny

Co nejvíce pokročit v pozemkových úpravách je jednou z priorit ministryně zemědělství Mileny Vicenové. Potvrdila to při pondělním setkání se zástupci Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků. „Pozemkové úpravy jsou nezbytné jak pro vyjasnění vlastnictví půdy, tak pro navracení krajiny do původního stavu. Pomáhají posílit přirozenou funkci krajiny, její pestrost i udržování vody v krajině,“ uvedla ministryně Vicenová.

Na příští rok je proto podle mluvčí Ministerstva zemědělství ČR (MZe) Táni Králové ve vládním návrhu státního rozpočtu připraveno na realizaci pozemkových úprav 700 milionů korun. Neměly by se tedy již opakovat problémy s jejich financováním jako během loňského, ale i letošního roku. Pro letošek poskytl státní rozpočet na pozemkové úpravy pouhých 50 milionů korun, dalších 500 milionů korun pak dodatečně ještě uvolnil Pozemkový fond ČR.

Realizaci takzvaných společných zařízení doprovázejících pozemkové úpravy, například budování polních cest, protipovodňových a protierozních opatření, hradí operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Letos činí tato podpora téměř 600 milionů korun a s jejím pokračováním se počítá i v novém Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Podle Jiřího Hladíka, ředitele Ústředního pozemkového úřadu, je na příští rok ještě připraveno 70 milionů korun z protipovodňového fondu na preventivní opatření v krajině proti povodním.

MZe chce ještě podle Králové navrhnout nový dotační titul ve fondu EAFRD, který by přispíval na udržování již realizovaných environmentálních prvků v krajině, o něž se mají starat obce. „Zemědělci by mohli pro obec na základě smlouvy zajišťovat například obsekávání nových polních cest, údržbu nových alejí, biocenter a biokoridorů. Byl by to pro ně nejen další zdroj finančních příjmů, ale i vklad pro další zlepšení spolupráce zemědělců s obcí,“ řekla ministryně Vicenová.

Se zástupci SVPSR také vážně jednala o jejich návrhu obnovit Národní pozemkový úřad, který byl zrušen v padesátých letech minulého století. Předseda svazu František Janda považuje vznik této národní instituce za systémové řešení, které by pomohlo zlepšit situaci v pozemkových úpravách, při správě státní půdy, ale třeba i při hospodaření s vodou v krajině.