Na dovoz zboží ze zahraničí musí obchodníci upozornit veterináře

Přestože jsme již členskou zemí EU, má ČR možnost při dovozu veterinárního zboží požadovat dodatečné garance i v rámci intrakomunitárního trhu. To v praxi podle mluvčího Státní veterinární správy ČR (SVS) Josefa Dubna znamená požadovat po dovozcích, aby doložili, že živá zvířata, či produkty z nich pocházejí z regionů prostých vyjmenovaných nákaz. V některých členských zemích není podle Dubna samozřejmé to, co považujeme za samozřejmé u nás. V ČR například není ani slintavka kulhavka, klasický mor prasat, Newcastleská choroba drůbeže, ani tuberkulóza skotu, brucelóza skotu, enzoootická leukóza skotu, Aujeszkyho choroba prasat a brucelóza ovcí a koz.

„Dodatečné garance se týkají zejména Aujeszkyho choroby prasat. Proto dodatečné garance smíme požadovat a také je požadujeme. V místech určení veterinární zásilky orgány státního veterinárního dozoru kontrolují,“ konstatoval mluvčí. „Tak je tomu dnes i na základě nyní fungujícího „evropského“ systému TRACES. Ten totiž spočívá v tom, že „odesílatel“ zásilky do „místa určení“ v elektronické podobě zasílá „avízo“, že zásilka je na cestě a že je potřebnými potvrzeními vybavena. Pakliže nikoli, je povinen orgán státního veterinárního dozoru zásilku nepropustit, popřípadě ji vrátit,“ uvedl Duben.

SVS proto upozorňuje chovatele i obchodníky, aby při uzavírání obchodních smluv kromě výhodnosti obchodu dbali i nákazovou situaci v místě původu a včas podle veterinárních podmínek pro dovoz upozornili na jejich bezchybné naplnění. Příjemci zvířat a veterinárního zboží jsou pak povinni nejméně 24 hodin předem oznámit místně příslušné krajské veterinární správě příchod zásilky, aby mohla být provedena kontrola, zda jsou podmínky splněny. Vyplývá to z § 30 veterinárního zákona.