Namoklé rostliny na polích hnijí, sklizeň se opozdila

Silné deště několik týdnů zněmožňovaly zemědělcům vyjet do polí. Namoklé rostliny hnijí. Zemědělci začali sklízet úrodu o měsíc později. Bránilo jim v tom přetrvávající deštivé počasí. Škody, které voda způsobila, jsou podle nich nevyčíslitelné.

"Půda je podmočená. Proteklo jí více, než sto padesát litrů vody. Všechny práce na polích se opozdily zhruba o měsíc," uvedl předseda křečhořského zemědělského družstva Josef Poledne.

"Sklízíme najednou slunečnici, kukuřici, cukrovou řepu a brambory. Takže to nestíháme. Máme málo pracovníků, potřebovali bysme nějaké posily," dodal.

Podobně na tom jsou i jinde. Náklady na uskladnění se oproti loňsku zvýšily. "Spotřeba nafty je mnohem větší. Je to tak o třicet až sto procent více. Nejhorší na tom je, že obděláváme pole i v noci. Jsou stále mokrá, takže všechno trvá déle než za normálních podmínek," sdělil Josef Krajíček ze Zemědělského a obchodního družstva Zálabí.

"Kromě hořčice, soji, řepy a ředkve se snažíme sebrat i kukuřici, z níž vyrobíme krmnou siláž. Mám ale strach, že nebude dost kvalitní. Naše výnosy jsou čím dál tím nižší. Začali jsme také vyorávat cibuli. Tu musíme nechat na řádcích vyschnout. Snad nám to hezké počasí ještě chvíli vydrží," přál si spoluvlastník kutlířské zemědělské společnosti Zdeněk Pánek.

"Cibule nám hnije. Postřiky proti plísním jsme nepoužili. Bylo by to stejně zbytečné, ani by se na ni neudržely," uvedl Zdeněk Krupička z Velimi.

Soukromí podnikatelé a vlastníci menších polí mají podobné starosti. "Všechno je promočené. Nemůžeme ani do brambor. Jsou obalené bahnem a traktor se nám boří. Sláma už také není k použití," řekla Miroslava Jakubálová, manželka soukromého zemědělce, jenž hospodaří na polích své matky.

"Jsme plně vytíženi. Museli jsme si najmout i brigádníky, abychom ten časový skluz vyrovnali. Nesmíme zapomínat ani na přípravy na jaro. Zakládáme porosty ječmene a pšenice. Obávám se, že důsledky nepříznivého podzimu se objeví i v příštím roce. Pozdní setí se totiž může neblaze odrazit na růstu rostlin," podělil se o svou zkušenost Jan Škarka z bečvárského družstva.

"Vykupujeme jen slunečnici. Myslím si, že její kvalita není špatná a že uspokojí potřeby trhu," shrnul Josef Mašín, ředitel Zemědělského zásobování a nákupu Polabí.