Návrh souboru opatření k vyřešení problému zemědělství ČR

Agrární noviny (Agroweb) 5.8.1999

Návrh souboru opatření k vyřešení problému zemědělství ČR - alternativní pohled stínového ministra zemědělství Miloslava Kučery (ODS) na problematiky zemědělství

Základní cíl souboru opatření:

Stabilizovat zemědělské podnikání v ekonomicky přínosném rozsahu a spektru činností

Zemědělská problematika navazuje a přirozeným způsobem se prolíná s problematikou životního prostředí a místního či regionálního rozvoje, které vzájemně spoluvytváří podmínky rozvoje celého venkova. Předkládaný soubor opatření předpokládá při řešení otázek rozvoje venkova součinnost všech zainteresovaných resortů.

Rozvoj venkova je vytvářen vzájemným působením mezi zabydleností krajiny a zaměstnanecko - podnikatelskými možnostmi obyvatelstva. Přirozenou a jednou z významných možností pracovního uplatnění obyvatel venkova je zemědělská výroba. Mezi další možnosti patří společenské investice do ochrany a údržby krajiny, nezemědělského podnikání, řemesla a služby.

Přirozená podnikatelská aktivita podnikatel je nenahraditelným hnacím motorem rozvoje společnosti. Všudypřítomnou státní regulací je utlumována a likvidována. Státní byrokracie nemůže tuto aktivitu žádným způsobem nahradit.

Základním cílem souboru opatření je stabilizovat zemědělské podnikání v ekonomicky přínosném rozsahu a spektru činností. Pro dosažení této stabilizace je nutné snížení rozsahu intenzívně obhospodařované půdy, eliminace výrob realizovaných se ztrátou, nenarušování tržních mechanismů subvencovanými dovozy v mezinárodním obchodu s potravinami, dosažení "evropské" konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu a zemědělských prvovýrobců hospodařících v zemědělsky příznivých oblastech. V zemědělsky méně příznivých a nepříznivých je nutné intenzívní prvovýrobu z větší části převést na extenzívní způsoby hospodaření, zaměřené na údržbu krajiny.

Funkce státu:

Návrh prosazuje minimalizaci zachování státu do podnikatelské sféry. Úlohou státu zůstane především vytváření legislativního rámce podnikání a některé nezastupitelné dozorčí a kontrolní funkce, chránící zdraví a zájmy spotřebitelů. Úlohou státu je také vytvoření takového mezinárodního právního prostředí, které umožní rovnou soutěž našich prvovýrobců a zpracovatelů s obdobnými producenty okolních států. Většina regulačních mechanismů, určujících rozměr jednotlivých výrob zůstane v rozhodovací pravomoci podnikatelů a jejich svazů či organizací. K útlumu prvovýroby v méně příznivých a nepříznivých výrobních podmínkách budou podnikatelé vybízeni dotačními programy.

Pro vytváření nových pracovních příležitostí lze zemědělskou prvovýrobu použít jen omezeně. V klimaticky příznivých oblastech (např. jižní Morava), lze podpořit rozvoj speciálních výrob, náročných na potřebu pracovních sil (vinařství, ovocnářství, zelinářství). V oblastech s útlumem zemědělské výroby bude stát napomáhat tvorbě pracovních příležitostí především formou podpory startu podnikání mimo výrobu potravin a stimulací přechodu na extenzívní zemědělské činnosti, zajišťující údržbu krajiny a služby pro zlepšování životního prostředí (MZe ve spolupráci s MMR, MŽP a MF).

Řešení problematiky zaměstnanosti obyvatel venkova podporou startu samostatného podnikání, je nejefektivnější metoda, řešící tuto problematiku a zároveň využívající tvůrčí a podnikatelský potenciál obyvatel. Pro využívání tohoto potenciálu je zároveň nutné, aby legislativa a státní správa pracovala ve prospěch samostatného podnikání a nezatěžovala jej nadměrnou byrokracií a povinnostmi, včetně vysokého odvodu daní.

Je chybou, aby stát korigoval množství, sortiment, ceny a prodej potravin. Bylo by to za cenu vysokých daní, ztráty podnikatelské aktivity a konkurenceschopnosti.

Málo využívaná je podpora spotřeby českých výrobků s dopady na růst národního cítění a hrdosti.

Krátkodobé cíle:

zabezpečení srovnatelných podmínek pro export a import potravinového zboží s okolními zeměmi, které umožní rovné podmínky soutěže prvovýrobců a zpracovatelů různých států,

nastartování potřebných strukturálních změn a útlumových programů pomocí dotačních titulů Mze,

legislativní a správní podpora "nepotravinářského" podnikání na venkově, včetně užití investičních a daňových pobídek k translokaci vhodných průmyslových výrob,

z městských aglomerací na venkov,

obchodní transakce SFTR a SHR provádět přes Komoditní burzu,

státem garantované a subvencované úvěry na realizaci opčních obchodů se zemědělskými komoditami realizovat na Komoditní burze,

specifikace společenské objednávky služeb, realizovatelných při údržbě krajiny, při zvyšování celospolečenského využití krajiny a při zlepšování stavu životního prostředí,

urychlení vzniku soutěže mezi podobnými zemědělskými prvovýrobci a zpracovateli, která by umožnila realizovat nutný útlum nadvýroby především formou špatných forem podnikání a podnikatelských záměrů,

podpora spotřeby českých výrobků - "NÁROD SOBĚ!".

Dlouhodobé cíle:

- zabezpečení podmínek pro přirozený rozvoj venkova ve všech oblastech ČR, kategorizovaných dle vhodnosti pro zemědělskou prvovýrobu.

Vlastnické vztahy:

Vlastnictví majetku a závislost vlastníka na rozvoji tohoto majetku jsou přirozenou a nejlepší zárukou skutečné prosperity firem, zatímco nevyjasněnost vlastnických vztahů je naopak velkým zdrojem kompetenčních sporů a upřednostňování majetkových spekulací před úsilím o co největší výsledek hospodaření.

Vyjasněné vlastnické vztahy k půdě jsou základním předpokladem pro stabilizaci zemědělských prvovýrobců v prostoru a z toho se odvíjející potřebné restrukturalizace podniků.

Krátkodobé cíle:

dokončení vydávání restitucí a náhrad oprávněným osobám dle platných zákonů,

prodej státní zemědělské půdy, dle schváleného zákona,

vyjasnění vlastnických vztahů v zemědělské prvovýrobě a zpracovatelském průmyslu.

Dlouhodobé cíle:

prodej státní lesnické půdy, využitelné k hospodářským účelům,

rozvinutí funkčního trhu s půdou.

Evropské struktury

Postupné přiblížení se a následné začlenění naší republiky do struktury Evropské unie je jedinou alternativou vývoje zemědělské politiky v nadcházejícím období. Naším národním zájmem je uzpůsobit časový harmonogram tohoto procesu tak, abychom nutné změny v prvovýrobě, zpracovatelském průmyslu i státní správě mohli provádět s minimalizací finančních, materiálních a ostatních nákladů a ztrát.

Ve velké míře ochranářská a dotační politika zemí EU bude postupně významným způsobem liberalizována na základě nového kola jednání WTO. Proto by bylo chybou, abychom v naší republice zaváděli ta legislativní a tržní opatření, která budou před naším vstupem nebo krátce po něm ve společné zemědělské politice zemí EU zrušena (kvotace, intervenční organizace atd.). Reálný termín vstupu ČR do EU lze předpokládat v horizontu 5 - 10 let.

Krátkodobé cíle:

přizpůsobení podnikové sféry očekávaným podmínkám SZP EU, platným v době našeho vstupu do EU,

zabezpečení harmonizace legislativy, technických norem, tržních mechanismů, systému regulací a podpor,

využívání strukturálních fondů Evropské unie pro přidružované země v maximální míře.

Dlouhodobé cíle:

plnohodnotné členství v Evropské unii,

postupné přizpůsobení se podmínkám konkurence v celosvětovém obchodu s potravinami.

Agrární politika

Umísťování nadvýroby potravin na zahraničních trzích je podmiňováno značnými státními subvencemi. Hospodářská situace naší republiky neumožňuje ve střednědobém časovém horizontu kalkulovat s razantním nárůstem rozpočtových příjmů resortu. Z těchto důvodů je nutné preferovat orientaci zemědělských prvovýrobců a zpracovatelů hlavně na potřeby a možnosti vnitřního trhu před setrváváním v produkci nadvýroby u dlouhodobě ztrátových komodit (mléko). Preferovat stabilizaci zemědělské výroby v částečně omezeném rozměru před možným plošným kolapsem zemědělství, po jeho naprostém finančním vyčerpání - při pokračování obhajoby jeho stávajícího stavu a rozměru. Dotace podporující nadvýrobu a proexportní subvence jsou jednou z forem státní podpory zaměstnanosti na venkově, ale většinou velice málo efektivní. Je nutné zaměstnanost na venkově řešit jinými metodami, zvláště při realizaci útlumu nadvýroby.

Reálný maximální rozměr našeho zemědělství je v "předvstupním " období dán především schopnostmi našich zemědělců a zpracovatelů vyplnit celé poptávkové spektrum vnitřního trhu v konkurenceschopných cenách a současně schopností státu ochránit tyto producenty před nekalou konkurencí subvencovaných dovozů. Po začlenění ČR do evropských struktur, bude jeho rozměr určovat přímá konkurenceschopnost našich prvovýrobců a zpracovatelů s obdobnými producenty v ostatních státech EU.

Z hlediska podnikatelského prostředí a ingerence státu lze rozdělit území ČR na dvě části (dle kritérií EU). Přibližně polovina území naší republiky se nachází v tzv. příznivých oblastech, kde lze úspěšně hospodařit a obstát v konkurenci se zahraničními prvovýrobci. Dokonce lze, za předpokladu využití některých komparativních výrob, očekávat částečnou expanzi těchto firem po jejich začlenění do systému SZP Evropské unie. Druhá polovina našeho území se nachází v tzv. nepříznivých podmínkách, kde nelze z objektivních důvodů dosahovat potřebné konkurenceschopnosti zemědělské prvovýroby a pro zachování kulturní krajiny je nutné počítat s různými stupni státní podpory.

Prvním úkolem státu je třeba zabezpečit pro naše prvovýrobce prostředí rovné soutěže s prvovýrobci okolních států bez jejich deformace subvenčními a ochranářskými opatřeními jednotlivých států či státních uskupení. Tato ověřená soutěž je zároveň objektivní a pružnou metodou garance přijatelných spotřebitelských cen, a to i bez úřednické byrokracie.

Druhým úkolem státu je pomoci vytvořit základní rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou vyráběných komodit a zpracovatelské kapacity s ekonomicky únosnými možnostmi odbytu. Pro útlum prvovýroby změnit současný dotační systém na pobídkový, nárokovatelný systém dotací, vybízející potřebný počet zemědělských podnikatelů v méně příznivých a nepříznivých oblastech k přechodu od intenzívní na extenzívní činnost, se zřetelem na udržení krajiny v kulturním stavu. Dotace přímo podporující prvovýrobu v příznivých půdně - klimatických podmínkách budou minimalizovány. Po dosažení základní rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou stát nebude pravidelně do trhu s potravinami zasahovat (intervenční organizace), pouze výjimečně při nenadálých mezinárodních a kalamitních událostech.

Nižší vyjednávací schopnosti prvovýroby, ve srovnání se zpracovatelským průmyslem a obchodními organizacemi, brání funkčnosti tržních mechanismů ve vertikále výroby potravin.

Tento problém lze poměrně rychle vyřešit zorganizováním silných odbytových organizací prvovýrobců. Tyto organizace mohou být zároveň přirozeným autoregulátem produkce - využíváním metody průměrné ceny ve srovnatelné kvalitě suroviny či kvalitě výrobku (čistá soutěž mezi prvovýrobci). Toto řešení umožňuje také dostatečně pružné řešení otázky rozměru našeho zemědělství, bez zbytečného zasahování státu do podnikatelské sféry (kvotace).

Z hlediska očekávaného vývoje v mezinárodním procesu výroby a distribuce potravin je potřeba snížit procento zornění zemědělské půdy na úroveň obvyklou v zemích EU. Snížení zornění v méně příznivých a nepříznivých výrobních oblastech umožní zvýšit konkurenceschopnost prvovýroby v oblastech příznivých, a vytvoří tak podmínky pro stabilizaci výroby potravin v obhajitelném, zmenšeném rozměru. Tak lze dlouhodobě zásobovat vnitřní trh s potravinami mírného pásma z vlastních zdrojů. Snižování zornění zároveň umožní realizovat potřebná proti erozní a proti povodňová opatření a účinnější ochranu zdrojů pitné vody.

Krátkodobé cíle:

snížení stavu dojnic až o 100 000 kusů pobídkovou dotací cca 12 - 15 tis. Kč / dojnici, s podmínkou 7 let trvání sníženého stavu v podnikatelském subjektu,

snížení zornění zemědělské půdy až o 30 % pobídkovou dotací na zatravnění cca 6000 Kč / ha, s trvalou dotací na údržbu krajiny ve výši 500 - 2500 Kč / ha dle půdně - klimatických podmínek, zvýšenou koeficientem 1,5 při splnění podmínky 0,2 VDJ / ha (zatravnění rozloženo na 5 - 6 let),

stabilizace podnikatelských podmínek v částečně omezeném prostoru a příprava na otevřenou konkurenci s obdobnými producenty ze zemí EU po našem začlenění do struktury EU,

legislativní a státní podpora vzniku silných odbytových družstvech prvovýrobců v jednotlivých komoditách,

podpora zalesňování zemědělské půdy,

podpora nepotravinářského využívání zemědělské produkce a výroby plodin pro energetické a průmyslové využití,

postupná translokace části chovu skotu z nížin do méně příznivých, podhorských a horských oblastí.

Dlouhodobé cíle:

- dostatečně konkurenceschopná výroba potravin mírného pásma z vlastních zdrojů, v rozměru pokrývajícím potřeby trhu ČR,

- přirozený rozvoj venkova ve všech lokalitách a oblastech, kategorizovaných dle vhodnosti pro produkční zemědělskou výrobu.

Lesnická politika

Lesnická politika je zaměřena na zabezpečení trvale udržitelného hospodaření v lesích. To znamená spravovat lesy a lesní půdu takovým způsobem a v takovém rozsahu, které zachovávají biodiverzitu, produkční schopnost a regenerační kapacitu, vitalitu a schopnost plnit i v budoucnosti odpovídající ekonomické, ekologické a sociální funkce na místní i globální úrovni.

Hlavním cílem lesnické politiky by mělo být dosažení tohoto stavu při vysokém stupni samosprávy nestátních vlastníků hospodářských lesů. Ve vlastnictví státu je vhodné ponechat jen ty lesní plochy v jejichž užívání a významu budou převyšovat mimoprodukční a celospolečenské zájmy.

Krátkodobé cíle:

dokončení restitučního procesu,

privatizace podstatné části státem obhospodařovaných hospodářských lesů,

zlepšování stavu lesních ekosystémů a zvyšování biodiverzity v lesích obhospodařovaných státem,

zkvalitnění kontroly a poradenské činnosti při nakládání s lesy,

zalesňování pozemků nevhodných pro zemědělské využití,

legislativní úpravy v oblasti lesnictví a myslivosti, respektující vlastnická práva; jejich sladění s obdobnými normami EU,

dořešení problematiky zodpovědnosti a mechanismu náhrady škod, způsobovaných vlastníkům lesa imisemi a zvěří.

Dlouhodobý cíl:

trvale udržitelné hospodaření v lesích, bez nadbytečného zasahování státní byrokracie.

Vodohospodářská politika

Vodohospodářská politika by měla sledovat harmonizaci požadavků všech forem užívání vodních zdrojů s požadavky ochrany vodních ekosystémů, při současném zohlednění opatření ke snížení škodlivých účinků vod a zabezpečení péče o přirozenou obnovu vodních zdrojů v krajině.

Krátkodobé cíle:

ekologické cíle a vodohospodářské zájmy hodnotit vždy komplexně, při rovnováze obou zájmů,

zjednodušit výkon správy v hydrologickém povodí prostřednictvím jedné organizace (dnes Povodí, SMS, Lesy ČR),

řešení preventivních protipovodňových, protierozních opatření, ochrany zdrojů pitné vody a další.

Dlouhodobý cíl:

uspokojování potřeb uživatelů vodních zdrojů v trvale udržitelných mezích.

Miloslav Kučera, stínový ministr zemědělství ODS