O těžbu v Beskydech se vede tichá válka

Halasné šermování pomyslných zbraní ve sporu o více než 800 miliónů tun černého uhlí pod Beskydami vystřídala tichá válka, která však může mít dalekosáhlejší následky než petice či dohadování přes média.

Sdružení Naše Beskydy se už řadu měsíců připomínkami podílí na chystané novele horního zákona, která by zcela změnila podmínky fungování těžařů na Frenštátsku. Ostravsko-karvinské doly však také daly připomínky a návrh novely považují za nekvalitní.

Sdružení, jehož členové vedou i radnice ve Frenštátě pod Radhoštěm a v Trojanovicích na Novojičínsku, se například snaží, aby existovala časová lhůta od stanovení dobývacího prostoru do povolení těžby.

Pokud by se těžařům nepovedlo lhůtu dodržet, o dobývací prostor by přišli, což by prý mohlo platit i zpětně. To by v Beskydech zcela zvrátilo poměry.

Dobývací prostor zde byl stanoven v létě 1989, tedy ještě před společenskými změnami v zemi. „Jenže tehdy OKD patřily státu a dosavadní zákon bral těžební společnost jako stát. Nyní to však je firma patřící soukromým osobám, a navíc by OKD musely při stanovení dobývacího prostoru splnit mnohem více požadavků než v roce 1989,“ uvedl předseda sdružení Stanislav Uruba.

Navrhují konec předkupního práva

Rovněž by se mohla změnit zavedená praxe, že v dobývacím prostoru, což je v případě Dolu Frenštát téměř čtyřicet kilometrů čtverečních, měli těžaři předkupní právo na výkup státních pozemků. „To mělo platit jen pro povrchové doly, ale při schvalování slůvko povrchové záhadně vypadlo ze zákona. Přitom pro hlubinnou těžbu firma všechny pozemky v dobývacím prostoru nepotřebuje,“ řekl Uruba a dodal, že těžaři této možnosti zneužívají. „Když se jim zachce, tak mohou blokovat rozvoj uvnitř dobývacího prostoru, a vyvíjejí tak na obce určitý tlak.“ Vladislav Sobol z tiskového odboru OKD potvrdil, že o chystané novele horního zákona vědí a poslali k němu řadu připomínek. „Návrh má mnoho odborných vad. Tak důležité právní normy, jako je horní zákon, by se podle našeho názoru neměly měnit nekoncepčně, navíc formou takzvaného přílepku ke zcela jinému zákonu,“ řekl Sobol.

Ministerstvo životního prostředí však název přílepek odmítá. „Nejedná se o žádný přílepek, ale spíše o jakýsi balíček novelizace horní legislativy, a to spolu s novelou zákona o geologických pracích a novelou zákona o hornické činnosti. Přílepkem se obvykle nazývá nepřímá novela něčeho prostřednictvím legislativní změny čehosi úplně jiného. V tomto případě jde zkrátka o komplexnější změny legislativy upravující hornickou a geologickou činnost,“ řekl mluvčí ministerstva Jakub Kašpar s tím, že zákon předloží k posouzení vládě do konce března.