Obal coby nejlepší reklamní předmět

Flexotisk neustále nabývá na významu při tvorbě obalů. Použití obalů nejrozmanitějších druhů se projevuje prakticky ve všech oborech lidské činnosti. Zvláště v zemědělsko-potravinářském komplexu a oblasti průmyslových spotřebitelských výrobků, ale i chemickém průmyslu a stavebnictví by bez obalů fungující trh nemohl vůbec existovat.

Obaly všech typů samozřejmě musí plnit hlavně požadavky ochrany zboží, zajištění snadné manipulovatelnosti a podmínky snadného plnění příslušných množství a objemů. Tyto dnes zcela běžné požadavky na obal se v minulosti dařilo plnit jen zčásti a omezeně, což bylo dané historickým vývojem potřebných obalových materiálů a také stále se zvyšujícími požadavky na parametry balení. V současné době je splnění těchto tří základních parametrů obalu v rozvinutých zemích naprostou nezbytností a samozřejmostí a stále více do popředí vystupují požadavky vizuálně komunikační, informační, marketingové a reklamně propagační, které právě zajišťuje celkový design obalu (především konstrukce, grafická úprava obalu a kvalita potisku).

Každý jiný

Zákazníka přitom příliš nezajímá, jak a z čeho byl obal vyroben a jakou tiskovou technikou byl potištěn (a používají se v různém zastoupení prakticky všechny tiskové techniky), ale spíš celkový výsledek působení a samozřejmě také jeho cena. Obaly jsou přitom vyráběny z nejrůznějších materiálů od papírů, kartonů a lepenek (včetně VL) přes plasty až po plech, dřevo, sklo a textil, obaly na bázi papíru a lepenek však stále dominují.

Zastoupení různých materiálů na výrobu obalů a použitých technologií výroby a tisku přitom výrazně kolísá podle toho, jde-li o obaly spotřebitelské, skupinové nebo přepravní (nemůžeme zapomenout ani na pomocné obalové prostředky), a také podle toho, sledujeme-li statistické údaje v tunách, kusech nebo finančních objemech.

Není možné samozřejmě zcela objektivně porovnávat produkci přepravních obalů, kde dominují obaly z vlnité lepenky, prakticky, výhradně potištěné flexotiskem například se spotřebitelským balením do sáčků, kde si konkurují významně plasty (mikroten většinou bez potisku) a papírové sáčky (většinou potištěné flexotiskem). U sáčků v počtech kusů jde o velká čísla, ale v tunách tento obor nemůže produkci přepravních obalů z vlnitých lepenek konkurovat (přeneseně ani nelze porovnávat investiční náročnost strojního zařízení na výrobu sáčků s výrobou a zpracováním vlnité lepenky, kde je mnohonásobně vyšší). Všechna statistická čísla o produkci obalů jsou tedy velmi zprůměrovaná, obecná a jde často spíše o údaje vycházející z celkové spotřeby surovin a materiálů na výrobu obalů.

Reklamní působení obalů

U různých skupin typů obalů se samozřejmě předpokládá různý stupeň přímého působení na finálního spotřebitele, který zboží, a tedy i obal, kupuje a platí. Marketingové průzkumy začínají potvrzovat, že finální rozhodnutí o koupi daného výrobku mnohdy přichází až přímo v prodejně, a že tak právě prodejní místo, umístění zboží a jeho přímé působení (balení) rozhodují o úspěšnosti výrobku, a tedy prodejních snah výrobce. Je to o to zajímavější, že současně se prezentuje, že výrobci zboží nejvíce prostředků investují do reklamy tištěné (noviny, časopisy, nabídkové letáky, billboardy) a ještě více do reklamy v elektronických médiích (především televize, rádio, internet apod.).

Rozhodnutí o koupi ovlivňuje především spotřebitelský obal, který kupující zblízka vidí, bere přímo do ruky, a dokonce z něj čte různé informace (ty povinné i další propagační). U něj hraje kvalita materiálu a praktičnost konstrukce, grafické zpracování a kvalita výroby a potisku nejdůležitější roli, ať se jedná o přebal čokolády nebo mússli tyčinek či balení sýra, bonboniéru, masovou konzervu, krabici s mlékem nebo džusem, láhev s okurkami nebo drahou whisky.

Skupinový obal mnohdy plní funkci podobnou obalu spotřebitelskému především u malých výrobků, které se kupují ve větším počtu, a často také slouží v prodejně jako obal vystavovací. Z toho samozřejmě vyplývají také velké nároky na kvalitu zpracování, a tedy i jeho potisk.Přepravní obaly naproti tomu mnohdy finální kupující mnohdy ani nevidí, často je zde potřeba pouze základních informačních dat, i když to samozřejmě neznamená, že na-př. obaly na televizory, mikrovlnné trouby, počítače a jejich tiskárny, ale třeba i na banány nemohou být kvalitně zpracované a potištěné. Zde však zákazník více vybírá podle většinou samostatně vystaveného nezabaleného zboží.Mezi pomocné obalové prostředky patří také například etikety, o jejichž kvalitě zpracování a nárocích na výrobu není třeba mluvit, lze jen připomenout, že z papírenského hlediska se jedná možná o nejstarší uplatnění tohoto materiálu (vyvinutého především prvotně pro psaní a posléze i jako média k tisku) v obalové technice.

Samostatnou skupinou jsou vystavovací obaly a displeje, kde reklamní a propagační působení je zcela prvořadou funkcí, které odpovídá i jejich design, často však je lze využít kombinovaně s plněním požadavků na přepravu zboží.

Tiskové techniky použité při potisku obalů

Podíl jednotlivých tiskových technik na výrobě obalů rovněž nemůže být zcela přesným číslem, ale jistým statistickým vyjádřením řady neúplných a nepřesných údajů. Statistiky nám říkají, že v roce 1985 byl s podílem 48 % dominantní ofset, následovaný s odstupem flexotiskem a hlubotiskem (obojí cca 23 %) a ostatními tiskovými technikami (včetně teprve nastupujícího digitálního tisku) s podílem 6 %. Do roku 2005 měl flexotisk (podle údajů KBA a Du Pont) zajišťovat potisk nejméně 38 % obalů, ofset 36 %, hlubotisk jen 15 % a ostatní tiskové techniky 11 %. To vše ovšem při neustále se zvyšujícím objemu potištěných obalů a obalových materiálů, takže ani u ofsetu nejde v žádném případě o pokles v absolutních číslech. U flexotisku ovšem jde o velmi výrazný nárůst, daný jeho výrazným využitím hlavně v potisku flexibilních materiálů, vlnité lepenky, skládaček (hlavně speciálních, jako jsou například obaly Tetra Brik apod.) a při tisku etiket.

Flexotisk dnes prokazuje kvalitu tisku srovnatelnou se všemi ostatními technikami a v mnohých parametrech je výrazné překonává, například v možnostech potisku materiálů o velké tloušťce s nerovným povrchem (vlnité lepenky). Pokud se výrobci obalů z vlnitých lepenek dříve hájili, že na tomto materiálu není možno dosáhnout kvality potisku jako při ofsetové technologii na skládačkové lepence, je to samozřejmě částečně pravda, a je proto nutné volit takovou grafickou úpravu obalu, kde se slabiny flexotisku neprojeví, a naopak se uplatní výhody oproti jiným tiskovým technikám. Navíc je možno využít vedle přímého potisku VL také vícebarevného kotoučového preprintu (předpotisku) krycí vrstvy vlnité lepenky.

Základní porovnání možností jednotlivých tiskových technik z hlediska kvality a velikosti tiskového nákladu podle firmy KBA nám zjednodušeně říká, že nejvyšší kvalitu, při možných vysokých tiskových nákladech nám přináší hlubotisk, flexotisk umožňuje dobrou kvalitu při středních a vysokých tiskových nákladech, ofset pak špičkovou kvalitu, ale při menších a středních tiskových nákladech, a rovněž např. digitální tisk je dobře konkurenceschopný, ale především při velmi malém množství potištěných výrobků.Výhody potisku obalů a obalových materiálů flexotiskem nevynikají jen v případě vlnité lepenky, ale v poslední době stále více hlavně při potisku flexibilních materiálů (přebaly různých tyčinek, oplatek, tatranek, ale i dalšího potravinářského zboží a průmyslových výrobků apod.). Při potisku monoma-teriálových i různě kašírovaných obalových materiálů v rolích včetně kombinací různých plastů mezi sebou, s papírem a AI fólií hrají běžně osmibarvové (i více) flexotiskové stroje s centrálním tiskovým válcem dominantní roli a mohou být porovnávány jen s kotoučovým hlubotiskem. Ofset se v tomto obalovém sortimentu vlastně vůbec neuplatňuje.

Skládačky

Pro názornější přiblížení nových možností flexotisku uvedeme jako příklad jeho uplatnění v oblasti výroby skládaček. Skládačky patří mezi nejrozšířenější spotřebitelské obaly a mají nezastupitelnou funkci při balení léčiv, kosmetických výrobků, potravinářského zboží (ve své specializované podobě sem patří i kartónové obaly na tekutiny a sypké výrobky jako např. Tetra Brik a Combibloc), ale i menších průmyslových výrobků, pracích prášků, krmiv pro zvířata apod. Základem pro jejich výrobu bývá skládačková lepenka, mohou být použity i různé jednovrstvé grafické kartony (pro nejmenší skládačky), hladké lepenky nebo dokonce tenčí varianty vlnité lepenky (typ N, F, E mikrovlna atd.).Kromě samozřejmých funkcí ochrany zboží, vytvoření manipulovatelné jednotky a možností podmínek automatizovaného plnění slouží většina těchto obalů právě také i k zajišťování prodejně propagačních a estetických požadavků, neboť jsou běžně vystaveny očím zákazníka přímo na regálech nebo pultech prodejen. K tomu pak je bezpodmínečně nutný kvalitní potisk různými tiskovými technikami, především ofsetem, ale flexotiskem, hlubotiskem, sítotiskem, digitálním tiskem nebo také ražbou fóliemi a kombinacemi uvedených technik.

Právě v potisku skládaček na úzkodráhových kombinovaných flexotiskových linkách je budoucnost rychlé a operativní výroby těchto obalů, jak dokazují výsledky z USA. Ve strojích, kde je materiál (skládačková lepenka) odvíjen z kotouče, mohou být integrovány různé tiskové a zušlechťovací jednotky (flexotisk doplněný sítotiskem, ražbou, zlacením, nanášením běžných a W laků apod.), vytváření linek ohybu a výsek, navazovat může i skládání a lepení obalů. Celý tento systém může podstatně snížit náklady na balení léčiv (uvádí se až o 80 %), neboť zajišťuje úspory na materiálu, ale i na pracnosti výroby a kontrole kvality.

Závěr

Lze předpokládat, že tak, jako tomu bylo na veletrhu Drupa 2004, budou odborným zájemcům i na dalších akcích, jako je právě letošní Reklama Polygraf a další veletrhy (Interpack 2005, Embaxprint v Brně, Labelexpo v Bruselu atd.), k dispozici další nové technické informace o rozvoji produkce obalů. a vývoji flexotisku ve všech oblastech jeho možností využití. Jistě zde budou k dispozici také nejnovější údaje, umožňující porovnávat jednotlivé tiskové technologie.

Miloš Lešikar, foto: Archiv autora

Flexibilní obaly balicí papíry potištěné flexotiskem.

Podíl (lexotisku na potisku obalů podle regionů (rok 2005 je odhad)

1985 1995 2005

Západní Evropo 15% 27% 38%

Severní Amerika 60% 70% 76%

Japonsko 3% 4% 7%

Asie 5% 8% 15%

Ostatní svět 15% 20% 30%