Obilí a energie zlevňují. Pečivo ale zůstává drahé

Za rohlíky a housky ročně Češi utratí kolem deseti miliard korun. A o podíl z těchto peněz se teď znovu svádí boj. Zemědělci a pekaři vyčítají obchodním řetězcům, že na prodeji pečiva příliš vydělávají. Obchodníci loni na podzim využili růstu cen energií a obilí a s vyšší cenou od dodavatelů vyšroubovali i své marže.

Zákazník to pocítil jako drastické podražení bílého pečiva. V řadě řetězců teď rohlík stojí dvě až dvě koruny padesát, zatímco před začátkem krize byly akce s rohlíkem za korunu na titulních stránkách řetězcových letáků snad každý týden.

Za půl roku spadly ceny obilí na polovinu a v poslední době klesají už i ceny energií. Jenže na cenovkách u regálů s pečivem se to příliš neprojevilo. Podle propočtů Zemědělského svazu ČR má obchodník z konečné ceny jednoho rohlíku v současnosti průměrně zisk šedesát procent.

Průmyslová výroba jednoho rohlíku přijde podle nejmenovaného zdroje z velké české pekárenské skupiny těsně pod jednu korunu – vzhledem k vývoji cen energií by mohla ještě klesat a v porovnání s podzimem 2008 se snížila i cena dopravy díky levnější naftě.

Lidl zbořil pravidla - rohlík dává za korunu

"Obchodníci mají v Česku průměrnou marži na bílém pečivu 22,6 procenta. A to nijak nevybočuje z průměru v dalších zemích EU," tvrdí však viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka. Ten právě v úterý absolvoval jednání se Svazem pekařů a cukrářů.

"Vyzval jsem je, abychom se o maržích nehádali přes média," řekl Juračka, který šéfuje řetězci družstevních prodejen pod značkou Coop.

Mezi členy svazu však nepatří například Kaufland a Lidl z německé skupiny Schwarz. Tyto dravé řetězce na vyjednávání mezi svazy evidentně nevěří. Právě Lidl zbořil nepsaná pravidla a od pondělka opět nabízí rohlík nebo housku za korunu.

"Korunový" rohlík je však pro pekaře ještě větší zlo a bojí se, že se akce s levným pečivem mohou zase rozmnožit.

"Za takovou cenu se to prostě dělat nedá," reagoval Stanislav Musil z pekařského svazu.

Pekaři navíc berou jako podraz některé podmínky prodeje. Obchodníci zpravidla ve smlouvách po pekařích chtějí, aby si až deset procent neprodaného pečiva odvezli zpět. Lidl však žádné omezení nemá a klidně vrací zpátky všechno pečivo, které se mu nepodařilo prodat.

"Musíme to od nich odvážet po kamionech. Kdybychom to věděli dopředu, žádnou smlouvu už s nimi nepodepíšeme," uvedl zástupce pekárny, který nechtěl být jmenován.

Největší jsou Schwarz a Rewe

Obchodní řetězce v loňském roce opět rostly. Celkem tržby padesáti největších tuzemských obchodníků vzrostly o devět procent na 446,9 miliardy korun. Nejvíce Češi utratili v obchodech německých skupin Schwarz (Kaufland a Lidl) a Rewe (Billa, Penny Market a Plus), a to dohromady 107 miliard korun. Následují je Tesco, Ahold a síť Makro, která nabízí nákupy pro živnostníky.