Obiloviny srpen 1998 - zpráva MZe ČR (1. část-zkráceno)

Situacní a výhledová zpráva

Obiloviny

Srpen 1998

(1. cást)

Vydal: Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

Reditel odboru strategie a komodit Ing. Jirí Dubec, MZe CR

Odpovední odborní redaktori:

Ing. Eduard Šiman MZe CR

Ing. Jan Svoboda MZe CR

Zdroje informací, zpracovatelé podkladu:

Agrární komora CR

Ceský hydrometeorologický ústav

Ceský statistický úrad

FAO

Ministerstvo financí Ceské republiky

Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

OECD

Official Journal of the European Communities

Plodinová burza Brno

Podniky prvovýroby a zpracovatelského prumyslu

Reuters News Service

Státní fond tržní regulace v zemedelství

Státní kontrolní a zkušební ústav zemedelský Brno

Státní rostlinolékarská správa

USDA Economic Research Service

Výzkumný ústav pivovarský a sladarský, a. s.

Výzkumný ústav zemedelské ekonomiky

Zemedelský výzkumný ústav Kromeríž, s. r. o.

Termín marketingový rok, který je ve zpráve používán, zacíná pro komoditu obiloviny 1. 7. a koncí 30. 6. následujícího roku. Pocátecní zásoby predstavují veškeré nespotrebované obilí na pocátku marketingového roku (tedy k 1. 7.) a konecné zásoby veškeré nespotrebované obilí na konci marketingového roku (tedy k 30. 6. príštího roku).

Situacní a výhledové zprávy jsou pro všechny zájemce k dispozici na územních odborech MZe CR, na okresních pracovištích Agrární komory a v budove Ministerstva zemedelství CR. Dále vycházejí jako prílohy periodik Agrospoj, Zemedelské listy, Agrární Noviny a v informacní síti Agronet.

OBSAH

Úvod

Seznam zkratek

Souhrn

Zásahy státu u obilovin

1. Zásahy SFTR

2. Opatrení vlády ke komodite obiloviny

3. Celní opatrení podle platného celního sazebníku

4. Licencní politika

5. Danová politika

6. Legislativa k agrárnímu trhu vztahující se k obilovinám

7. Zmeny technických norem vztahujících se k obilovinám

8. Podpurný a garancní rolnický a lesnický fond

9. Podpurné programy státu

Svetový trh obilovin

ÚVOD

Obilnárství je nejrozsáhlejším odvetvím rostlinné výroby. Obiloviny predstavují základní surovinu pro radu odvetví živocišné výroby a potravinárského prumyslu. Obiloviny a zejména výrobky z nich jsou pro Ceskou republiku také významným vývozním zbožím.

Docasný prebytek obilovin na svetových trzích snižuje jejich ceny, ale nemuže nic zmenit na jejich klícovém postavení z hlediska nejen zemedelství, ale i celého národního hospodárství.

Situacní a výhledová zpráva Obiloviny ze srpna 1998 navazuje na zprávu vydanou v dubnu 1997. Na základe údaju dostupných do konce cervence 1998 popisuje v prvním oddílu stav ceské státní politiky týkající se obilnárství, ve druhém zahranicní trh s obilovinami s durazem na sousední zeme a ve tretím situaci v Ceské republice. Soucástí Situacní a výhledové zprávy Obiloviny je také príloha, obsahující podrobné údaje pro další analytickou práci.

Situacní a výhledová zpráva Obiloviny využívá více zdroju informací. To zarucuje vyšší objektivnost vyhodnocení a zároven zabezpecuje ochranu individuálních dat všech zúcastnených subjektu.

SEZNAM ZKRATEK

CIF (c.i.f.) Cost, Insurance, Freight = výlohy, pojistné, dopravné placeny. Prodávající platí prepravu zboží do místa urcení vcetne pojištení. Kupující nese výlohy od vyložení zboží v míste urcení.

FAO Food and Agriculture Organisation of the United Nations, Organizace OSN pro výživu a zemedelství.

FCO Cena vcetne dovozného do predem smluveného místa.

FOB (f.o.b.) Free on Board = volne na palubu lodi. Prodávající hradí náklady až po naložení do dopravního prostredku na uvedeném míste.

HUF Madarská menová jednotka.

IGC International Grain Council, Mezinárodní obilní rada.

OECD Organisation for Economic Co-operation and Development, Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.

PLN Polská menová jednotka

PGRLF Podpurný a garancní rolnický a lesnický fond, a.s.

SFTR Státní fond tržní regulace v zemedelství.

Sk Slovenská menová jednotka

SNS Spolecenství nezávislých státu.

SSHR Správa státních hmotných rezerv.

USDA U. S. Department of Agriculture, Ministerstvo zemedelství USA.

WTO World Trade Organization, Svetová obchodní organizace.

SOUHRN

V roce 1998 ocekává MZe CR celkovou sklizen obilovin ve výši približne 7 mil. t, která by krome zrnové kukurice mela pokrýt domácí poptávku v základních obilních surovinách jak v objemu, tak v kvalite.

Osevní plocha obilnin proti predchozímu roku nepatrne poklesla (o 0,9 %), prestože došlo k výraznému nárustu plochy ozimu. Obilniny jsou v roce 1998 pestovány na 54,4 % orné pudy. V zastoupení jednotlivých druhu došlo k výraznému posunu ve prospech ozimé pšenice a ozimého jecmene zejména na úkor jarního jecmene. Nižší jsou i osevní plochy žita, ovsa a kukurice. Nejpestovanejší obilninou je ozimá pšenice se zastoupením 50,5 % z celkové plochy obilnin. S velkým odstupem následuje jarní jecmen s 23,4 %.

Jinak velmi príznivý vývoj porostu obilnin byl narušen delším obdobím sucha v kvetnu, které ovlivnilo odnožování zejména jarních obilnin. Na druhé strane sucho omezilo rozšírení významných chorob. Následné deštivé období v cervnu a cervenci pak mohly využít pouze nepodeschlé porosty.

Zatímco predchozí marketingové roky se vyznacovaly spíše nedostatkem obilí ve svete a tomu odpovídající vyšší cenovou úrovní, soucasné vysoké svetové zásoby a ocekávání vysoké sklizne stlacily svetové ceny na velmi nízkou úroven.

Situace na svetovém trhu, zvýraznená nadbytkem obilovin v sousedních státech vystavuje tlaku i ceny obilovin na domácím trhu, protože prebytky budou obtížne exportovatelné. Pro usnadnení vývozu uvolnil stát vydávání vývozních licencí pro druhé pololetí roku 1998 ve výši 200 tis. t pšenice, 50 tis. t jecmene, 10 tis. t žita, 20 tis. t ovsa a 10 tis. t kukurice. Omezován není vývoz výrobku z obilovin.

Rovnováha na domácím trhu byla narušena nižší spotrebou krmiv a nižším než žádoucím vývozem obilovin a výrobku z obilovin v marketingovém roce 1997/98. Tím došlo k navýšení konecných zásob nad optimální úroven. Proto se u vetšiny obilovin v marketingovém roce 1998/99 ocekává pokles ceny na podstatne nižší cenovou hladinu proti predchozímu roku. Jen u potravinárské pšenice je zajištena spodní hladina cenové úrovne vyhlášením minimální garantované ceny pro intervencní nákup. Predpokládá se, že intervencní nákup bude využit ve velkém rozsahu.

Nižší než žádoucí vývoz v marketingovém roce 1997/98 nebyl zpusoben omezováním vývozu, ale byl dán vysokou nabídkou a nízkou cenovou úrovní v zahranicí a nedostatecnou kvalitou potravinárského obilí, které bylo nabízeno k vývozu. V marketingovém roce 1997/98 nebyl vývoz obilovin subvencován.

Nižší než potrebný vývoz v marketingovém roce 1997/98 a ocekávaná vyšší sklizen v roce 1998 než domácí spotreba se promítnou do vysoké potreby vývozu v marketingovém roce 1998/99. Odhad žádoucího objem vývozu presahuje 800 tis. t.

Jako preventivní opatrení proti narušení trhu vlivem prevahy nabídky nad poptávkou vyhlásil SFTR termínovaný zálohový nákup potravinárské pšenice v rozsahu 300 tis. t.

Ve druhém pololetí roku 1998 ocekáváme ceny potravinárské pšenice v rozmezí 3900 - 4100 Kc/t. U krmného obilí se ocekává výrazný cenový pokles, u krmné pšenice na 2800 - 3200 Kc /t, u krmného jecmene a ovsa na 2600 - 3000 Kc/t. Menší pokles ceny se ocekává u kvalitního sladovnického jecmene, jehož cena by se mela pohybovat od 3800 do 4000 Kc/t. Na celkové kvalite sklizne bude záviset cena žita, predpoklad je 3300 - 3700 Kc/t. Odlišný vývoj, totiž mírný nárust ceny, se ocekává pouze u kukurice, cena by však do sklizne nemela prekrocit 4000 Kc/t.

ZÁSAHY STÁTU U OBILOVIN

1. Zásahy SFTR

Nákup potravinárské pšenice ze sklizne roku 1997

SFTR nakoupil na tuzemském trhu 130,8 tis. t potravinárské pšenice za prumernou cenu 4583 Kc/t pro vrácení zápujcky od Správy státních hmotných rezerv (dále jen SSHR).

Podpora soukromého skladování pšenice potravinárské a žita ze sklizne roku 1997

SFTR podporoval soukromé skladování pšenice potravinárské a žita ze sklizne roku 1997 prostrednictvím mlýnských subjektu. Mlýny, které uzavrely smlouvy s pestiteli na dodávky potravinárského obilí v mesících leden až cerven 1998 a vyplatily jim do 30. 4. 1997 zálohu ve výši 3000 Kc/t, obdržely od SFTR po uskutecnení dodávky financní podporu v rozmezí 330 - 530 Kc/t podle délky skladování. Dodatkem c. 1. k zásadám regulace trhu pšenice potravinárské a žita ze sklizne roku 1997 byly sníženy požadované kvalitativní parametry pro potravinárskou pšenici u obsahu lepku z 25 na 23 % a u císla poklesu (viskotest) z 220 - 180 s.

Puvodní predpoklad, že smlouvy na podporu skladovacích nákladu budou uzavreny v rozsahu 500 tis. t obilí (z toho 425 tis. t pšenice potravinárské a 75 tis. t žita) nebyl naplnen. Predepsané podmínky byly splneny a zálohy vyplaceny pouze v rozsahu 180,3 tis. t pšenice a 7,2 tis. t žita.

Regulace trhu SFTR po sklizni roku 1997

V marketingovém roce 1997/98 SFTR nezasáhl prímo do trhu obilím, protože cena potravinárské pšenice neklesla pod stanovenou minimální garantovanou cenu 3900 + príspevek na skladování 30 Kc/t a mesíc (od 3930 v listopadu do 4140 Kc/t v cervnu 1998) + DPH. Ke konci marketingového roku poklesla sice cena potravinárské pšenice na 4 190 Kc/t, ale zustala nad úrovní minimální garantované ceny, stanovené pro mesíc cerven na 4 140 Kc/t.

Regulace trhu SFTR po sklizni roku 1998

Dne 16. února 1998 schválila rada SFTR zarazení pšenice potravinárské ze sklizne roku 1998 do regulace trhu a to formou termínovaného (zálohového) nákupu a formou intervencního nákupu.

Termínovaný (zálohový) nákup bude proveden v rozsahu 300 tis. t za cenu 4000 Kc/t bez DPH a prípadný doplatek, který bude vypocten jako rozdíl mezi prumernou cenou dosaženou pri prodeji a souctem prumerných nákladu spojených s nákupem, skladováním a prodejem této pšenice. Podrobné zásady pro termínovaný (zálohový) nákup potravinárské pšenice ze sklizne roku 1998 jsou uvedeny v príloze. Kvalita potravinárské pšenice je zde již urcena podle nové normy a je požadován minimální obsah N-látek 12 %, sedimentacní hodnota (SDS test) minimálne 55 ml,objemová hmotnost 780 g/l a císlo poklesu 220 s.

Zájem uzavrít smlouvy o termínovaném nákupu potravinárské pšenice dosáhl 1268,6 tis. t. Pro rozdelení limitu bylo použito koeficientu 0,2318.

Intervencní nákup bude prováden, klesne-li cena potravinárské pšenice ze sklizne 1998 na úroven nebo pod úroven minimální garantované ceny stanovené na 4000 Kc/t bez DPH. Požadavky na kvalitu pšenice pro intervencní nákup jsou nižší než u termínovaného nákupu, konkrétne je stanoven minimální obsah N-látek 11 %, sedimentacní hodnota (SDS test) minimálne 47 ml,objemová hmotnost 770 g/l a císlo poklesu 190 s. Minimální garantovaná cena 4000 Kc/t je stanovena v parite B, tj. dopravu zajištuje a hradí pestitel.

Na základe vývoje cen potravinárské pšenice byl intervencní nákup zahájen 27. 7. 1998.

Podrobné zásady vcetne dodatku, rešícího predevším období sklizne, jsou uvedeny v príloze.

2. Opatrení vlády ke komodite obiloviny

V marketingovém roce 1996/97 prijal stát radu opatrení k obnovení rovnováhy a doplnení konecných zásob.

V marketingovém roce 1997/98:

· Byla vrácena zbývající cást zápujcky SSHR (130,8 tis. t) z období pred sklizní roku 1996. Potravinárská pšenice pro vrácení zápujcky byla nakoupena na domácím trhu prostrednictvím SFTR za prumernou cenu 4583 Kc/t.

· Vládními narízeními c. 145/1996 ze dne 9. 5. 1996, c. 254/1996 ze dne 18. 9. 1996, a c. 302/1996 ze dne 11. 12. 1996 pro rok 1996 a dále vládními narízeními c. 301/1996 ze dne 4. 12. 1996 a c. 73/1997 ze dne 19. 3. 1997 pro rok 1997 byly vytvoreny predpoklady pro bezcelní dovoz chybejícího obilí.

Pro kalendární rok 1997 byly otevreny kvóty s nulovou celní sazbou v rámci celního sazebníku, které po navýšení umožnovaly bezcelní dovoz 200 tis. t pšenice, 100 tis. t žita, 200 tis. t jecmene a 100 tis. t kukurice. Bylo na ne dovezeno celkem 469,4 tis. t obilovin.

Bezcelní kvóty pro dovoz obilí, které usnadnovaly dovoz chybejícího zejména potravinárského obilí v marketingovém roce 1996/97, byly po overení dostatecné výše sklizne roku 1997 uzavreny. Platnost dovozních bezcelních kvót pro pšenici, žito a jecmen byla ukoncena narízením vlády c. 230 z 20. srpna 1997 , které vstoupilo v platnost dne 30. 9. 1997. Platnost bezcelní dovozní kvóty pro nesetovou kukurici skoncila 31. 12. 1997.

V marketingovém roce 1997/98 bylo na kvóty bezcelne dovezeno jen 0,1 tis. t žita, 0,2 tis. t jecmene a 19,8 tis. t kukurice. Bezcelní dovoz pšenice se v marketingovém roce 1997/98 neuskutecnil.

Dovozové ceny byly u potravinárské a krmné pšenice a krmného jecmene po celé období bezcelních dovozu vyšší než ceny domácích zemedelských výrobcu.

· Usnesením vlády c.165/1996 z 28. 2. 1996 k rešení situace v zásobování trhu potravinárskou pšenicí bylo rozhodnuto pozastavit vydávání vývozních licencí na pšenici a pšenicnou mouku. Pro marketingový rok 1997/98 bylo toto usnesení vlády zrušeno.

· Usnesením vlády c. 354 ze 12. 6. 1997 bylo rozhodnuto uvolnit vývozní licence pro 50 tis. t pšenice a 50 tis. t pšenicné mouky.

· Následne byla vrácena pravomoc ke stanovení objemu vydávaných vývozních licencí Licencní komisi pri Ministerstvu prumyslu a obchodu.

· V marketingovém roce 1997/98 bylo postupne uvolneno vydávání vývozních licencí pro obiloviny a výrobky z obilovin, jak je podrobne uvedeno v cásti o licencní politice. Pri udelování licencí byl vzat v úvahu dlouhodobý charakter zahranicne obchodních vztahu a licence byly udelovány s platností až do konce marketingového roku.

3. Celní opatrení podle platného celního sazebníku

Narízením vlády c. 312/1997 Sb. byl vydán Celní sazebník pro rok 1998 a pro tento rok neobsahuje smluvní bezcelní dovozní kvóty na obiloviny.

Smluvní cla na dovoz obilovin klesla v roce 1998 v souladu se závazky WTO. Základní celní ochrana, kterou smluvní clo predstavuje, se snížila u pšenice, ovsa, žita a jecmene z 23,1 na 22,5 %, u kukurice z 18,5 na 18,0 %. Význam smluvních cel je malý, protože v rámci CEFTA a uzavrených dohod o volném obchodu byla poskytnuta rada zvýhodnení.

4. Licencní politika podle vyhlášky Federálního ministerstva zahranicního obchodu c. 560/1991 Sb., ve znení pozdejších predpisu

Vyhláška c. 560/1991 Sb. ve znení pozdejších predpisu byla naposledy novelizována vyhláškou MPO c. 56/1998 Sb. s úcinností od 1. 4. 1998. Zahrnuje do režimu neautomatických vývozních licencí s množstevním omezením následující položky (skupiny položek) celního sazebníku, vztahující se ke komodite obiloviny:

1001 pšenice a sourež

1002 00 00 žito

1003 00 jecmen

1004 00 00 oves

1005 90 00 kukurice ostatní

1101 00 pšenicná mouka nebo mouka ze soureže

1104 zpracovaná obilná zrna

1107 slad též pražený

2302 otruby a vedlejší mlýnské produkty

Vyhláška uvádí také orientacní limity vývozu. Výše techto limitu však muže být zmenena podle situace na trhu a objemu produkce po dohode s Ministerstvem zemedelství ve smyslu ustanovení § 1 odst. 3 vyhlášky Ministerstva prumyslu a obchodu c. 560/1991 Sb., ve znení pozdejších predpisu.

Prehled o limitech platných ke konci roku 1997, udelování vývozních licencí a jejich skutecném cerpání k 31. 12. 1997 poskytuje následující tabulka:

Prehled o limitech, udelených licencích a skutecném vývozu v kalendárním roce 1997

Císlo položky Položka Limit (t ) Licence (t ) Skutecnost ( t )

1001 Pšenice 50 000 32 011 3 243

1002 Žito 10 000 1 233 286

1003 Jecmen 70 000 10 627 3 672

1004 Oves 20 000 2 205 865

1005 90 Kukurice ostatní 0 0 0

1101 Pšenicná mouka 75 000 37 346 13 881

1104 Obilná zrna 5 000 1 327 1 195

1107 Slad 180 000 159 396 134 731

2302 Otruby 10 000 7 283 3 419

Pramen: Zápis z jednání licencní komise dne 10. 2. 1998

· Licencní komise na svém zasedání 10. prosince 1997 vydala k jednotlivým obilním komoditám následující rozhodnutí pro rok 1998.

Pšenice - udelovat licence na vývoz krmné pšenice (celní nomenklatura 1001909920) s platností do 30. 6. 1998 do výše 100 tis. t. Ponechat v platnosti podmínky pro udelování licencí mimo limit na vývoz bioproduktu a osiv.

Žito - udelovat licence na vývoz žita s platností do 30. 6. 1998 do výše doporuceného limitu 10 tis. t.

Jecmen - udelovat licence na vývoz v rámci položky s platností do 30. 6. 1998 na vývoz 50 tis. t krmného a 20 tis. t sladovnického jecmene. Ponechat v platnosti podmínky pro udelování licencí mimo limit na vývoz jecmene k setí.

Oves - udelovat licence s platností do 30. 6. 1998 do výše doporuceného limitu 20 tis. t.

Kukurice - udelovat licence na vývoz kukurice s platností do 30. 6. 1998 do výše doporuceného limitu 10 tis. t.

Pšenicná mouka - udelovat licence na vývoz s platností do 30. 6. 1998 do výše 50 tis. t.

Zpracovaná obilná zrna - udelovat licence na vývoz zpracovaných obilních zrn s platností do 30. 6. 1998 do výše 2,5 tis. t.

Slad - udelovat licence na vývoz sladu s platností do 30. 6. 1998 do výše 90 tis. t. Ponechat v platnosti podmínky pro udelování licencí na vývoz sladu stanovené pro výrobce sladu a vývozní organizace.

Otruby - udelovat licence na vývoz otrub s platností do 31. 3. 1998 do výše doporuceného limitu 10 tis. t.

· Licencní komise na svém zasedání 9. 1. 1998 rozhodla ponechat v platnosti predchozí rozhodnutí, s výjimkou navýšení limitu pro kukurici na 30 tis. t.

· Licencní komise na svém zasedání 10. 2. 1998 rozhodla ponechat v platnosti predchozí rozhodnutí, s výjimkou následujících položek, kde rozhodla:

Jecmen - udelovat licence na vývoz jecmene s platností do 30. 6. 1998 do výše 120 tis. t.

Otruby - nadále udelovat licence s dobou platnosti do 30. 6. 1998.

· Na svém mimorádném zasedání dne 18. 2. 1998 rozhodla Licencní komise vydávat licence na vývoz pšenice s platností do 30. 6. 1998 až do výše 200 tis. t.

· Na svém zasedání 11. 3. 1998 Licencní komise rozhodla ponechat v platnosti predchozí rozhodnutí, s výjimkou následujících položek, kde rozhodla:

Jecmen - udelovat licence na vývoz 200 tis. t jecmene s platností do 30. 6. 1998.

Kukurice - udelovat licence do výše 50 tis. t s platností do 30. 6. 1998.

Pšenicná mouka - udelovat licence do výše 80 tis. t s platností do 30. 6. 1998.

Slad - udelovat licence do výše 120 tis. t s platností do 30. 9. 1998.

· Na zasedání 2. dubna 1998 byly provedeny u obilních komodit následující zmeny:

Kukurice - udelovat licence do výše 100 tis. t s platností do 30. 6. 1998.

Otruby - udelovat licence do výše 20 tis. t s platností do 30. 6. 1998.

· 5.kvetna 1998 neprovedla Licencní komise u obilních komodit žádné zmeny.

· Na zasedání Licencní komise 8. cervna 1998 bylo na základe rozhodnutí ministra zemedelství dohodnuto:

Pšenice - umožnit vývoz 200 000 t ve druhém pololetí roku 1998 navýšením rocního limitu na 320 000 t a uvolnením licencí v rozsahu 200 000 t s platností do 31. 12. 1998, krome toho udelovat licence mimo limit na vývoz uznaných bioproduktu a osiv.

Žito - umožnit vývoz 10 000 t ve druhém pololetí roku 1998 navýšením rocního limitu na 15 000 t a uvolnením licencí v rozsahu 10 000 t s platností do 31. 12. 1998.

Jecmen - umožnit vývoz 50 000 t krmného jecmene ve druhém pololetí roku 1998 navýšením rocního limitu na 110 000 t a uvolnením licencí v rozsahu 50 000 t s platností do 31. 12. 1998, krome toho udelovat licence mimo limit na vývoz uznaného osiva.

Oves - umožnit vývoz 20 000 t ve druhém pololetí roku 1998 navýšením rocního limitu na 29 000 t a uvolnením licencí v rozsahu 20 000 t s platností do 31. 12. 1998.

Kukurice - umožnit vývoz 10 000 t ve druhém pololetí roku 1998 navýšením rocního limitu na 55 000 t a uvolnením licencí v rozsahu 10 000 t s platností do 31. 12. 1998.

Pšenicná mouka - umožnit vývoz 40 000 t ve druhém pololetí roku 1998 do vycerpání rocního limitu 80 000 t s platností do 31. 12. 1998.

Zpracovaná obilná zrna - umožnit vývoz ve druhém pololetí roku 1998 uvolnením licencí do vycerpání rocního limitu 5 000 t s platností do 31. 12. 1998.

Slad - udelovat vývozní licence do navýšeného celkového množství 130 000 t s platností do 30. 9. 1998.

Otruby - udelovat vývozní licence do celkového množství 20 000 t s platností do 30. 9. 1998.

Zásady pro poskytování licencí byly 5. srpna 1998 Licencní komisí upresneny u položky jecmen v tom smyslu, že stanovený limit pro vývozní licence (50 tis. t) pro druhé pololetí 1998 se vztahuje na jecmen krmný i sladovnický.

5. Danová politika

V danové politice Ceské republiky došlo k nekterým zmenám.

Vyhláška c. 303/1997 Sb. (Novela zákona o spotrebních daních) zmenila nekteré hodnoty spotrebních daní. V lihovarnictví jde o navýšení spotrební dane u lihu ze 195 na 234 Kc/litr absolutního lihu. Dochází také ke zmene zpusobu zdanování piva, kde namísto pevné sazby dane pro skupiny piva do 10 %, 10 - 12 % a nad 12 % puvodní stupnovitosti se prechází na zdanování za každé celé % extraktu puvodní mladiny.

Výrobní náklady ovlivní zvýšená spotrební dan na uhlovodíková paliva a maziva, pro motorovou naftu z 8 340 na 8 700 Kc/t.

Sazby dane z pridané hodnoty (DPH) se nezmenily, elektrina byla prerazena ze skupiny s 5 % DPH do skupiny s 22 % DPH.

Pro výpocet dane z príjmu u právnických osob za rok 1998 byla zákonem c. 210/97 Sb. stanovena sazba 35 %, když v predchozím roce byla hodnota této sazby 39 %.

6. Legislativa k agrárnímu trhu vztahující se k obilovinám

Následující prehled právních predpisu navazuje na prehled z predchozí Situacní a výhledové zprávy z dubna 1998 a zahrnuje nové právní predpisy, týkající se obilních komodit, které vyšly do 8. 6. 1998:

Vyhláška Ministerstva zemedelství c. 90/1998 Sb.,

kterou se vymezují nekteré druhy rostlin uvedené v druhovém seznamu, jejichž rozmnožovací materiál se smí uvést do obehu jako obchodní a stanoví se jeho vlastnosti a zpusob kontroly.

Úcinnost od 22. 4. 1998.

Uverejneno v c. 33/1998 Sbírky zákonu na strane 5271.

Vyhláška Ministerstva zemedelství c. 118/1998 Sb.,

kterou se mení a doplnuje vyhláška Federálního ministerstva zemedelství a výživy c 134/1989 Sb., kterou se vydává seznam hospodársky významných druhu a rodu rostlin a zvírat, ve znení vyhlášky Federálního ministerstva hospodárství c. 515/1991 Sb.

Na druhy a rody uvedené ve vyhlášce se vztahuje právní ochrana autorských práv k odrudám.

Úcinnost od 21. 5. 1998.

Uverejneno v c. 40/1998 Sbírky zákonu na strane 5430.

Sdelení Ministerstva zahranicních vecí c. 86/1998 Sb.

o sjednání Dohody o volném obchodu mezi Ceskou republikou a Státem Izrael.

Úcinnost od 1. 12. 1997.

Uverejneno v cástce 32/1998 Sbírky zákonu na strane 5090.

Dohoda je predbežne provádena od 1. 1. 1997.

Sdelení Ministerstva zahranicních vecí c. 53/1998 Sb.

o sjednání Dohody o volném obchodu mezi Ceskou republikou a Estonskou republikou.

Úcinnost od 12. 2. 1998.

Uverejneno v cástce 22/1998 Sbírky zákonu na strane 4554.

Zásady Rady Státního fondu tržní regulace v zemedelství c. 623/98 pro regulaci trhu pšenice potravinárské ze sklizne roku 1998.

Cást 1.- Zásady termínovaného (zálohového) nákupu pšenice potravinárské v roce 1998.

Úcinnost od 2. 3. 1998.

Uverejneno v cástce 2/1998 Vestníku Ministerstva zemedelství na strane 45.

Metodický pokyn Ministerstva zemedelství c. 655/93 - 340 pro ekologické zemedelství.

Definuje ekologické zemedelství a stanovuje kriteria, která musí být dodržena, aby smely být zemedelské a potravinárské produkty oznaceny jako produkt ekologického zemedelství s logem BIO.

Úcinnost od 1. 1. 1998.

Uverejneno v cástce 1/1998 Vestníku Ministerstva zemedelství na strane 7.

7. Zmeny technických norem vztahujících se k obilovinám

Pro hodnocení potravinárské pšenice ze sklizne 1998 platí od 1. 7. 1998 upravená CSN 46 1100 - 2. Zavádí se závazné hodnocení pšenic podle obsahu N-látek a kvality bílkovinného komplexu, vyjádrené ukazatelem "sedimentacní hodnota" (SDS test). Zmena normy byla zverejnena ve Vestníku Úradu pro technickou normalizaci, meteorologii a státní zkušebnictví. Popis zmeny je k dostání v prodejnách norem. S touto zmenou souvisí i nové vydání CSN 46 10 21 "zkoušení obilovin - stanovení sedimentacní hodnoty" (SDS test).

Hodnocení pšenic podle obsahu mokrého lepku bude jen nezávazným ukazatelem.

8. Podpurný a garancní rolnický a lesnický fond

Nejvetší význam pro obilnárství mají následující programy PGRLF:

Program "PROVOZ".

Program reší prechodný nedostatek financních zdroju na následující provozní výdaje:

· osivo odpovídající norme a listine povolených odrud,

· prumyslová hnojiva,

· chemické ochranné prostredky ze seznamu povolených prípravku,

· dodavatelsky zajištované práce pri príprave pudy, setí, hnojení statkovými a prumyslovými hnojivy, chemické ochrane a sklizni.

Program je urcen pro podnikatelské subjekty, u nichž více než 50 % z celkových príjmu predstavují príjmy ze zemedelské a lesní prvovýroby. V rámci programu je možné získat garanci bankovních úveru s délkou splatnosti do 2 let a dotaci na úhradu cásti úroku.

Program "EXPORT".

V rámci programu "EXPORT" byl podporen vývoz sladu v roce 1997 cástkou témer 98,2 mil. Kc. V roce 1998 bude podpora poskytována jako dotace na úhradu cásti úroku z úveru (do 10 procentních bodu) na profinancování záloh pestitelum, skladovacích nákladu nebo pohledávek u odberatelu. Rozhodné období pro podporovaný export sladu bylo urceno od 1. 1. 1998 do 31. 12. 1998, vyplacená cástka je omezena objemem vývozu 160 tis. t sladu a limitem podpory 70 mil. Kc. Podpora se netýká vývozu na Slovensko a je podmínena tím, že výrobce vyveze nejméne 35 % svého odbytu. Dále musí vyplatit pestitelum sladovnického jecmene do 31. 5. 1998 zálohu a do 15 dnu po dodávce doplatit zbytek ceny. Celkový rozsah záloh vyplacených pestitelum je urcen podle objemu vývozu príslušného podniku tak, aby na každou tunu vyvezeného sladu pripadlo 1000 Kc poskytnuté zálohy.

Ostatní programy

Po prechodném prerušení vyvolaném úspornými opatreními je opet možné využívat program "ZEMEDELEC", jehož cílem je podporit investicní cinnost zemedelských podnikatelských subjektu, která vytvorí predpoklady pro jejich dlouhodobou ekonomickou úspešnost. Na mobilní stroje se poskytuje jen dotace cásti úroku z úveru, nikoli garance.

Pestitelé obilovin mohou využít také programy "KRAJINA" pro oblasti s prikázaným ochranným režimem hospodarení, "AGROREGION" pro oblasti s vysokou nezamestnaností a ztíženými výrobními podmínkami a "MLÁDÍ" zvýhodnující podmínky poskytování úveru mladým podnikatelum na rodinných farmách.

9. Podpurné programy státu.

Podpurné programy k podpore mimoprodukcních funkcí zemedelství, k podpore aktivit podílejících se na udržování krajiny a programy pomoci k podpore méne príznivých oblastí byly stanoveny na základe zákona c. 252/1997 Sb. o zemedelství.

Tyto programy jsou rozdeleny na dve skupiny, lišící se výší podpor, a to na podpurné programy k podpore aktivit podílejících se na udržování krajiny, které jsou urceny pro oblasti s prumernou cenou pudy v katastru obce vyšší než 4 Kc/m2 a programy pomoci méne príznivým oblastem s prumernou cenou pudy v katastru obce nižší nebo rovnou 4 Kc/m2. Pro obe skupiny je stanovena podpora na údržbu zemedelských pozemku, na ekologické zemedelství a na zalesnování. Pro mene príznivé oblasti je navíc stanovena podpora na chov skotu masných plemen a pro nejhorší podmínky s prumernou cenou pudy v katastru obce pod 3,1 Kc/m2 také podpora na chov ovcí.

Ministerstvo Zemedelství na základe podpurných programu podle § 2 odst. 1 zákona c. 252/1997 Sb., o zemedelství, schválených Poslaneckou snemovnou Ceské republiky usnesením 17. schuze 3. prosince 1997 a v souladu s § 5 zákona c. 576/1990 Sb. o pravidlech hospodarení s rozpoctovými prostredky vydalo zásady pro poskytování podpor pro rok 1998.

Oblasti obilovin se dotýká podpurný program 2. B.) "Udržování genetického potenciálu osiv a sadby", který má podporit a zabezpecit dostupnost kvalitních odrud. Významný je zejména príspevek ve výši 100 % zaplacených licencních poplatku u osiva kukurice a 90 % zaplacených licencních poplatku u osiva ostatních obilovin.

Predmetem podpory podpurného programu 3. a.) je biologická ochrana jako náhrada chemické ochrany rostlin. Výše podpory je stanovena na 60 % z prokázaných plných vlastních nákladu príslušného roku.

Podpurný program 9. A. b. nazvaný "Speciální poradenství pro rostlinnou výrobu" reší financní podporu pro zverejnování výsledku odrudových zkoušek.

Podpurný program 9. C. b) si klade za cíl vytvorení praktické aktuální databáze duležitých technických, technologických, ekonomických a právních norem, normativu a praktických doporucení pro zemedelce a poradce jak v tiskové, tak v elektronické podobe.

10 Nepotravinárské využití obilovin na výrobu bioetanolu pro využití v pohonných smesích.

V soucasnosti probíhají prípravné práce pro využití obilního lihu v pohonných smesích. Již delší dobu je prováden výzkum, zabývající se výberem vhodné suroviny a snížením nákladu výroby.

Otázkou využití bioetanolu v pohonných smesích se 17. cervna 1998 zabývala vláda CR. Ve svém usnesením c. 420 k možnostem využití bioetanolu pri výrobe lihobenzinových smesí schválila nepotravinárské využití cásti zemedelské produkce ve výrobe kvasného lihu, vyrobeného ze zemedelských surovin vypestovaných na území Ceské republiky jako obnovitelného zdroje energie, a to jako denaturovaného kvasného lihu pri výrobe smesí pohonných hmot.

Dále uložila ministru zemedelství vytvorit prostrednictvím zrízené meziresortní odborné skupiny podmínky pro výše uvedené využití kvasného lihu. Úkolem meziresortní odborné skupiny je zpracování návrhu nezbytných právních norem a zajištení organizacních predpokladu smerujících k použití bioetanolu v pohonných smesích.

SVETOVÝ TRH OBILOVIN

Prognóza svetové sklizne predpokládá pro marketingový rok 1998/99 ve srovnání s predchozím rokem mírný pokles sklizne pšenice (približne 10 mil. t) a mírný nárust sklizne krmných obilovin (približne 10 mil. t). U spotreby se predpokládá nárust približne 2 % u pšenice a 1 % u krmných obilovin. Spotreba pšenice bude vyšší než sklizen, pomerne vysoké svetové zásoby pšenice (22 % spotreby) by tedy mely asi o 1 % poklesnout. Spotreba krmných obilovin by naopak mela být nižší než sklizen a jejich zásoby by se mely navýšit na 16 % rocní spotreby. Jde tedy o vývoj z hlediska zásobování i cenové stability z celosvetového pohledu príznivý, v jednotlivých oblastech se však situace muže výrazne lišit. Vyšší sklizen u hlavních dovozních zemí povede k mírnému poklesu svetového obchodu pšenicí, naopak u obchodu s krmným obilím se ocekává mírný nárust. Obavy vyvolávají pretrvávající ekonomické potíže v Jihovýchodní Asii, která je duležitým dovozcem obilovin.

Pro srovnání uvádíme základní údaje 3 nejvýznamnejších svetových analytických center pro obiloviny.

FAO, cervnový odhad (mil. t, % ze zaokrouhlených údaju):

Údaje svet celkem Pšenice Krmné obiloviny

1997/98 1998/99 Zmena % 1997/98 1998/99 Zmena %

Produkce 615 605 -2 911 925 +2

Dovoz 95 90 -5 88 91 +3

Spotreba 598 603 +1 902 914 +1

Konecné zásoby 134 136 +1 134 139 +4

Pramen: FAO - Food outlook cerven 1998

Poznámka: Krmné obiloviny zahrnují všechny obiloviny krome pšenice a rýže

IGC, mezinárodní rada pro obiloviny, odhad sklizne 1998 z 2. cervence (mil. t, % ze zaokrouhl. údaju):

Údaje svet celkem Pšenice Krmné obiloviny

1997/98 1998/99 Zmena % 1997/98 1998/99 Zmena %

Odhad produkce mil. t 609 598 -2 903 909 +1

Odhad svetového obchodu mil. t 97 94 -3 88 90 +2

Odhad spotreby mark. roku mil. t 588 600 +2 897 902 +1

Odhad konecných zásob mil. t 131 129 -2 130 138 +6

Pramen:IGC

Poznámka: Krmné obiloviny zahrnují všechny obiloviny krome pšenice a rýže

Evropská unie

Sklizen obilovin v EU v roce 1998 by mela být podle cervencových odhadu mírne vyšší než v roce 1997.

Zatímco osevní plocha pšenice se témer nezmenila, u kukurice, jecmene a ovsa došlo ke snížení a u pšenice tvrdé, žita a tritikale ke zvýšení podílu na celkové ploše, oseté obilovinami.

V rámci svého systému stabilizace cen obilovin upravuje EU pravidelne vývozní podpory pro vývoz z volného trhu EU a pro vývoz z intervencních zásob. Maximální priznané podpory pro tendry z volného trhu, oznámené v období od 26. 6. do 9. 7. 1998, jsou zachycené v tabulce. Kurs ECU 15. 7. 1998 byl 35,2195 Kc.

Výsledky úspešných tendru na subvence v období od 26. 6. do 9. 7. 1998.

Komodita Urcení Množství Vztahuje se na tendry Max. výše podpory

oznámené v dobe (ECU/t)

Jecmen necl. zeme 55 000 26. 6 - 2. 7. 1998 44,96

Pšenice obecná necl. zeme 152 100 26. 6 - 2. 7. 1998 24,48

Jecmen necl. zeme 34 000 3. 7 - 9. 7. 1998 45,00

Pramen: Official Journal of the European Communities

Vedle exportních podpor vyhlašovaných v rámci tendru existují v EU také predem stanovované bežné vývozní podpory, které mohou obchodníci prubežne využívat. Jsou vyhlašovány pro urcité komodity a pro urcité cílové skupiny zemí. Hodnoty techto podpor z pocátku cervence udává následující tabulka:

Výše bežných vývozních podpor poskytovaných v EU k 3. cervenci 1998

Komodita Výše podpory ECU/t

Pšenice obecná (jen do Švýcarska, Lichtenštejnska) 14,5

Pšenicná mouka 23,00 -17,25

Jecmen (jen do Švýcarska, Lichtenštejnska) 35,00

Žito (jen do Švýcarska, Lichtenštejnska) 25,00

Žito 35,00

Žitná mouka 47,50

Kukurice (jen do Švýcarska, Lichtenštejnska) 26,00

Nepražený jecný slad 25,80

Pramen: Official Journal of the European Communities

Pres výraznou podporu neprobíhá export z EU podle puvodního ocekávání. Podle vyjádrení pracovníku komise byl precenen vliv klimatické anomálie El Nino a naopak byly podceneny možnosti stredoevropských a východoevropských zemí. Proti predchozímu marketingovému roku se v marketingovém roce 1997/98 ocekává pokles vývozu u pšenice asi o 1 mil. t a u jecmene presahuje ocekávaný pokles vývozu 3 mil. t.

Ke konci cervna dosáhly intervencní zásoby v EU 9,9 mil t, což predstavuje více než ctyrnásobné zvýšení proti predchozímu roku. Podíl jecmene predstavuje 6,2 mil. t, žita 2,3 mil. t. Rychle rostoucí intervencní zásoby byly jedním z hlavních duvodu, proc bylo zvýšeno procento mimoprodukcního stavu pudy (set-aside) z 5 % platných pro období pestování koncící sklizní 1998 na 10 % pro období pestování, koncící sklizní 1999. Presto se predpokládá, že intervencní zásoby narostou do konce cervna 1999 na 14,5 mil. t.

Od 1. 7. 1998 do dalšího upresnení platí v EU pro nejbežnejší obilní komodity tato dovozní cla pri dovozu po souši, po rekách nebo po mori z blízkých prístavu:

pšenice nesetová vysoké kvality 44,35 ECU/t,

pšenice nesetová strední kvality 71,28 ECU/t,

pšenice nesetová nízké kvality 85,57 ECU/t,

žito 96,07 ECU/t,

nesetový jecmen 96,07 ECU/t,

nesetová kukurice 97,01 ECU/t.

Byly zverejneny ceny pro rok 1998/99, ze kterých budou vycházet opatrení spolecné zemedelské politiky. Krome rýže a konopí nedošlo ke zmenám proti predchozímu roku:

Pro obiloviny bude platit: smerná cena: 131,11 ECU/t

intervencní cena: 119,19 ECU/t

kompensacní platba: 50,37 ECU/t

platba za mimoprodukcní stav pudy: 50,37 ECU/t

mesícní navýšení ceny:1,0 ECU/t

Zeme Spolecenství nezávislých státu

Rusko

Zatímco v roce 1997/98 byl v Rusku k dispozici bilancní prebytek obilovin, situace v roce 1998/99 se zrejme zmení. Odhady sklizne roku 1998 se pohybují mezi 70 a 80 mil. t. Pokles proti predchozímu roku je zduvodnován nižší osevní plochou a zejména suchem, které postihlo radu obilnárských oblastí.

Ruská obilní bilance - vývoj od roku 1990 (mil. t)

Marketingový rok 1990/91 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98

Pocátecní zásoby 20,5 22,4 18,6 23,7 22,7 13,9 4,7 2,7

Sklizen 110,0 85,1 106,9 99,1 81,3 63,4 69,3 88,5

Dovoz 17,0 25,2 21,7 8,7 2,7 5,9 2,6 2,6

Celková nabídka 147,5 132,7 147,2 131,5 106,7 83,2 76,6 93,8

Domácí spotreba 123,1 112,9 122,2 107,8 90,6 77,8 72,7 79,3

Vývoz 2,0 1,2 1,3 1,0 2,2 0,7 1,2 3,1

Konecné zásoby 22,4 18,6 23,7 22,7 13,9 4,7 2,7 11,4

Pramen: Ruská obilnárská unie

Ukrajina

Predpokládaná bilance nejduležitejších obilovin v marketingových letech 1996/97 a 1997/98 na Ukrajine

Ukazatel Jedn. Pšenice Jecmen Kukurice

Marketingový rok 1996/97 1997/98 1996/97 1997/98 1996/97 1997/98

Osevní plocha tis. ha 5 892 6 508 3 425 3 704 673 1 637

Výnos t/ha 2,29 2,83 1,67 2,00 2,74 3,26

Výroba tis. t 13 550 18 400 5 730 7 410 1 840 5 340

Pocátecní zásoby tis. t 1 210 940 300 160 200 80

Dovoz tis. t 80 5 50 0 60 0

Celková nabídka tis. t 14 840 19 345 6 080 7 570 2 090 5 420

Spotreba potravin tis. t 5 080 6 150 680 700 210 450

Spotreba osiv tis. t 2 200 2 000 1 100 1 200 170 160

Spotreba krmiv tis. t 5 180 6 350 3 560 3 300 1 380 1 550

Ztráty tis. t 900 1 300 250 500 200 900

Vývoz tis. t 540 800 330 500 50 300

Celkové užití tis. t 13 900 16 600 5 920 6 200 2 010 3 360

Konecné zásoby tis. t 940 2 745 160 1 370 80 2 060

Pramen: UkrAgroConsult, cerven 1998

Vzhledem k príznivému prubehu jarních polních prací a príznivému pocasí se v roce 1998 ocekává vyšší sklizen než v predchozím roce, kdy bylo sklizeno celkem 35,4 mil. t zrnin.

Belorusko

V roce 1998 se ocekává celková sklizen obilovin približne 7 mil. t, skutecnost 1997 byla 6,4 mil. t. Dovoz byl omezen na 0,5 mil. t. Ve snaze potlacit inflaci byla cena obilovin zmrazena na úrovni k 1. breznu 1998.

Kazachstán

Cíle zvýšit výrobu obilovin z 12,3 mil. t v roce 1997 na 14 mil. t v roce 1998 patrne nebude dosaženo, protože prebytky obilí a nedostatek provozního kapitálu by mohly snížit osevní plochu až na 12 mil ha ve srovnání s 14,6 mil. ha v predchozím roce.

Vybrané evropské zeme mimo EU, CEFTA nebo SNS

Bulharsko

Sklizen pšenice v roce 1998 by mela dosáhnout 3,33 mil. t, což je méne než 3,77 mil.t v roce 1997, ale stále podstatne více, než 2,4 mil. t, což je bulharská rocní domácí spotreba. Pšenicí bylo oseto 1,08 mil. ha a ocekávaný výnos je 3,08 t/ha. Krome približne 500 tis. t pšenice na vývoz ze sklizne 1998 ješte zbývá vyvézt 200 tis. t ze sklizne 1997.

U kukurice se ocekává sklizen približne na úrovni domácí spotreby, tj 1,4 mil. t.

Celková sklizen obilovin by mela dosáhnout 5,7 až 5,8 mil. t ve srovnání s 6,2 mil. t v roce 1997.

Státem garantovaná cena pro výkup pšenice ze sklizne 1998 byla stanovena na stejné úrovni jako v predchozím roce, tj. na 134 USD/t (4289 Kc/t pri kursu 1 USD = 32,0090 Kc ze dne 15. 7. 1998). Vývozní dan na obiloviny a výrobky z obilovin byla zrušena k 1. 1. 1998.

Po sedmi mesících vyjednávání by mela být v cervenci 1998 podepsána smlouva, na jejímž základe by se Bulharsko stalo od pocátku roku 1999 clenem CEFTA. Ocekává se podstatný nárust obchodu Bulharska se zememi CEFTA.

Baltické státy - Estonsko, Lotyšsko, Litva

Estonsko ocekává celkovou sklizen obilí 600 tis. t, Lotyšsko 1 mil t. V Litve se po problémech s vývozem lonského prebytku ocekává mírný pokles osevních ploch, a tudíž nižší sklizen, než byla lonská skutecnost 3,05 mil. t. Objem produkce v této oblasti je tedy ocekáván približne na úrovni spotreby.

Albánie

Sklizen obilovin v Albánii kryje asi polovinu potreby. Zbývající cást je vetšinou pokrývána z EU formou potravinové pomoci.

Jugoslávie

Vysoká sklizen kukurice v roce 1997 vytvorila bilancní prebytek 2,3 mil. t, umožnující vývoz 1,6 mil. t. U pšenice byl bilancní prebytek 540 tis. t, pricemž se predpokládal vývoz 340 tis. t, zbývající cást mela posílit domácí zásoby. Konkurence lacinejšího zejména madarského obilí však zpusobila, že se vyveze jen zlomek zamýšleného množství. Od sklizne do kvetna 1998 bylo vyvezeno pouze 10 tis. t pšenice. Vývozní zásoby kukurice ke konce kvetna stále dosahují 2 mil. t. Navíc bylo pres nadbytek domácího obilí znacné množství levnejšího obilí dovezeno.

V roce 1998 se ocekává dobrá úroda. Sklizen pšenice muže prevýšit lonskou sklizen.

Bilance kukurice a pšenice v Jugoslávii v marketingovém roce 1997/98 (tis. t)

Pšenice Kukurice

Pocátecní zásoby 113 1 047

Výroba 2 927 6 869

Spotreba potravin 1 980 300

osivo 260 100

Krmivo 200 4 800

ztráty 60 400

Spotreba celkem 2 500 5 600

Prebytek 540 2 316

Pramen: Agra East Europe February 1998, str. 25

Slovinsko

Zatímco vývoz obilovin ze Slovinska dosáhl v roce 1997 jen 20 tis. t, dovoz se priblížil 480 tis. t.

Chorvatsko

Konecné údaje o sklizni roku 1997 a jejich porovnání s rokem 1996 jsou uvedeny v tabulce. Situace v zásobování obilovinami se v Chorvatsku výrazne zmenila tím, že pod jeho správu prešly nekteré úrodné oblasti.

Porovnání sklizne hlavních obilovin v Chorvatsku v letech 1996 a 1997 (tis. t)

Sklizen roku 1996 Sklizen roku 1997 Zmena 1997/96 %

Pšenice 741 834 +12,6

Jecmen 88 108 +22,7

Žito 6 5 -14,7

Oves 40 47 +17,1

Kukurice 1 883 2 183 +16,0

Pramen: Agra East Europe February 1998, str. 26

Ministerstvo zemedelství udává ke konci ledna 260 tis. ha osetých ozimy pro sklizen 1998. Na pšenici z toho pripadá 227 tis. ha. Nárust proti predchozímu roku je u všech ozimých obilnin, u pšenice predstavuje 11 %.

Chorvatská vláda se rozhodla zakázat pocínaje 13. cervencem veškerý dovoz pšenice. Chorvatsko není ješte clenem WTO a není tedy vázáno jejími pravidly.

Makedonie

V roce 1997 sklizen pšenice v Makedonii dosáhla 335 tis. t, tj. o 66 tis. t více než v predchozím roce. Makedonie je pravidelným dovozcem pšenice a kukurice a pro marketingový rok 1997/98 oznámila úmysl dovézt 130 tis. t pšenice.

Zeme CEFTA

Vzhledem k významu zvlášte nekterých zemí CEFTA pro zahranicní obchod Ceské republiky s obilovinami je venována temto zemím zvýšená pozornost.

Rumunsko

V roce 1997 sklidilo Rumunsko podle údaju státní statistiky 22,1 mil. t obilovin, nejvyšší sklizen v celé své historii. Výroba žita a pšenice dosáhla 7,2 mil. t a kukurice 12,7 mil. t. První odhady sklizne 1998 udávají 17,5 mil. t.

Prestože byla severní cást zeme postižena rozsáhlými záplavami, ocekává se v roce 1998 sklizen 5 mil. t pšenice, což je o 1 mil. t více, než je domácí spotreba. Navíc jsou k dispozici zásoby pšenice horší kvality z predchozího roku.

Ministerstvo zemedelství výrazne navýšilo podpurnou cenu pro pšenici ze sklizne 1998. Po konzultacích s výrobci a obchodníky byla stanovena na 1,3 mil lei/t, což pri kursu 8 705 lei /USD a 32,0090 Kc /USD ke dni 15. 7. 1998 predstavuje približne 4 780 Kc/t).

Vzhledem k vysoké podpurné cene pro pšenici se rumunská vláda rozhodla zvýšit clo na dovoz pšenice a pšenicné mouky pro období do 30. 6. 1999 na 60 %, aby zabránila dovozu levnejší subvencované pšenice zejména z Madarska.

Madarsko

Sklizen obilovin v roce 1997 podle posledních dostupných údaju dosáhla 14,1 mil. t, v roce 1996 bylo sklizeno 11,3 mil. t. Upresnený osev, výnos a sklizen ve srovnání se sklizní predchozího roku je uveden v tabulce.

Sklizen obilovin v Madarsku v roce 1996 a 1997 podle jednotlivých druhu a celkem

Rok 1996 Rok 1997*)

Osev tis.ha Výnos t/ha Sklizen tis. t Osev tis. ha Výnos t/ha Sklizen tis.t

Pšenice 1 193 3,28 3 910 1 250 4,21 5 270

Žito 59 1,65 98 67 2,27 153

Ozimý jecmen 154 2,90 447 168 4,27 719

Jarní jecmen 171 2,77 474 204 3,08 629

Oves 48 2,34 112 54 2,63 141

Tritikale 108 2,24 244 125 3,11 390

Kukurice 1 053 5,61 5 989 1 057 6,44 6 811

Obiloviny celkem 2 786 4,05 11 274 2 925 4,83 14 113

Pramen: madarské ministerstvo zemedelství

Poznámka :*) predbežne

Spotreba pro krmné úcely se pohybuje mezi 6,4 - 6,8 mil. t rocne, z toho 3,9 - 4,2 mil. t predstavuje kukurice. Spotreba potravinárské pšenice a žita kolísá mezi 1,5 - 1,8 mil. t. Prumyslove zpracovávaný jecmen a pšenice predstavují celkem 650 -700 tis. t.

Vývoz obilí z Madarska brzdí krome nízké svetové ceny také vysoké dopravní náklady. Navíc byla kvalita pšenice v roce 1997 citelne poškozena deštivým pocasím v dobe sklizne, které snížilo podíl potravinárské pšenice z celkové úrody z obvyklých 70 % pod 50 %. Do marketingového roku 1998/99 prechází v Madarsku približne 500 tis. t neprodané krmné pšenice. Následující tabulka poskytuje prehled o vývozu a dovozu obilovin v posledních letech:

Madarsko - vývoz a dovoz obilovin v posledních marketingových letech (tis. t )

Mark. rok 1995/96 1996/97 1997/98 cervenec - prosinec

Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz

Pšenice 1 948,4 5,6 577,2 16,0 688,1 0,8

Žito 18,2 0,2 3,9 3,9 3,9 0,3

Jecmen 132,1 8,8 24,7 68,2 106,7 8,3

Oves 5,8 - 3,1 5,0 2,2 -

Kukurice 111,3 1,8 496,4 23,1 809,2 1,8

Celkem 2 215,8 16,4 1 105,3 116,2 1 610,1 11,2

Pramen: madarské ministerstvo zemedelství

V Madarsku je regulován trn potravinárské pšenice a kukurice. Pokud jejich cena poklesne pod stanovenou hodnotu, je stát povinen od žadatelu vykoupit 2,4 t pšenice popr. 3,2 t kukurice z každého hektaru oseté plochy uvedené ve statistickém hlášení.

Ve druhé polovine roku 1997, musel stát za garantovanou cenu nakoupit 40 tis. t kukurice. Do té doby nebyla garantovaná cena použita.

Z duvodu poklesu cen na domácím trhu po sklizni 1997 nakoupil stát mimo nákup za garantovanou cenu dalších 240 tis.t krmné kukurice. Na toto množství byla vypsána soutež o nejvýhodnejší vývoz a bylo úspešne vyvezeno.

Intervencní nákup pšenice ze sklizne 1998 byl zahájen 13. cervence. Krome pšenice potravinárské za cenu 18 000 HUF/t (2644 Kc/t) bude nakupována také potravinárská pšenice s nižšími kvalitativními ukazateli (tzv. europšenice) za cenu 16 000 HUF/t (2350 Kc/t) a v množství do 50 t od jednoho výrobce i krmná pšenice za cenu 13 000 HUF/t (1910 Kc/t).

Stát bude také podporovat skladování cástkou 15 HUF/t/týden, u výrobcu do konce roku, u zpracovatelu pri minimálne šestimesícním skladování. Úroky z úveru na nákup techto zásob budou subvencovány ze 70 %. Také skladování ve verejných skladech bude subvencováno.

Od cervna 1998 jsou v Madarsku požadovány vývozní licence pouze pro pšenici a kukurici. Všechny ostatní obiloviny a výrobky z obilovin je možné vyvážet volne. Vývoz pšenice ve druhém pololetí roku 1998 nebude omezován.

Od brezna 1998 je dotován vývoz krmné pšenice cástkou 1500 HUF/t (220 Kc/t). Tento subvencovaný vývoz s uvažovaným objemem do 500 tis. t by mel být ukoncen k 30 cervnu 1998. Vývozní subvence pro potravinárskou pšenice ze sklizne 1998 byly stanoveny na 2000 HUF/t (294 Kc/t) a pro europšenici na 1500 HUF/t (220 Kc/t).

V roce 1998 je ocekávána sklizen približne 5 mil t pšenice z plochy 1,161 mil. ha, která by mela umožnit v marketingovém roce 1998/99 vývoz približne 2 mil. t potravinárské pšenice.

Ceny madarského obilí v termínových obchodech na Budapeštské komoditní burze ze 17. 7. 1998 pro jednotlivé mesíce a komodity jsou uvedeny v tabulce.

Ceny obilovin na burze v Budapešti k 17. 7. 1998 v madarské a ceské mene (kurs 1 forint = 0,1469 Kc)

Mesíc dodání Pšenice potravinárská Jecmen krmný Kukurice krmná

Srpen 18 300 HUF/t (2 688 Kc/t) 8 700 HUF/t (1 278 Kc/t) -

Zárí 15 510 HUF/t (2 278 Kc/t) 8 800 HUF/t (1 293 Kc/t) -

Ríjen 18 950 HUF/t (2 784 Kc/t) 9 000 HUF/t (1 322 Kc/t) 15 200 HUF/t (2 233 Kc/t)

Listopad 19 550 HUF/t (2 872 Kc/t) 15 200 HUF/t (2 233 Kc/t)

Prosinec 20 470 HUF/t (3 007 Kc/t) 10 650 HUF/t (1 564 Kc/t) 15 300 HUF/t (2 248 Kc/t)

Leden 20 880 HUF/t (3 067 Kc/t)

Únor

Brezen 21 800 HUF/t (3 202 Kc/t) 11 000 HUF/t (1 616 Kc/t) 16 300 HUF/t (2 394 Kc/t)

Duben

Kveten 22 600 HUF/t (3 320 Kc/t) 11 600 HUF/t (1 704 Kc/t) 17 270 HUF/t (2 537 Kc/t)

Pramen: Reuters

Polsko

Polské bilance pocítají se zvýšením spotreby obilovin na krmení v marketingovém roce 1997/98 až o 1 mil. t. Toto zvýšení se dává do souvislosti s menší úrodou brambor. Dovoz obilovin by mel proti predchozímu marketingovému roku klesnout o více než 2,5 mil. t a vývoz by se mel mírne zvýšit. Konecné zásoby by tak mel poklesnout z približne 4 mil. t na 2,7 mil. t.

Bilance marketingového roku 1996/97 a predpoklad pro marketingový rok 1997/98 pro pšenici a obiloviny celkem v Polsku

Ukazatel Jedn. Obiloviny celkem Pšenice

Marketingový rok 1996/97 1997/98 1996/97 1997/98

Osevní plocha tis. ha 8 679 8 844 2 480 2 549

Výnos t/ha 2,91 2,87 3,46 3,24

Výroba tis. t 25 245 25 376 8 576 8 249

Pocátecní zásoby tis. t 1 736 3 961 972 2 520

Dovoz tis. t 3 352 600 2 175 400

Celková nabídka tis. t 30 333 29 937 11 723 11 168

Domácí spotreba tis. t 26 189 26 992 9 021 9 314

z toho - potraviny tis. t 5 800 5 812 4 265 4 270

- osiva tis. t 1 965 1 965 660 660

- prum. zprac. tis. t 1 000 1 003 16 10

- krmiva tis. t 16 100 16 940 3 600 3 920

- ztráty tis. t 1 324 1 272 480 454

Vývoz tis. t 183 230 182 200

Konecné zásoby tis. t 3 961 2 715 2 520 1 655

Pramen: Polská Situacní a výhledová zpráva obiloviny z listopadu 1997

K ochrane domácího trhu obilovin bude v roce 1998 v Polsku využit systém zvláštních ochranných opatrení v souladu s dohodou o zemedelství svetové obchodní organizace (WTO). Pokud objem dovozu prekrocí množstevní spouštecí úroven (prahovou úroven, stanovenou jako prumerný objem dovozu v predchozích trech letech navýšený o urcité procento podle významnosti dovoz), nebo pokud cena dováženého zboží poklesne pod prumer cen srovnávacího tríletého období, jsou dovozy automaticky zatežovány dodatecným clem. Spouštecí hodnoty pro obiloviny pro rok 1998 již byly vyhlášeny. Uplatnit lze dodatecné clo bud na objem nebo na cenu, nikoli soucasne. Žádné z techto zvláštních ochranných opatrení nesmí Polsko použít, dokud objem dovozu nedosáhne výše závazku v prístupu na trh. Je-li skutecná dovozní cena dodávky nižší než spouštecí cena a rozdíl nepresahuje 10 %, není dodatecné clo domerováno, je-li tento rozdíl v rozmezí 10 - 40 % spouštecí ceny, je domerováno dodatecné clo z cástky, o kterou rozdíl prekrocil 10 %. Pravidla výpoctu pro ješte vetší cenový rozdíl dále zvyšují význam dodatecného cla, v obchode mezi CR a Polskem se však již pravdepodobne na cenové relace neuplatní.

Pri prekrocení množstevního spouštecího objemu muže být vybíráno dodatecné clo do výše 1/3 úrovne bežného cla.

Polsko zrušilo výhodu bezcelního dovozu, kterou dosud poskytovalo v rámci CEFTA na dovoz kukurice. Od 1. 1. 1998 bylo 20% clo uvaleno na dovozy z Madarska, od 10. 2. 1998 i na dovozy z Ceské republiky a Slovenska. Toto rozhodnutí je predmetem ostré kritiky zejména ze strany Madarska, které poukazuje na to, že prumerný dovoz kukurice do Polska v posledních letech byl približne 100 tis. t a minimálne v tomto objemu by mela zustat otevrená preferencní kvóta s nulovým clem.

Agentura pro regulaci trhu zemedelskými výrobky stanovila horní meze objemu intervencního nákupu ze sklizne 1998 na 200 tis. t pšenice a 60 tis. t žita pri cenách 510 PLN (4725 Kc/t) pšenice a 360 PLN(3335 Kc/t) žita (Pro prepocet použit kurs 1 PLN = 9,2640 Kc). Intervencní nákupy budou zahájeny, teprve když cena poklesne pod 90 % stanovené intervencní ceny.

V roce 1998 je ocekávána sklizen obilovin na úrovni predchozího roku, tj. 25 mil. t.

Slovensko.

V tabulkách uvádíme upresnený odhad bilance marketingového roku 1997/98 a první prognózu bilance marketingového roku 1998/99, jak byly zverejneny ve slovenské situacní a výhledové zpráve z brezna 1998.

Predpokládaná bilance obilovin celkem a vybraných druhu obilovin v mark. roce 1997/98 na Slovensku

Ukazatel Jedn. Pšenice Žito Jecmen Oves Kukurice Ost. ob. Celkm

Osevní plocha tis. ha 415,0 29,7 245,2 19,4 137,6 11,5 858,4

Skliznová plocha tis. ha 412,5 29,6 242,6 19,5 138,7 9,7 852,6

Výnos t/ha 4,57 2,84 3,58 2,52 5,95 3,21 4,39

Výroba tis. t 1 886,0 84,2 868,5 49,2 818,7 34,5 3 741,1

Pocátecní zásoby tis. t 120,3 33,2 103,2 3,6 206,0 3,8 470,1

Dovoz tis. t 87,1 0,3 0,9 0,1 0,2 0,0 88,6

Ostatní zdroje 10,4 0,0 25,6 0,9 5,0 0,0 41,9

Celková nabídka tis. t 2 103,8 117,7 998,2 53,8 1 029,9 38,3 4 341,7

Dom. spotr. celkem tis. t 1 905,8 97,0 879,9 46,7 677,1 28,7 3 635,5

z toho - potraviny tis. t 689,5 79,1 288,9 2,5 105,2 3,1 1 168,3

- osiva tis. t 76,9 5,4 52,9 4,5 11,2 2,9 153,8

- krmiva tis. t 1 023,4 12,8 534,4 33,2 550,5 22,7 2 177,0

- ostatní tis. t 116,0 0,0 3,7 6,5 10,2 0,0 136,4

Vývoz tis. t 100,2 0,0 20,0 0,0 200,6 0,0 320,8

Ostatní užití 0,0 0,0 2,4 2,4

Celkové užití tis. t 2 006,0 97,3 902,3 46,7 877,7 28,7 3 958,7

Konecné zásoby tis. t 97,8 20,4 95,9 7,1 152,2 9,6 383,0

Pramen: VÚEPP Bratislava

Prognóza bilance jednotlivých druhu obilovin a obilovin celkem pro mark. rok 1998/99 na Slovensku

Ukazatel Jedn. Pšenice Žito Jecmen Oves Kukurice Ost. ob. Celkem

Osevní plocha tis. ha 430,0 32,0 250,0 19,0 140,0 10,0 881,0

Skliznová plocha tis. ha

Výnos t/ha 4,6 2,9 3,7 2,45 5,50 3,33 4,60

Výroba tis. t 1 978,0 92,8 925,0 46,5 770,0 33,0 3 845,4

Pocátecní zásoby tis. t 97,8 20,4 95,9 7,1 153,2 9,6 383,0

Dovoz tis. t 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Ostatní zdroje 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Celková nabídka tis. t 2 075,8 113,2 1 020,9 53,7 922,2 42,6 4 228,4

Dom. spotr.celkem tis. t 1 870,0 99,0 885,0 46,7 677,0 29,3 3 607,0

z toho - potraviny tis. t 690,0 80,0 290,0 2,7 105,0 3,5 1 171,2

- osiva tis. t 80,0 6,0 55,0 4,0 12,0 2,8 159,8

- krmiva tis. t 1 000,0 13,0 535,0 34,0 550,0 23,0 2 155,0

- ostatní tis. t 100,0 0,0 5,0 6,0 10,0 0,0 121,0

Vývoz tis. t 100,0 0,0 20,0 0,0 100,0 0,0 220,0

Ostatní užití 0,0 0,0 0,0 0,0

Celkové užití tis. t 1 970,0 99,0 905,0 46,7 777,0 29,3 3 827,0

Konecné zásoby tis. t 105,8 14,2 115,9 7,0 145,2 13,3 401,4

Pramen: VÚEPP Bratislava

Dnem 21. cervence 1997 vstoupila na Slovensku v platnost vyhláška Ministerstva hospodárství Slovenské republiky c. 196/1997 Z. z., která ruší dovozní depozita. Ke stejnému dni vstoupila v platnost vyhláška Ministerstva financí Slovenské republiky c. 197/1997 Z. z., kterou se ruší príslušné vyhlášky týkající se dovozních depozit a zavádí se dovozní prirážka. Základem dovozní prirážky je celní hodnota zboží. Sazba dovozní prirážky se postupne snižuje, od 1. 4. 1998 je 3 %. Všechny obiloviny a výrobky z obilovin patrí ke zboží, na které se dovozní prirážka vztahuje. Platnost prirážky by mela skoncit k 1. 10. 1998.

Na Slovensku byla zavedena výroba izoglukózy, která rozšírí možnosti prumyslového využití kukurice.

Slovenský parlament schválil zákon, který zavazuje nákupce výrobku zemedelské prvovýroby zaplatit do 14 dnu od nákupu.

Pro rok 1998 byly vydané "Zásady zálohového nákupu potravinárské pšenice ze sklizne roku 1998." Mel by mít rozsah 200 tis. t potravinárské pšenice s minimální garantovanou cenou 4200 Sk/t. (3 835 Kc/t pri kursu 1 Sk =0,9131Kc k 15. 7. 1998).

OD 1. kvetna 1998 nabude úcinnost zákon o skladištních poukázkách, který umožní využít obilí uskladnené ve verejných skladech jako garanci na úver.

Pro trh s obilovinami platí na Slovensku tržní rád, novelizovaný v roce 1997.

Ministerstvo zemedelství oznámilo zrízení ústredí pro prodej zemedelské produkce, které by melo vytvorit lepší podmínky pro obchod zemedelskými výrobky. Má také dohlížet na citlivé otázky celní unie a na bilanci zahranicního obchodu zemedelskými výrobky.

Cenový vývoj v zahranicí

Cenový vývoj ve svete je od pocátku roku 1998 charakterizován poklesem cen u všech obilovin. U pšenic je zretelná souvislost mezi kvalitou a poklesem ceny; nejkvalitnejší pšenice ztratila od pocátku roku asi 10 % své ceny, zatímco krmná pšenice až 40 %. Prudce klesla také cena krmného jecmene, zatímco cena sladovnického jecmene je pomerne stabilní. U krmných obilovin je nejmenší cenový pokles u kukurice.