Počátkem léta

Tak jsme se dočkali léta a je čas se podívat, jak se v lukách batolí všemožná mláďata. Lze spatřit nemotorného zajíčka, koloucha anebo různé mladé ptactvo. V naprosté většině nejde o opuštěná mláďata. Nejlepší je se rychle a nepozorovaně vzdálit! Chtít domněle opuštěná mláďata zachraňovat není dobré. Lidský pach může způsobit, že je rodiče opustí. Rodiče jsou zpravidla nablízku, a když se člověk vzdálí, tak se o mláďata postarají.

Takový kolouch nebo srnče zůstává po narození asi dva týdny schoulený v trávě, aby jej nenašli predátoři. Matka o něm ví a pravidelně jej chodí krmit. Mláďata zajíců a ježků čekají na matku v pelechu, která od nich odchází hledat potravu. Na rozdíl od savců ptáci nemají tak dobrý čich, takže jim lidský pach na mláděti nevadí. Pokud to jde, lze mládě opatrně do hnízda vrátit. Ale pozor, již opeřená mláďata některých ptáků (sov nebo pěvců) opouštějí hnízdo ještě před tím, než jsou schopna létat. Rodiče je zpovzdálí střeží a přinášejí jim potravu. Rorýs zase má velmi dlouhá křídla a krátké nohy a dostane-li se na zem, má problémy vzlétnout. Není-li zraněn, je možné jej opatrně zvednout, nebo posadit na vyvýšené místo a tak mu pomoci odstartovat. Pokud jde o obojživelníky (žáby, mloky, čolky), tak ti mají velmi citlivou kůži pokrytou speciální vrstvou, která ji chrání před vyschnutím a infekcí. Je-li nezbytné je přenést např. přes cestu, pak nejlépe mokrýma rukama, aby se jejich ochranná vrstva nenarušila. Jinak by se jich člověk neměl dotýkat vůbec.

Jaké zvíře je možné zachránit a dopravit do některé záchranné stanice? Například zraněné mládě, které zmateně pobíhá nebo se hlasitě ozývá. To bývá zpravidla, uhynuli-li mu rodiče. Za záchranu stojí také mladé veverky, či plši, když jim nějaký predátor zničí hnízdo a mláďata se octnou na zemi. Opeřené ptačí mládě, pokud mu hrozí přejetí autem, nebo ulovení šelmou, je nejlépe posadit na vyvýšené místo, na větev nebo římsu. Pokud jde o pěvce ne dále než asi 50 metrů od místa nálezu, sovu či dravce tak do 100 metrů.

Kdo se „ujme“ opuštěného nebo zraněného zvířete z volné přírody, je povinen je podle ustanovení zákona na ochranu zvířat proti týrání předat záchranné stanici.

Kdo je rád, když v jeho okolí je živo, tomu lze poradit, jak přilákat různé živočichy i na vlastní zahradu. Stačí ponechat nějaký kout méně uklizený, tj. neprořezaný keř, či nechat hromádku suchého listí či klestí, a to se může stát útočištěm pro drobné pěvce, ale třeba i ježky, a to po celý rok.

Podrobné návody, jak se chovat k opravdu opuštěným, případně zraněným zvířatům, najdete na stránkách ochrany zvířat: http://www.oz.mze.cz/ v sekci Ústřední komise pro ochranu zvířat.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR