Polsko popírá, že už nechce zvýšení přímých plateb zemědělcům

Česká republika se smiřuje s tím, že se na summitu v Kodani zřejmě nepodaří vybojovat zvýšení počáteční úrovně přímých zemědělských podpor po vstupu do EU. Předpokládá, že místo toho by unie měla kandidátům navrhnout dodatečné kompenzace, tedy hotové peníze k vylepšení rozpočtové situace.

Státní tajemník Pavel Telička včera v Bruselu uvedl, že po "zradě" Polska usilují o navýšení přímých plateb už pouze Češi a Maďaři. Slováci toto téma prosazují jen formálně a de facto jsou s nabídkou dánského předsednictví spokojeni. Obdobně postupují baltské země či Slovinsko.

Polsko podle zdrojů z Bruselu opustilo dohodu z víkendového summitu čtyř zemí Visegrádu a sdělilo, že mu dosavadní nabídka EU nevadí, pokud dostane místo přímých podpor peníze "na dřevo". Telička včera hovořil o neseriózním postupu Varšavy.

Podle českého vyjednávače se vývoj bude zřejmě ubírat cestou kompenzačních plateb, což se bude rovnat naplnění nového polského scénáře. Pokud by se patnáctka na summitu v Kodani příští týden rozhodla kandidátům přidat finance, budou to peníze rozložené do prvních tří let po vstupu a použitelné prakticky na cokoli jiného než na přímé platby.

Mluvčí polského Úřadu výboru pro evropskou integraci Ewa Haczyková v rozhovoru popřela, že by Varšava vzdala boj o prosazení přímých plateb.

"Nic se nezměnilo. Polsko nadále trvá na zvýšení prostředků pro přímé platby zemědělcům," řekla Haczyková. Podle jejího názoru se Varšava řídí usnesením, které přijali o víkendu v Budapešti premiéři zemí visegrádské skupiny (ČR, SR, Maďarsko, Polsko).

Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen, jehož země nyní předsedá EU, včera varoval kandidátské země. Rozšíření unie by se podle něj mohlo opozdit, pokud kandidáti budou trvat na svých finančních požadavcích.

"Nemohou žádat věci, které jim nejsme schopni poskytnout," řekl premiér v Paříži po jednání s francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem.