Praha dostane několik výjimek z práva EU

Zákaz prodeje zemědělské půdy evropským rolníkům, jenž by měl pokračovat i po vstupu ČR do Evropské unie, jejím členským státům nevadí. Včera totiž odsouhlasily toto naše ochranářské opatření, které však nesmí trvat déle než sedm let. Vyplývá to ze společného stanoviska ke kapitole volný pohyb kapitálu. Podobné opatření bylo povoleno i jiným kandidátským zemím, například Polsku a Maďarsku.

Unie zároveň vychází vstříc požadavku Francie, když fakticky umožňuje znovuotevření kapitoly ve světle výsledků jednání o společné zemědělské politice. Francie minulý týden zablokovala jednání na toto téma, když navrhla vyjmout pasáž o odkladu prodeje zemědělské půdy a projednávat ji souběžně s kapitolou zemědělství, která přijde na pořad rozhovorů zhruba za rok. Když narazila na nesouhlas ostatních členských států, spokojila se Paříž nakonec s výše citovanou formulací. Francouzi, kteří jsou hlavními adresáty zemědělských dotací z rozpočtu EU, chtějí řešit vztah mezi přechodným obdobím a cenou zemědělské půdy, na níž do jisté míry závisí výška těchto dotací.

Evropská unie předloží v pátek kandidátům formálně společné stanovisko členských států ke kapitole volný pohyb osob, v němž bude připuštěna možnost omezit zaměstnávání našich občanů v zemích unie i po našem vstupu.

Konečná podoba společného stanoviska k volnému pohybu osob nebyla zveřejněna. Poslední dostupná verze, jež se podle Ericssona nezměnila, umožňuje členským státům zavést vůči kandidátům pětileté přechodné období, po které se budou jejich občané moci ucházet o práci jen na základě pracovního povolení. Členským státům je však ponecháno na libovůli, aby si s nováčky dohodly příznivější režimy, nebo aby nezavedly žádná omezení, tedy aby svůj pracovní trh plně otevřely od data rozšíření.

Po dvou letech od přistoupení bude provedena prověrka tohoto režimu. Státy, jež v něm budou chtít pokračovat, budou muset v předepsané lhůtě uvědomit komisi. Ty, které to neudělají, automaticky přejdou na volný pohyb pracovníků. Ty země, které budou držet pětileté přechodné období, ho mohou ještě prodloužit o dva roky s poukazem na "vážné narušení" nebo "hrozbu vážného narušení" vlastního pracovního trhu. Mohou pro nováčky vyhlásit také ochrannou klauzuli, to znamená umožnit volný pohyb do okamžiku, kdy by nastal "naléhavý a výjimečný" stav. Po sedmi letech nelze už žádná omezení aplikovat. Tato koncepce vychází z návrhu Evropské komise, která se "inspirovala" naléhavými požadavky Německa a Rakouska. Z jejich iniciativy byla také posléze "obohacena" o možnost omezit přeshraniční poskytování některých služeb, které obnáší pohyb pracovníků. Omezení pro poskytování služeb českými podniky či jednotlivci v Rakousku a Německu po vstupu do EU se bude týkat stavebnictví a průmyslového čištění. Rakousko bude moci krom toho uplatnit restrikci na některé "zahradnické služby", podle diplomatů převážně na práce spojené s rekultivací, na "bezpečnostní servis" a na některé sociální a zdravotnické služby. Z textu vyplývá, že jde pouze o práce poskytované mimo nemocnice, tedy zejména sociální a pečovatelské služby. Na německém seznamu figuruje i profese "vnitřních dekoratérů". Rakušané zahrnují do stavebních profesí také kameníky a výrobce kovových konstrukčních materiálů. Omezující režim pro služby bude zaváděn po regionech.

O obou kapitolách budou dnes v Bruselu rokovat naši vyjednávači. Pokud přijmou nabízené podmínky, EU navrhne předběžné uzavření jednání.