Při kontrolách dotací nemůže finanční úřad cokoli promíjet

V posledních měsících se ve sdělovacích prostředcích objevují negativní a často zkreslené zmínky o práci finančních úřadů a jejich pracovníků, provádějících kontrolu čerpání prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu či státních fondů, tzv. dotací. Zejména ze strany obcí jsou pracovníci finančních úřadů obviňováni ze zaujatosti, neobjektivnosti a z nesprávného posuzování a chápání konkrétních případů a situací.

Pro některé příjemce dotací je někdy těžké pochopit, že pracovníci daňové správy se snaží "pouze" řádně dělat svoji práci a plnit své povinnosti. Na často zkreslené a emotivní obviňování ze strany kontrolovaných subjektů ve sdělovacích prostředcích pak bohužel není možné konkrétněji reagovat z důvodu zákonem stanovené mlčenlivosti. Té mohou být daňové orgány zproštěny pouze kontrolovaným subjektem. Prostředky ze státního rozpočtu či státních fondů jsou vždy poskytovány na určitý účel, kterého má příjemce prostředků dosáhnout za určitých předem daných podmínek. Jak účel, tak podmínky, za kterých má být tohoto účelu dosaženo, jsou příjemci prostředků předem známy, neboť o poskytnutí prostředků je vydáváno písemné rozhodnutí, nebo je mezi poskytovatelem a příjemcem uzavřena smlouva či dohoda o poskytnutí prostředků.

Pokud během čerpání dotace zjistí, že stanovené podmínky nemůže splnit, má možnost požádat poskytovatele o změnu těchto podmínek. Tuto možnost však příjemci využívají málokdy.Povinností pracovníků finančních úřadů při kontrole čerpání poskytnutých prostředků je pak nejenom zjistit, zda bylo dosaženo stanoveného účelu, ale i zda tohoto účelu bylo dosaženo při dodržení stanovených podmínek.

Porušení jakékoliv podmínky, i v případě splnění účelu, na který byly prostředky poskytnuty, je totiž dle zákona neoprávněným použitím prostředků a tedy porušením rozpočtové kázně a finanční úřad musí vydat rozhodnutí o vrácení poskytnutých prostředků zpět do státního rozpočtu či státního fondu. Pracovníci finančního úřadu nejsou oprávněni hodnotit, za jakých okolností k porušení podmínek čerpání prostředků došlo, nejsou oprávněni přihlédnout ke skutečnosti, že účelu bylo dosaženo. K tomu slouží institut prominutí, o němž v souladu se zákonem rozhoduje buďto ministerstvo financí či příslušné finanční ředitelství.