Problém zemědělců: obchod, dovoz, nízké ceny

Mnozí čeští zemědělci jsou rozčileni ze stoupajícího dovozu plodin i potravin ze zemí Evropské unie. Nejvíce žehrají na to, že podmínky nejsou ani v rámci unie stejné - ve staré "patnáctce" mají dvojnásobné dotace než v zemích, které k EU přistoupily. Navíc trh zahlcují Poláci svým levným zbožím a obchodní řetězce tlačí výkupní ceny dolů. Jiní říkají: Trh si časem "sedne". Kvůli tomu, že v Česku stoupá spotřeba ovoce, zeleniny a potravin z dovozu, jednali dokonce zástupci Agrární komory tento týden s prezidentem Václavem Klausem a požádali ho o pomoc při podpoře spotřeby domácích potravin . "Cílem je, aby spotřebitelé dávali přednost českým potravinám. Reakce byla velmi vstřícná," řekl po jednání prezident Agrární komory Jan Veleba. Prezident pomoc přislíbil.

Umějí to Poláci lépe?

Nejvíce si někteří naši zemědělci stěžují na levné dovozy z Polska, kde mají zemědělci podle nich lepší podmínky než jinde. "Mají mohutné mimodotační zdroje. Asi 80 procent odvodů na sociální a zdravotní pojištění hradí polským zemědělcům stát," řekl nám Veleba. Je přesvědčen, že české zemědělce likvidují nerovné podmínky . "Problém není v tom, že bychom neuměli vyrábět," zdůrazňuje. Michal Pospíšil z Asociace soukromého zemědělství ale říká, že je to jinak . "Stát platí v Polsku pojištění pouze za ty, kteří by jinak byli na podpoře a mají méně než dva hektary půdy. Kromě toho se řada polských pěstitelů živí ještě jinak. Jako zdroj příjmů mají třeba řemeslnickou dílnu, chodí sbírat houby nebo maliny a pak je prodávají. Je pravda, že pracovní síla je v Polsku levnější. A také je možné, že prostě levnější ovoce a zeleninu vyrobit umějí," vysvětlil. Jinak si myslí, že to chce tak dva tři roky a zemědělský trh v unii si "sedne".

Dotace máme menší

Podle stínového ministra zemědělství ODS Jiřího Papeže je faktem, že zemědělci ze zemí, které v roce 2003 k unii přistoupily, mají asi o polovinu menší dotace než ti ze staré "patnáctky". "Přitom se uplatňují na společném trhu. Pro české zemědělce vláda nevyjednala dobré podmínky. Je pravda, že například nájmy jsou u nás ještě nižší, než jsou v zemích staré unie, ale ostatní vstupní náklady již stoupají a srovnávají se," řekl nám. Jak to ale udělat, aby lidé kupovali české ovoce a zeleninu i potraviny? "Dohodli jsme se na tom, že předložíme prezidentské kanceláři nějaké konkrétní představy a návrhy," uvedl Veleba. Podle něj jde o celospolečenskou záležitost a pokud budou lidé dávat přednost českým potravinám, podpoří také udržovanou domácí krajinu a zaměstnanost na venkově.

Jak poznáme české zboží?

Je ovšem otázkou, jestli spotřebitel vždy pozná, jaké zboží si kupuje. "Podle zákona o potravinách musí být i u zeleniny a ovoce v obchodě označení nejen odrůdy, ale také konkrétní země původu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce to však málo kontroluje," říká šéf Ovocnářské unie Martin Ludvík. V současné době podle něj ovocnáře žádné dovozy neohrožují, ale celkově jsou to už několik let polská jablka, která obchodníci nakupují za pět až sedm korun. "Naši zemědělci je mohou vypěstovat za sedm až deset korun, levněji to nejde," podotkl Ludvík. Podle něj je otázkou, za kolik pak obchody jablka prodávají.

Obchody platí málo

Právě obchodní řetězce byly jedním z témat, o kterém mluvili zástupci Agrární komory i s prezidentem Klausem . "Definoval jsem to tak, že je to ústřední problém českého zemědělství a zpracovatelského průmyslu," prohlásil Veleba. Farmáři i potravináři si stěžují hlavně na přílišné stlačování cen ze strany obchodníků - rozuměj cen, za které chtějí od zemědělců nakupovat.