Půjčky či dotace? Ministrům to bylo jedno

Stát vybírá neprávem peníze od farmářů. A to prostřednictvím splátek takzvaných návratných finančních výpomocí poskytnutých zemědělcům v letech 1991 až 1995. NKÚ to konstatuje ve své zprávě, kterou se bude na svém zítřejším jednání zabývat vláda. Peníze, které dodnes zemědělci splácejí, měly být původně dotace na investiční výdaje pro rozjezd nových zemědělských subjektů vzniklých po transformaci zemědělství po listopadu 1989. Tyto dotace však byly podle ředitelky Okresní agrární komory Havlíčkův Brod Marie Brodinové zemědělcům poskytnuty formou takzvaných bezúročných půjček, které však byly posléze úročené dvěma procenty z celé částky a které stále vrací podnikatelé zpět do státního rozpočtu.

Zemědělci přitom považují bezúročné půjčky za dotace a za pravdu jim dává právě závěr NKÚ. Z něj vyplývá, že parlament v usnesení z prosince 1994 doporučil vládě, aby se zabývala přeměnou finančních výpomocí na přímé dotace, jak ukládaly příslušné zákony. "Bohužel dodnes žádná vláda neprovedla nápravu a zemědělci stále splácejí dotace do státního rozpočtu," zdůrazňuje Brodinová. Podle ní i NKÚ byly navíc finanční prostředky ve státním závěrečném účtu stále vykazovány jako dotace, ač byly poskytnuty jako finanční výpomoc. Nebyly tedy řádně evidovány, účtovány a splátky od zemědělců byly používány v rámci všeobecné pokladní správy. "Byl to vlastně černý fond státu na řešení různých finančních problémů," říká Brodinová.

Závěr kontrolního úřadu není jediný svého druhu. Také současný prezident Václav Klaus, kterého zemědělci požádali o stanovisko ještě v době, kdy byl předsedou poslanecké sněmovny, konstatoval v dubnu 2002, že vláda neměla zmocnění k přeměně dotací na finanční výpomoc. Podle právníka Oldřicha Choděry jsou tak smlouvy o poskytnutí dotací formou půjček "od samého začátku neplatné".

Ministerstvo zemědělství většinu obvinění ze strany NKÚ odmítá a považuje je za zavádějící. Na druhou stranu ale přiznává, že "je nutné provést kroky k napravení současné situace". Stát by se tak mělo prostřednictvím novely zákona o šlechtění. Ta v zásadě tvrdí, že proces splácení bezúročných půjček byl v souladu se zákony, a legitimizuje pojem "bonifikace" - odpuštění části poskytnutých peněz. Na úhrady přeplatků splátek již ministerstvo vyčlenilo pro letošní rok 30 milionů korun.