Reálná politika neumožňuje rozvoj ekologického zemědělství

Novela nařízení č. 242/2004 Sb., kterou schválila vláda 11. října tohoto roku, stanoví kromě jiného, že nelze podat novou žádost o zařazení do opatření pěstování meziplodin pro pětileté období od 1. dubna 2005 do 31.března 2010 podle § 5 odst. 1, nařízení vlády č. 242/2004 Sb. Rovněž není možné podávat žádosti o zařazení do opatření pěstování meziplodin pro pětileté období od 1. dubna 2005 do 31. března 2010 . K těmto změnám, jak informoval tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa, došlo z důvodu potřeby zabránit překročení finančního rámce, stanoveného Evropskou komisí pro agroenviromentální opatření (AEO).

Pokud se tedy zemědělec nepřihlásil v rámci AEO v jarním termínu letošního roku do tohoto dotačního titulu (podpora meziplodin) u příslušné zemědělské agentury, má smůlu na dalších, dlouhých 5 let a jeho konkurenceschopnost podnikání na orné půdě zejména v ekologickém zemědělství je podstatně snížena vůči úspěšným žadatelům.

Položíme-li si otázku, komu tento stav vyhovuje, je odpověď nasnadě: Subjektům z řad právnických osob (PO), velkých zemědělských podniků, jimž celá polistopadová zemědělská politika vychází vstříc. V případě omezení prostředků na podporu meziplodin v rámci AEO jde o to, nahradit neodvratitelné snížení přímých dotací u velkých podniků (modulace) urychleným čerpáním i tohoto titulu (plodiny na orné půdě), tím snížit předpokládaný propad příjmů PO, a oddálit a zmařit podnikatelská rozhodnutí zejména ,,spících,“ vlastníků půdy, z nichž někteří již vypověděli nájemní vztahy v očekávání přejímání SZP EU, která je na rozdíl od agrární politiky ČR modelovaná pro rodinné farmy (velké podniky v ČR hospodaří prakticky z 90% a více na pronajaté půdě). To se týká zejména těch zemědělců, kteří své záměry rozšíření jimi obhospodařované půdy přehodnocují z praktické nemožnosti dostat se k pozemkům v nájemním vztahu i z důvodu obavy nehospodařících vlastníků vyvolané falešnou představou, že velké celky vždy nějak přežijí a těmto současným nájemníkům nechávají pak neustále půdu i za směšné částky. Proto i z toho důvodu, že v rámci daných možností (oddalování přizpůsobení se českého agrárního sektoru SZP EU, neprovedené pozemkové úpravy, nedokončená transformace – nedostupnost vlastního kapitálu) jinou volbu nemají, se vydávají cestou malých ekologických farem, a to i na orné půdě.

Domnívám se, že čerpání tohoto titulu, zejména těmi, pro něž nebyl určen, po nastínění výše uvedených souvislostí, není věcí náhodnou. Zakonzervování socialistické velkovýroby na českém a moravském venkově i tímto způsobem, tj. za peníze a dotační tituly určené pro jiné zemědělce, je v rozporu s reformou SZP EU. Tento stav může vést k protiopatřením vůči ČR ze strany Rady EK.

Příprava a zaměření HRDP, jehož jsou meziplodiny součástí, bylo koordinováno s přípravou Operačního programu rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství a též přípravou ČR na Společnou zemědělskou politiku Evropské unie (SZP EU). HRDP je určen především na podporu hospodaření zemědělců v méně příznivých oblastech, ve zvláště chráněných územích, údržbě krajiny pastvou hospodářských zvířat, ekologického zemědělství, zatravňování, zalesňování nebo pěstování rychle rostoucích dřevin, nově i energetických plodin. Z usnesení vlády ČR ze dne 17. března 2004, č. 236 - k Akčnímu plánu České republiky pro rozvoj ekologického zemědělství (EZ) do roku 2010 přitom mimo jiné vyplývá, že cílem Akčního plánu je mimo jiné dosáhnout v roce 2010 podíl 10% zemědělské půdy v EZ (nyní je stav 6%) a zajistit životaschopnost ekologických farem. Materiál konstatuje, že celková plocha orné půdy v EZ je nedostatečná, chybí bio produkty, např. zelenina, nicméně že v důsledku snížení přímých plateb větším farmám budou mít zemědělci k dispozici více peněz na programy související s životním prostředím, kvalitou produkce a rozvoje venkova atd. Nutno podotknout, že se jedná o pracovní verzi ,Akčního plánu. Také v Programovém prohlášení vlády ČR z 23. srpna 2004, v části 8.1 se konstatuje, že „V souladu se Společnou zemědělskou politikou Evropské unie bude vláda podporovat ekologické zemědělství, včetně zpracování a prodeje ekologických potravin jako formu hospodaření na zemědělské půdě“.

Realita tomu však neodpovídá.

Bohumír Nekola, Břehov č.7, soukromý zemědělec a člen ASZ České Budějovice