Restituenti se chtějí soudit se státem

Nespokojení restituenti z České republiky, kteří dosud nezískali náhradu za zemědělský majetek zabavený v době združstevňování vesnice, se rozhodli podat žalobu na Český stát u soudu ve Štrasburku. Předjímat rozhodnutí soudu není možné, ale vzhledem k jeho předchozím rozhodnutím je docela pravděpodobné, že se restituenti svých práv domohou a stát bude muset platit.

Problémy s restitucemi se nevyhnuly ani rychnovskému regionu. Podle ředitele okresní Agrární komory Josefa Jansy ale náš region patří k oblastem, kde je nevyřešených problémů o něco méně než jinde.

Zcela výjimečně se stávalo, že by družstva byla schopna požadavky restituentů finančně naráz uspokojit. Velmi často docházelo k tomu, že se družstva transformovala na akciové společnosti, a restituenti získávali akcie jako náhradu za zabavený majetek.

Touto formou postupovali například v akciové společnosti ZOPOS Přestavlky. Podle jejího ředitele Josefa Myšáka na toto řešení v roce 1994 přistoupili i restituenti. Skutečností ale je, že nominální hodnota akcií neodpovídá reálné ceně, kterou by bylo případně možné získat a to jak tehdy, tak nyní.

Právě nereálnost ohodnocení zemědělského majetku jako jednu z příčin problémů s vypořádáváním restitucí vidí ředitel ZD vlastníků Štědrá Tutleky Josef Plesl. Jak uvedl, na rozdíl od ostatních odvětví se v zemědělství majetek určený k restitucím oceňoval včetně jeho zhodnocení za dobu, kdy s ním majitel nemohl disponovat. Vyrovnání s restituenty by proto pro většinu zemědělských družstev tehdy bylo doslova likvidační. Tutleky dnes patří k podnikům, které otázku restitucí nemají dotaženou do konce. "Dnes ale mohu říci, že jsme snad již řešení našli, a s restituenty se postupně začínáme vyrovnávat," tvrdí ředitel Plesl, který řízení družstva před časem převzal.

I když restituenti, kteří získali místo peněz akcie společností, do nichž se družstva transformovala, nemají mnoho šancí na to, že by peníze v nominální hodnotě akcií, které dostali, mohli v plné výši někdy získat, jsou na tom mnohem lépe, než restituenti, kteří svůj nárok uplatňují během konkurzního řízení, do něhož se některá zemědělská družstva dostala. Stejně málo nadějí získat někdy své peníze mají v mnoha případech i lidé, kteří svůj restituční podíl převedli na podnikatele, kteří s jejich majetkem začali hospodařit. Někteří z nich takto získaný majetek časem prodali, firmu "poslali" do konkurzu, a restituentům zbyly jen oči pro pláč.