Revoluce pokračuje. V Česku už je tolik pivovarů, jako bývalo kolem roku 1930

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, říká staré známé rčení. Jestli tomu věříte, pak je Česká republika čím dál lepším místem pro život. Po době „pivovarského temna“, kdy v druhé polovině 20. století u nás pivovarská kultura hynula, přišel zlom a od počátku milénia počty pivovarů rostou.

Na přelomu loňského a  letošního roku přitom došlo k zajímavé historické paralele. Počet minipivovarů dosáhl 390 a se započítáním velkých producentů je nyní v Česku v provozu 435 pivovarů. Aktuální počet pivovarů tak dosáhl úrovně kolem  roku 1930 (období počínající hospodářské krize). Podle odborníků navíc není všem dnům konec.

„Před deseti lety jsem jako maximum pro celou republiku viděl nějakých 350 pivovarů, teď si však myslím, že je reálné se dostat za pár let na počty kolem roku 1900, kdy na našem území bývalo mezi 900 až tisícem pivovarů,“ řekl Deníku prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Počet nově otevíraných pivovarů se podle něj v posledních letech ustálil na cca padesáti provozovnách ročně. Třeba loni to bylo 51 otevřených a proti tomu čtyři zavřené provozy. Navíc už nutně nejde o pouhé restaurační minipivovary, které vaří jen pro spotřebu svých hostů.

„Objevují se i pivovary, jejichž ambice je vyšší a mají i kapacitu pivo dodávat do jiných hospod,“ upozorňuje Šuráň. Za zmínku stojí třeba projekty pivovaru v Kamenici nad Lipou, Malešově či Jarošově. V Praze loni vznikl první pivovar na lodi (tzv. Pivoloď) a velkou expanzi prožívají i pivovary na horách, naposledy v Peci pod Sněžkou v Krkonoších či v Neratově v Orlických horách.  

Podle Šuráně se expanze menších, tzv. řemeslných pivovarů netýká jen Česka. Počet minipivovarů podle něj roste v severní části Německa (naopak v Bavorsku ubývá) či v Anglii. Největší boom ale pak zažívají Spojené státy, kde počet řemeslných pivovarů překročil šest tisíc a nadále roste.VELCÍ REAGUJÍ

Při pohledu na celý český trh ale malé pivovary pořád představují pouhá dvě procenta, zbytek patří „velkým“. I ti ale nabízejí aspoň větší množství různých speciálů. Momentálně už činí asi pět procent objemu jejich produkce. „Roste zájem o piva vyráběná méně tradičními postupy, jako jsou nefiltrovaná, svrchně kvašená či pšeničná,“ potvrdila Deníku výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Svaz ve spolupráci se sociology z CVVM už několik let monitorují náladu tuzemských konzumentů piva. Podle včera zveřejněných dat  se nejen mírně zvýšila týdenní konzumace piv u mužů (8,8 piva týdně) i žen (2,3), ale roste chuť experimentovat s více značkami. Dál však klesá počet lidí, kteří pijí pivo v hospodě, loni to bylo jen 39 procent. 

Autor: Jan Klička