Rolníky už práce na poli těžko uživí
06.03.2002 | Hospodářské noviny
Pšeničným polem nedaleko Pekingu projíždí prastarý volkswagen. Řídí ho Čao Chung-jü, Číňan se zarputilým výrazem ve tváři. "Ne, na mé bývalé pole vás vzít nemůžu," tvrdí sedmatřicetiletý taxikář. "Není to dobré místo," tvrdí.
Před jedenadvaceti lety odešel z vesnice Chou-čuang, vzdálené asi hodinu jízdy severozápadně od hlavního města Pekingu. Opustil rodinu, dobytek i neúrodnou půdu. Právě v době, kdy Teng Siao-pching odstartoval čínské ekonomické reformy. "V zemědělství jsem nevěřil," odůvodňuje Čao své tehdejší rozhodnutí.
Zkoušel se uživit jako dělník, léta vozil ryby do nově vznikajících supermarketů. Od roku 1993 jezdí s taxíkem. Vydělává asi desetkrát víc než kdysi na poli v Chou-čuangu. Stejně jako Čao se v následujících letech rozhodne nejméně 20 miliónů čínských zemědělců.
Na polích ještě dnes pracují dva ze tří Číňanů v produktivním věku. A to i přesto, že přelidněná země zažívá dynamickou industrializaci. Zemědělství už léta roste o polovinu pomaleji než hrubý domácí produkt. To samé platí i o mzdách rolníků v porovnání s platy obyvatel městských aglomerací.
Komunistická strana ví, že se na venkově schyluje k nepokojům. Letos se proto chce zaměřit hlavně na něj. Nižší daně, lepší vzdělání, více ochrany před konkurencí z členských zemí Světové obchodní organizace (WTO), to jsou jen některé z vládních slibů čínským zemědělcům.
"V zemi se množí zprávy o demonstracích, ale i sebevraždách zoufalých rolníků," tvrdí Čao. Jen v okolí metropole, kde je bída mnohem menší než na západě a severovýchodě země, už vesnice opustila třetina obyvatel.
Dramatická je situace v provincii Ťi-lin, srdci "čínské zlaté zóny", kde je vypěstováno 50 procent pšenice určené k exportu. Obchody ale váznou.
Obilí, kukuřice a sójové boby tu jsou o 70 procent dražší než na světových trzích. Důvod je prostý. Čínští zemědělci na malých políčkách vlastníma rukama dokážou vypěstovat jen zlomek toho, co denně vyprodukují moderní americké agrární komplexy.
Desetitisícům Číňanů nezbývá nic jiného než odejít do měst a hledat novou práci. Třeba takovou, která už téměř deset let živí Čao Chung-jüe.
Další články v kategorii Podnikání
- Pivovar Strakonice loni prodal přes 49.000 hektolitrů piva, meziročně více (22.12.2025)
- Provozovateli jatek v Holešově meziročně vzrostl čistý zisk a také tržby (20.12.2025)
- Ve Stálkách na Znojemsku postaví zemědělci šest nových hal pro chov brojlerů (19.12.2025)
- Projekt Hlídače státu: Agrofert má i přes Babišův střet zájmů zakázky od státu (19.12.2025)
- Australský podnikatel českého původu Josef Chromý proslul jako uzenář i vinař (18.12.2025)
- Pekárna Hruška zahájila v Ostravě provoz chlebové linky téměř za 50 milionů Kč (17.12.2025)
- Pivo, auta a losos. Británie podepsala s Jižní Koreou obchodní dohodu (17.12.2025)
- Mlékárně Net Plasy loni vzrostly tržby, zisk však podniku z Bystřice p. H. klesl (17.12.2025)
- SZIF už pozastavil dotace firmám z Agrofertu kvůli Babišovu střetu zájmů (16.12.2025)
- Novým generálním ředitelem řetězce Penny v Česku je od listopadu Draško Lazović (16.12.2025)

Tweet



