Šest krajinných prvků nestačí

Je určitě velkým pokrokem, že dostali zemědělci letos poprvé možnost čerpat podpory směrované na obhospodařovanou půdu také na plochu krajinných prvků. V této pozitivní motivaci na zvyšování pestrosti naší krajiny by ale měl stát pokračovat.

Ministerstvo zemědělství spolu s odbornými orgány zatím definovalo šest krajinných prvků, kterých se podpopra týká – mez, skupinu dřevin, solitérní dřeviny, stromořadí, terasu a travnatou údolnici. Uvedený přehled dokladuje, že jde bez výjimky vždy o nějaký druh porostu, který je relativně snadno identifikovatelný a kontrolovatelný, což představuje nejsnadnější řešení také pro výplatu příslušných podpor. Jenže pestrost krajiny nevytvářejí jen byliny či dřeviny, ale také drobné vodní plochy a toky. Hovoří-li se dnes celosvětově o možném nedostatku vody a v podmínkách ČR o nutnost stabilizovat vodní režim, měla by být do finančně ohodnoceného udržování krajinných prvků zahrnuta také voda. Nejde o rybníky jaklo druh kultury, ale o různé typy mokřadů, potůčky, studánky, pramínky či větší „louže“, plochy, které nelze fakticky zahrnovat do pojmu rybník. Také ale i o různé kamenné zídky nebo lokální hrázky, pokud se nacházejí na plochách obhospodařovaných zemědělci. Pro zemědělce je přitom zachování místních vodních zdrojů důležité z hlediska zachování produkčního potenciálu půdy. V mokřadech zase nelze hospodařit, takže jakási kompenzace újmy z omezení produkce, na které jsou mimo jiné postavené LFA, by také měla svou logiku. Jistě, nějaké programy na údržbu drobných vodních ploch a toků existují, takže před začleněním „vodních“ krajinných prvků do podpor směrovaných na půdu by bylo nutné ještě posoudit. Systémově by ale bylo správné, kdyby byly prvky vytvářející pestrost krajiny shrnuty do společné skupiny veřejného zájmu, který by byl společností nějakou formou podpory ohodnocen. I tohle je jeden z případů, kde lze spojit dosavadní aktivity ministerstva zemědělství a životního prostředí a argument, proč by mělo být cílově z obou dosud samostatných ministerstev cílově pouze jedno.

Podporovat zachování a další rozšíření krajinných prvků je v zájmu zemědělců i celé společnosti Dosavadní stav evidence krajinných prvků ale ukazuje, že součet jejich ploch je velmi malý, což mimochodem vyvrací obavy ze snížení sazeb plateb na hospodářskou plochu díky tomu, že podpory na krajinné prvky jdou ze stejného balíku peněz. Zároveň to ale znamená, že krajinných prvků je v ČR málo. I proto, že se mezi ně minimálně z pohledu podpor směrovaných na půdu nepočítají prvky stability vodního režimu.