Skanzen ukáže historii brambor v kraji

Když dorazil Kryštof Kolumbus do Ameriky, těžko mohl předpokládat, že se díky jeho objevu bude jednou Českomoravské vrchovině kdesi v Čechách přezdívat "bramborový ráj" a její obyvatelé budou potupně označováni jako "bramboráci". Tři století po jeho plavbě ovšem zaplavily bramborové hlízy hornaté Horácko, lidé se je naučili pěstovat a připravovat a pohanka či jáhly musely pozvolna ustoupit "zemským jabkům". Skanzen na Veselém Kopci zítra v programu Koroptve motykou střílené návštěvníkům představí, jak se brambory pěstovaly, sklízely i upravovaly."Brambory k podzimu patří, navíc Vysočina byla místem, kde se jim dařilo, a staly se tak součástí jídelníčku prostých lidí. Vždyť právě tady u nás se jim říkalo koroptve motykou střílené," říká ředitelka skanzenu Ilona Vojancová.První brambory se sice do Evropy dostaly již s Kolumbovými galérami Pintou, Ňinou a Santa Marií, na stole lidí se ale objevily až v 18. století. Lidé totiž zpočátku nevzhledným hnědým hlízám nedůvěřovali."Byla to pro ně úplně nová plodina, která navíc pocházela ze vzdálené země. Podle archivních záznamů lidé ani nevěděli, jak brambory pěstovat, skladovat a chutně připravovat. Proto je pravděpodobně často jedli nezralé nebo naopak nahnilé, nedostatečně uvařené a podobně. Výsledkem potom byly zažívací potíže, které bramborám příliš důvěry nepřidaly," vysvětluje Vojancová.Poté, co předkové vychytali všechny pěstitelské a skladovací problémy, začali brambory upravovat na desítky chutných způsobů. A mnoho z jejich tradičních receptů budou moci vyzkoušet i příchozí do skanzenu na Veselém Kopci."K mání budou tradiční placky z bramborového těsta pečené na plotně, krupičníky, taštičky, šišky s mákem a samozřejmě brambory na loupačku. nemohou chybět ani brambory pečené v ohni, které vždy tvořily kolorit podzimu," vyjmenovává ředitelka skanzenu pochoutky, které budou vonět mezi roubenými chaloupkami. Kdo bude mít zájem připravit si nějakou tradiční specialitu z brambor také doma, může si zakoupit speciální kuchařku.Svoje místo ve skanzenu bude mít tentokrát také šlechtitelská stanice z Keřkova. "Návštěvníci se mohou s odborníky poradit, ochutnat jednotlivé odrůdy brambor, zjistit k čemu se hodí a také si objednat zásoby na zimu. Kuchařkám snad ani není potřeba představovat odrůdu Keřkovských rohlíčků, to jsou prý vůbec nejlepší brambory," usmívá se Ilona Vojancová.Program Koroptve motykou střílené začne na Veselém Kopci zítra v 10 a skončí v 15 hodin. Skanzen bude otevřen ještě o hodinu déle.