Sklady přetékají, stát mlčí

Zemědělcům přetékají sklady s obilím a ti s hrůzou přemýšlejí o tom, co s novým. Už teď nevědí, kam s ním. Kdo za přebytky může? Podle zemědělců stát, který je v pěstování obilí podporoval, podle ministerstva zemědělství je chyba na straně pěstitelů. Ministr zemědělství Jaroslav Palas říká, že agrárníky dávno upozorňoval na to, že obilí pěstují zbytečně moc. Ti se ale brání. Ani podle stínového ministra zemědělství Jiřího Papeže (ODS) to tak úplně není. "Zakopaný pes je v dotační politice vlády sociálních demokratů," říká.

"Před vstupem do unie se o přebytcích vědělo, ale zemědělci nebyli motivováni k tomu, aby oseli méně. Naopak byla snaha, aby seli hodně s tím, že stát za ně problémy vždy vyřešil. Byli navíc ujišťováni, že obilí, které nabídnou státu, potažmo unii, bude vykoupeno. Ministrovo tvrzení, že na přebytky dlouho upozorňoval, je nekorektní alibismus," uvedl Papež. Jak dodal, nejsou navíc zemědělci informováni o dalším postupu, jak chce stát přebytky obilí řešit, a hlavně proto jsou rozčilení. Ministr zemědělství řekl, že dojednal vývoz 300 tisíc tun obilí, což je podle něj prakticky celý objem skladů.

"Ve skutečnosti ale byl už k 15. únoru na intervenční nákup registrován požadavek přes milion tun," sdělil Michal Pospíšil z Asociace soukromého zemědělství. "I kdyby se teď začalo naplno vyvážet, tak to fyzicky není možné zvládnout do příští sklizně. Z Česka je možné po vodě, souši či kolejích vyvézt měsíčně jen 300 tisíc tun obilí. Zbytek prostě zůstane tady a vytvoří tlak na další sklizeň," dodal. K zemědělské politice vlády ještě uvedl, že neexistují podpůrné programy na uvádění půdy do klidu. Takže není jednoduché s obilnářstvím "seknout".

Nadbytek obilí je celosvětový problém, letos se týká kromě Česka hlavně Maďarska a Slovenska. "Vůbec to není problém například Dánska, Finska, Švédska nebo Portugalska. Potíž je, že u nás nefunguje intervenční fond podle zvyklostí unie. Do budoucna se tomu dá zamezit jen změnou struktury krajiny a snížením zornění," uzavřel Pospíšil. Možná by zemědělcům pomohl přehled, kolik jakých plodin se v Česku pěstuje. Například v USA funguje satelitní mapování osetých ploch. "Něco takového si neumím představit, aby soused nakukoval do podnikání konkurenta," řekl nám Pavel Kovář z tiskového odboru ministerstva zemědělství. "Zemědělci se mohou informovat o vhodných možnostech pěstování v poradenských centrech," dodal.

Jak stát podporuje pěstování obilí

Existují dotace EU na hektar zemědělské půdy, loni byly 1830 korun, letos by měly být asi o 10 procent vyšší.

K nim má být české dorovnání zhruba ve výši 1500 korun na hektar, pokud budou v rozpočtu peníze.

Organizačně se má stát postarat o výkup obilí, které zemědělci sami neprodají, prostřednictvím Státního intervenčního fondu.

Na skladování nebo pálení obilí žádné dotace nejsou, uvažuje se však o vybudování nových skladů.