Slovenští výrobci začnou platit příspěvky do Recyklačního fondu
03.01.2002 | Hospodářské noviny
Podobně jako v ČR i na Slovensku se mění systém plateb za odvoz komunálního odpadu. Podle nového zákon o odpadech se za producenta odpadu už nepovažuje jako dosud obec, ale firmy a občané, kteří za jeho odvoz a likvidaci budou odvádět místním samosprávám poplatek v rozmezí od 80 do 1200 Sk ročně.
Od Nového roku vzniká nová povinnost i pro dovozce a vývozce, kteří musí uhradit do nestátního Recyklačního fondu předepsané poplatky za devět komodit, jimiž jsou papír, sklo, plasty, vícevrstevné kombinované materiály, baterie a akumulátory, oleje, pneumatiky, zářivky s obsahem rtuti a spotřební elektronika. Cena za kilogram se pohybuje v rozmezí od 0,50 do 15 korun.
V červenci k nim přibude ještě desátá položka. Od té doby bude třeba připlatit ještě 5000 Sk za každý automobil, a to na náklady spojené s jeho budoucí likvidací.
Dovozci musí uhradit fondu svou platbu předem, výrobci jednou za čtvrt roku.
Sankce za nesplnění této povinnosti se mohou vyšplhat až na 10 miliónů korun, i když dosud nebyl určen orgán, který by placení kontroloval.
Předpokládaný letošní příjem fondu 1,2 miliardy Sk bude sloužit jako zdroj finančních prostředků na sběr a využití odpadů jako druhotné suroviny či na podporu separování komunálního odpadu. Je zřejmé, že o tyto zdroje bude velký zájem, ale objevily se i obavy, že bude znamenat zdroj jistých příjmů jen pro úzké skupiny. Zejména když zákon nenutí výrobce tak jako v ČR ke zpětnému odběru a likvidaci svých starých výrobků.
O peníze z fondu se mohou na základě projektů zhodnocujících zpoplatňované komodity ucházet obce, fyzické a právnické osoby.
Na Slovensku se vyprodukuje ročně téměř 20 miliónů tun odpadu, z toho jen 1,7 miliónu tuny připadá na komunální.
Ke třídění odpadu se zatím přistupuje jen v omezené míře. Například v Bratislavě se z komunálního odpadu recyklují jen 4 procenta.
Proto se úřady při určování sazby za odpad pro občany měst a obcí dosud řídily především stavem místní skládky tuhého komunálního odpadu, případně podle dalších podmínek pro jeho likvidaci. Zatím žádná místní samospráva nesáhla po té nejvyšší sazbě, ale přesto v některých městech, jako jsou například Košice či Šurany, budou jejich obyvatelé platit letos za sběr a zneškodňování komunálních odpadů dvoj- až trojnásobek dosavadní částky.
Nejmenší osmdesátikorunovou sazbu zaplatí obyvatelé Hrušova na Gemeru, kde byli v posledních šesti letech od placení za jeho odvoz zcela osvobozeni.
Další články v kategorii Podnikání
- Pivovar Strakonice loni prodal přes 49.000 hektolitrů piva, meziročně více (22.12.2025)
- Provozovateli jatek v Holešově meziročně vzrostl čistý zisk a také tržby (20.12.2025)
- Ve Stálkách na Znojemsku postaví zemědělci šest nových hal pro chov brojlerů (19.12.2025)
- Projekt Hlídače státu: Agrofert má i přes Babišův střet zájmů zakázky od státu (19.12.2025)
- Australský podnikatel českého původu Josef Chromý proslul jako uzenář i vinař (18.12.2025)
- Pekárna Hruška zahájila v Ostravě provoz chlebové linky téměř za 50 milionů Kč (17.12.2025)
- Pivo, auta a losos. Británie podepsala s Jižní Koreou obchodní dohodu (17.12.2025)
- Mlékárně Net Plasy loni vzrostly tržby, zisk však podniku z Bystřice p. H. klesl (17.12.2025)
- SZIF už pozastavil dotace firmám z Agrofertu kvůli Babišovu střetu zájmů (16.12.2025)
- Novým generálním ředitelem řetězce Penny v Česku je od listopadu Draško Lazović (16.12.2025)

Tweet



