Stát podnítil zdražení pečiva, teď hledá nápravu

Stát se nyní snaží zamezit dalšímu zdražení základních potravin chleba a pečiva, možná i produktů živočišné výroby. Dává proto ze svých zásob na trh krmné obilí, zakazuje vývoz potravinářské pšenice a povoluje její bezcelní dovoz.

Obraz státu jako vzorného hospodáře má však velké trhliny. Ve skutečnosti lze naopak prokázat, že Ministerstvo zemědělství spíš jen nedostatečně hasí problémy, jež samo před časem vytvořilo.

Počátek současného procesu lze najít v roce 2002. Tehdejší ministr zemědělství Jan Fencl podlehl tlaku části agrární lobby a nařídil státní výkup obilí za výrazně vyšší cenu, než kolik stálo na volném trhu.

Potom začal Státní zemědělský intervenční fond toto obilí vyvážet. Akce skončila tím, že fond prodělal při nevýnosném exportu zhruba jednu miliardu korun. Vývoz přitom probíhal celé loňské první pololetí, kdy už bylo zřejmé, že úroda bude kvůli mrazům i suchu výrazně nižší.

Přesto ministerstvo stále nebylo s nízkou cenou na trhu spokojeno a pomáhalo rolníkům ceny zvednout. »Pokud odběratelé nebudou platit pěstitelům za obilí víc, může za vyšší ceny nakoupit obilí stát,« upozorňoval tehdy podnikatele ministr Jaroslav Palas.

Po žních ale bylo vše jinak. Při nižší úrodě v celé Evropě se zemědělci většinou zachovali tržně a obilí za lepší ceny vyvezli, nebo aspoň nechali déle ve skladech, aby dosáhli lepší ceny.

Vzápětí reagovali mlynáři a pekaři. Využili zdražení surovin a podařilo se jim prosadit vůči obchodním řetězcům zdražení pečiva i chleba o pětinu.

»Zohlednili jsme ve vyšších cenách jak růst cen surovin, tak i ostatních výrobních nákladů,« připustil Ivan Flek, šéf největší mlýnsko-pekárenské společnosti Odkolek.

Toto zdražení loni na podzim však podle pekařů nemusí být konečné, protože cena obilí jde nahoru stále. A tak vláda umožnila bezcelní dovoz obilí a ve středu navíc rozhodla, že omezí jeho vývoz. Podnikatelé si ale od toho nějaké větší změny na trhu neslibují. Dovoz je minimální, protože přebytky obilí v Evropě nejsou, a také vývoz už většinou proběhl.

Úředníci mohou svůj postup obhajovat poukazem na to, že zemědělský trh se snaží regulovat řada vyspělých zemí. Ale stejně tak je pravda, že i sama Evropská unie hodlá regulaci trhu uvolňovat.

»Svět spěje k uvolňování trhu, i když hodně pomalu. I v rámci regulace ale přece existují řešení lepší a horší. Ta, která v minulých letech volila vláda, nebyla šťastná pro spotřebitele ani pro zemědělce,« konstatuje Josef Stehlík z představenstva Asociace soukromého zemědělství.

Po vstupu do Evropské unie se regulace trhu zjednoduší. O státním výkupu obilí nebude rozhodovat libovolně vláda. Brusel totiž předem nastaví na rok určitou minimální cenu pšenice, za niž ji vykoupí od těch farmářů, jimž se nepovedl prodej za lepší cenu.