V Masných krámech se opět roztočily pípy

Jako by celých pět let bez této hospody žíznili, zaplnili ve středu lidé znovuotevřené Masné krámy tak rychle, že tam snad za minutu po otevření nezůstala židle volná. V oáze se roztočily pípy a proud kroužkovaného budvarského ležáku zaplavil svět zprávou, že v Českých Budějovicích je už zase všechno tak, jak má být.

Rekonstruovaný symbol města, mekka pivařů, vítal davy dechovkou. Hosté vyššího věku odkládali berle a u stolů se potkávali dávní kamarádi, kteří se v minulých letech rozutekli po jiných pivnicích.

Dlouhý stůl v pravém boxu ihned obsadila parta bývalých sportovců, kteří tu prý vyrostli a chodili sem každý den za každého režimu. Stejný plán, samozřejmě vždycky jen tak na dvě piva, měli i dnes. "U tohoto stolu v tomto boxu každý druhý člověk, který tady teď je, měl i svého otce. Říkalo se tu stůl chytráků a my na to chceme plynule navázat," řekl šedesátiletý Antonín Šebesta z Českých Budějovic.Obnovený interiér označil za nádherný, horší už je to s cenou piva, protože půllitr tu stojí 29 korun. "To je hodně, ale aspoň se to nezvrhne na knajpu IV. cenové skupiny," řekl. Přitažlivost Masných krámů podle něho tkví v jejich mimořádné atmosféře, kterou dělá hlavně soudržnost lidí.V početném hloučku nedočkavců, kteří stáli před Masnými krámy dobrou půlhodinu před otevřením, byl i Johann Prügl z rakouského Ulrichsbergu. O věhlasu hospody slyšel před pěti lety od českého lyžaře v Hochfichtu, před týdnem se dozvěděl o jejich znovuotevření. "Vzal jsem si v práci volno a přijel s manželkou, sestrou i švagrem. Dorazili jsme už v deset ráno," řekl.Zájem rezervovat si stůl v restauraci s kapacitou 178 míst je tak velký, že už nyní jsou z 80 až 90 procent zamluveny všechny páteční večery v prosinci. Tento pátek je úplně nabito. Poslední box se podařilo vybojovat Karlu Pešákovi, který tu uspořádá setkání českobudějovické stavební průmyslovky. "Otevření Masných krámů bylo důvodem, abychom se setkali po 15 letech," vysvětlil.Tahle hospoda je totiž pro mnohé srdeční záležitostí a někdy i pevným citovým poutem k domovu. Existoval dokonce Klub přátel Masných krámů, který v srpnu 1965 založilo deset Rakušanů v Lidovém domě v hornorakouském Linci. Byli to pravděpodobně lidé odsunutí po válce z Českých Budějovic, kteří nad půllitrem vymysleli heslo Pivní přátelství bez hranic a do Masných krámů se vraceli jako domů nebo o nich aspoň v cizině snili.Jejich kronika s řadou veselých obrázků a opileckých říkanek v němčině obsahuje záznamy o pravidelných schůzích nad pivní pěnou. "Například v červnu roku 1966 byli v Masných krámech na klubovém výletu, který nazvali milou povinnou návštěvou," citoval z kroniky českobudějovický historik Ivo Hajn.Z téhož roku pochází i první zápis v češtině, neboť v Masných krámech vznikla česká sekce tohoto klubu. Pivaře však dělila železná opona, a tak zasedali zároveň na dvou adresách: Češi v Masných krámech a Rakušané v restauraci Stadt Budweis v Linci. "Schůze byla společná, protože si z jedné hospody do druhé telefonovali," dodal Hajn.Poslední zápis přátel Masných krámů pochází ze srpna 1999, od 70. do 90. let je v kronice pauza. Za tu dobu členové zestárli a mnozí zemřeli, poslední zasedání se konalo na počest Milo Čikana označovaného za pionýra tohoto klubu.Od středy může začít v obdobné kronice nová kapitola. Anebo nemusí. "My nemusíme nic zakládat, my tu prostě budeme pořád sedět," podotkl jeden ze štamgastů od stolu chytráků.