Vinaře v letošním roce zradilo deštivé počasí

Špičkové ročníky vín 1999 a 2000 ten letošní se vší pravděpodobností následovat nebude. Rozhodlo o tom deštivé září. Až do srpna se úroda v moravských i českých vinicích rýsovala dosti slibně. Poté se ochladilo, tři týdny vytrvale a vydatně pršelo, a to právě v čase, kdy zrající hrozny potřebovaly sluníčko. Vinice místy napadly také choroby: perenospora, houbová plíseň či plíseň šedá.

Letošní vinobraní tak probíhá v mimořádně složitých podmínkách. "Všechna čest lidem, kteří v těchto dnech ve vinicích pracují a víno sklízejí. Podmínky jsou jedny z nejhorších za poslední léta. Téměř každý den ve vinicích prší, rozbahněná ornice sběračům mnohdy sahala až po okraj gumáků," řekl Právu ředitel společnosti Znovín Znojmo se sídlem v Šatově Pavel Vajčner. Co do množství i kvality vína firma letos očekává průměrný ročník. "Tolik přívlastkových vín s tak vysokým obsahem cukru v hroznech jako ve dvou předchozích letech určitě nebude," dodal Vajčner. Důležitý bude podle něj vývoj počasí v příštích dvou týdnech. Ve vinicích se totiž objevují ohniska plísně, prozatím hlavně u odrůdy Müller-Thurgau, která se právě sklízí. Se sklizní je proto třeba si pospíšit. U této odrůdy se cukernatost na Znojemsku pohybuje v těchto dnech okolo 15 až 17 stupňů, což vinaře překvapilo spíše příjemně.

Pěstitelé očekávají nemalý pokles tržeb

Meziročně až o 40 procent nižší tržby za víno očekává v tomto roce akciová společnost Agrosovín Boršice na Uherskohradišťsku, která má asi sto hektarů vinic. "Výnosy budou srovnatelné s loňskem, ale s kvalitou je to kvůli nepřízni počasí horší. Výpadek v sortimentu kvalitních vín bude mít nepříznivý dopad na naše tržby," řekl vedoucí vinic a sklepního hospodářství Josef Magdálek. "Pokud se počasí nezlepší, mošt nebude mít požadovaný obsah cukru, a tak budeme muset vyrobit víc stolních a jakostních vín než jiné roky," uvedl Magdálek. Tento týden začalo vinobraní v Českém vinařství v Chrámcích na Mostecku, kde se vinná réva pěstuje již řadu let na rekultivovaných plochách po důlní činnosti. "V pondělí jsme začali sklízet první ze 72 hektarů vinic, z čehož je polovina červených vín," konstatoval vedoucí provozu a sklepmistr Petr Merta. Také on očekává mírně podprůměrnou sklizeň. Chrámecké vinařství dodává svá vína do obchodů a vinoték především na severozápadě Čech. Před nedávnem zdejší vinaři podepsali smlouvu rovněž se sítí hypermarketů Tesco.

Spotřeba vína pozvolna roste

V České republice se podle statistik vypije v průměru okolo 16 litrů vína na obyvatele za rok a jeho spotřeba v posledních letech pozvolna roste. Předseda Českomoravské vinařské a vinohradnické unie Jiří Sedlo upozornil, že v tom jsou započtena i vína ovocná, dezertní a určená k samozásobení. "Spotřeba hroznového vína činí okolo 13 litrů na hlavu," upřesnil. Podle odhadů uvedených v Situační a výhledové zprávě ministerstva zemědělství o víně a révě vinné ze srpna letošního roku je spotřeba vína u nás tvořena z 20 až 50 procent vínem stolním a ze 45 až 75 procent víny jakostními, tedy víny známkovými či odrůdovými. Pouze zbylých asi 5 procent připadá na nejjakostnější vína s přívlastkem (vinařský zákon podle obsahu cukru rozlišuje vína kabinetní, pozdní sběry a výběry z hroznů - pozn. red.). Zatímco stolní vína se prodávají hlavně v supermarketech, často v kartónových krabicích, v PET lahvích nebo se stáčejí do přinesených nádob, vína s přívlastkem jsou nabízena většinou v restauracích, ve specializovaných obchodech a vinotékách. V cenách jednotlivých druhů vín z domácí produkce jsou nemalé rozdíly. Zatímco za jakostní víno známkové či odrůdové výrobce obdrží okolo 40 až 45 korun za litr, za stejné množství vína s přívlastkem může získat 70 až 100 korun, v případě zvláště ceněných vín či vydařených ročníků ještě mnohem více. V posledních letech stále roste obliba červených vín. "Je to určitý módní trend. Vinaři s tím měli značné problémy ještě i v loňském roce. Na vinicích převažují odrůdy bílé a změna struktury nějaký čas potrvá. Letos se rostoucí poptávku po červeném podařilo vyřešit dostatečným dovozem," uvedl Sedlo s tím, že v nových výsadbách je už téměř polovina modrých odrůd. Z těch se v posledních letech nejvíce vysazují mimo jiné Frankovka, Modrý Portugal nebo CabernetSauvignon, z bílých vín pak Rýnský ryzlink a Chardonnay.