Vláda schválila návrh na stavbu státních sil na obilí

Vláda dnes schválila návrh na stavbu státních sil na obilí, sdělil to tiskový odbor kabinetu. Podle záměru ministerstva zemědělství by se měly vybudovat dva státní sklady se souhrnnou kapacitou 100.000 tun pro ukládání obilí z intervenčního nákupu. Ten slouží k odčerpávání přebytků trhu. Náklady investice byly odhadnuty na 200 až 250 milionů korun. MZe argumentuje tím, že nedostatek využitelných skladů komplikuje intervenční nákup.

MZe argumentuje tím, že nedostatek využitelných skladů komplikuje intervenční nákup. Podle soukromých skladovatelů jsou naopak státní sila nadbytečná. Resort již loni v říjnu navrhl stavbu sil s kapacitou 300.000 tun, kabinet ale projednávání přerušil. Nyní MZe předložilo upravený návrh s tím, že stavbu nových skladů doporučuje i zpracovaná studie společnosti Deloitte and Touche. Z jejích závěrů podle ministerstva vyplývá, že ČR nemá zabezpečeny dostatečné skladovací prostory pro intervenční zásoby obilovin.

Státní sila mají také snížit závislost intervenčního nákupu na soukromých skladech. V nich zatím Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ukládá nakoupené obilí za poplatek. Začátek výstavby státních skladů MZe předpokládá v roce 2007. Podle předsedy představenstva Českomoravského sdružení organizací ZZN Zdeňka Kubisky je ale stavba nových kapacit zbytečným státním výdajem. Sdružení podle něj po diskusi o problémech intervence v roce 2004 připustilo, že SZIF nemá dost kapacit pro dlouhodobé skladování. Největší majitelé sil,

Agrofert a Agropol, proto nabídli intervenčnímu fondu pronájem skladů o kapacitě až 500.000 tun na pět až 20 let. Další kapacity by komerční provozovatelé mohli nabídnout v klasickém období od žní do žní.

Státní sklady přebytky obilí neřeší a peníze by bylo lepší investovat do podpory spotřeby obilí, například v programu biopaliv, soudí Kubiska. Záměr MZe vznikl zejména jako reakce na problémy po předloňské rekordní úrodě obilí, kdy intervenční nákup obilí vázl právě na nedostatku volných skladů a část plodin se musela se stamilionovými náklady odvážet do skladů v zahraničí. Někteří zemědělci si přitom stěžovali na nefunkčnost intervence a pokles výkupních cen.