VÚZE odmítá Tylův "jiný pohled" na koncepci českého zemědělství

Agrární noviny (Agroweb) 2.7.1999

VÚZE odmítá Tyluv "jiný pohled" na koncepci ceského zemedelství

Výzkumný ústav zemedelské ekonomiky predkládá nesouhlasné stanovisko s tzv. alternativní vizí ceského zemedelství z pera Miroslava Tyla (ODS).

Je nepochybné, že koncepce ceské agrární politiky patrí mezi ty politické dokumenty, které musí zajímat nejen všechny hospodárské subjekty nalézající svou obživu v tomto národohospodárském odvetví, ale i nejširší verejnost. Ke koncepci se vyjadruje na stránkách odborného tisku rada více ci méne zasvecených specialistu a ciní to jak ruznou formou, tak i s rozdílnou mírou odbornosti.

Diskuse mohou vyústit v radu námetu, jak dospet k takovému výsledku, který by co nejvetší merou uspokojoval zájmy zemedelských výrobcu a zároven byl prijatelný pro obyvatele at již v pozici danových poplatníku ci spotrebitelu potravin. Od všech doposud zverejnených vystoupení se diametrálne odlišuje príspevek s názvem "Koncepce ceského zemedelství - jiný pohled", pripravený exkluzivne pro "Agrární Noviny" (c. 25 z 22. 6. 1999) Ing. M. Tylem, predsedou zemedelské komise ODS a Svazu vlastníku pudy a soukromých rolníku.

Pokud se týká nekterých výhrad Ing. Tyla ke koncepci, soustredují se na citlivé body, se kterými zápolí mnohé vyspelé i rozvíjející se zeme a které - jak ukazují zkušenosti z techto zemí - nelze uspokojive rešit bez konsenzuálního prístupu. Nikdy jsme nebyli a zrejme ani nebudeme expanzivní agrární zemí a chceme-li v nových podmínkách zachovat i pro budoucí generace žádoucí stav ceské kulturní krajiny, neobejdeme se bez vetšinou spolecnosti akceptované "objednávky" na výkony zemedelství, zejména na výkony s povahou verejného zboží a služeb. Formulace této objednávky není jednoduchou úlohou a krajní ideologické postoje, jaké prezentuje Ing. Tyl, její rešení neusnadní. Mnohé z dalších výhrad navíc svedcí o tom, že ze své vyhranené ideologické pozice Ing. Tyl nechce ci spíše ani nemuže videt, že se "dobývá do otevrených dverí". Mnohokráte vyzkoušeným trikem také vyvrací tvrzení a názory, které v koncepci obsaženy nejsou a které si formuluje sám. Za klasické ukázky takových prístupu je možno uvést jeho polemiku s environmentální cástí koncepce a v neposlední rade jeho narcení VÚZE z rozširování "ekonomických nesmyslu" o úspešnosti velkých podniku na politickou objednávku. Jako poslanec a predstavitel zemedelství významné politické strany by si mel Ing. Tyl znovu prostudovat alespon poslední analytické studie VÚZE, když už mu nezbývá cas na soustavnejší studium ekonomiky zemedelství v tržních podmínkách. Pokud tato narcení neprokáže, zustává legitimním požadavkem VÚZE žádat verejnou omluvu.

V celém polistopadovém období se málokdy objevilo stanovisko tak agresivní, jako je príspevek Ing. Tyla. Jednou z možných reakcí by bylo na takto formulovaný text vubec nereagovat, ale v daném prípade tento postoj nelze zaujmout. Jednak proto, že verejnost musí být informována pokud možno co nejobjektivneji, jednak by dopad takové nekomentované informace na zemedelskou verejnost mohl pusobit znacne destruktivne. Reagovat je nutno také proto, že je-li Ing. Tyl predsedou zemedelské komise ODS, je takto vyslaný signál neprehlédnutelnou informací s radou závažných dusledku pro selský stav jako takový.

V první cásti svého stanoviska reagujeme na odbornou cást závažnejších "výtek" Ing. Tyla. Ve druhé cásti se pokusíme ctenáre seznámit se skutecnými aktivitami výzkumného ústavu, což samo o sobe stací k vyvrácení pomluvy o prizpusobování produkce politické objednávce.

Ing. Tyl ve svých odborných výtkách zapomnel vzít v úvahu kategorii "economy of scale", což lze zhruba preložit jako "ekonomické efekty z velikosti výroby" projevující se predevším v úspore nákladu s celkovým rustem rozsahu výroby. Jde o obecne akceptovanou soucást teorie, kterou lze najít témer v každé soudobé ucebnici ekonomie. Tvurci této teorie, její vykladaci i ti, kdo ji aplikují na analýzu konkrétní situace samozrejme vedí, že tato teoretická poucka platí jen za vymezených predpokladu. V daném konkrétním prípade jen do urcité úrovne velikosti zemedelského podniku, což je radou analytických výstupu VÚZE zjištovaných také ve spolupráci se zahranicními institucemi potvrzeno a verejnosti predstaveno.

O tom, že velikost farmy ovlivnuje úspešnost podnikání, svedcí na rozdíl od kategorické teze Ing. Tyla ("vazba mezi prumernou velikostí farmy a její úspešností ekonomicky neexistuje") nekolik závažných skutecností, pred nimiž sice lze zavrít oci, ale tím se nedají sprovodit ze sveta. Skoro se nechce verit, že by predseda zemedelské komise a predseda zájmové zemedelské organizace nic netušil napr. o tom, že prumerná velikost americké farmy je nekolikanásobne vetší než evropské (nemluve již o japonské) a je hlavní podmínkou vysoké konkurenceschopnosti amerických agrárních komodit, nebo o tom, že se prumerná velikost evropské farmy postupne zvetšuje, což svedcí o tom, že v konkurenci vetší podniky vytlacují menší, nebo o tom, že existence malých rodinných farem je v Evrope do znacné míry umožnena ne jejich efektivností, ale masivními subvencemi v rámci Spolecné zemedelské politiky.

Orientacní analýzy hospodarení ruzných typu podnikatelských subjektu v zemedelství naznacují, že nejlepších ekonomických výsledku dosahují velké podniky fyzických osob (které lze pritom obtížne oznacit za rodinné farmy a za "normální evropské zemedelce"), což také nepotvrzuje averzi Ing. Tyla proti velkým zemedelským podnikum.

Výcet všech nej-... rodinných hospodárství v posledních 5 letech v zemedelství CR není doložen jediným verohodným a prokázaným údajem, pouze slovy. Poukazování na to, že tento segment ceského zemedelství má nejtežší prístup k úverum, neodpovídá pritom skutecnosti. Hlavní úlohu v úverování zemedelských podniku po roce 1994 hraje PGRLF, což na jiném míste potvrzuje i sám Ing. Tyl. Údaje PGRLF myšlenky Ing. Tyla príliš nepotvrzují.

Prepocet ukazatelu úverování prostrednictvím PGRLF na prumernou výmeru PFO1 a ZD2 v období do 31. 12. 1998 (tis. Kc)

Kategorie zem.podniku Úvery/ha z.p. Podíl garance na úverech (%) Dotace úroku/ha z.p.

PFO 11 130 53,34 3 856

ZD 10 835 36,03 2 757

Pramen: ZZ 98; 1) PFO - podniky fyzických osob, 2) ZD - zemedelská družstva

Na prumerný hektar z. p. bylo v prubehu let 1994 - 1998 zprostredkováno PGRLF pro PFO o 2,7 % více úveru, vyplaceno o 40 % více dotací na úroky a podíl garantovaných úveru byl o více než 17 procentních bodu vyšší (tj. témer dvojnásobný) než v ZD. Kdyby se tyto úverové indikátory vztáhly ne k hektaru, ale k tržbám nebo k hodnote majetku, což by bylo výstižnejší, byly by tyto rozdíly ješte mnohem výraznejší, nebot oba ukazatele jsou v PFO ve srovnání se ZD v prepoctu na ha z. p. výrazne nižší. Stav v roce 1998 ukazuje následující tabulka.

Kategorie zem. podniku Tržby za vlastní výrobky a služby Celkový majetek

PFO 17 060 40 613

ZD 27 963 55 598

Pramen: ZZ 98

Takto vypadá prístup rodinných podniku k úverum podle údaju, nikoliv podle nedoložených tvrzení. Obdobne jsou tato hospodárství "okrádána" také pri dotacní politice. Napr. v roce 1998 bylo do provozu v ZD vloženo 752 Kc/ha z. p. dotací a v PFO 1 986 Kc/ha z. p., tj. 2,6krát více.

Podobne lze hodnotit i obvinení Ing. Tyla, že VÚZE pracuje na politickou objednávku. Rádi bychom i tuto nepravdu uvedli na správnou míru, a to strucnou informací o skutecné cinnosti ústavu.

VÚZE je príspevkovou organizací, která je z více než 90 % financována ze zdroju MZe jako zakladatele. Zakladatel prostrednictvím zakázek urcuje konkrétní úkoly a témata, které má ústav v daném období rešit. Žádná z techto zakázek nebyla od zacátku existence ústavu (1. 1. 1993) spojována s politickou objednávkou v zájmu urcitého seskupení politických sil. Také na zpracování koncepcních dokumentu se VÚZE podílí z expertní pozice. Zcela jednoznacne tuto pozici potvrzujeme v Bulletinu VÚZE c. 2 z letošního roku a také ve stanovisku reditele VÚZE "Poznámky k diskusi o koncepci agrární politiky" ("Agrární Noviny", 1999 c. 22). Expertní práce v této oblasti pokracují v kvantifikaci dusledku variant agrárne politických rozhodnutí na pozici zemedelství pri využití nárocnejších analytických metod.

Jsme si pochopitelne vedomi, že v naší profesi existuje úzká souvislost mezi navrhovanými agrárními opatreními a uskutecnovanou agrární politikou, ale v žádném prípade v takových souvislostech, jak to naznacuje Ing. Tyl. Chteli bychom proto odbornou zemedelskou verejnost seznámit s tím, na co se VÚZE jako moderní spravovedný ústav soustreduje. Krome požadavku rezortu se jedná i o radu nových aktivit, které se podarilo prosadit z naší iniciativy, s cílem plnit nárocné úlohy související s adaptací ceského zemedelství na podmínky tržní ekonomiky a EU.

Aby vubec mohl Ing. Tyl (byt zkreslene) argumentovat za podnikatelské subjekty fyzických osob, musely být nekým vytvoreny základní databáze. Práve VÚZE, v rámci úzké spolupráce s ASA Bonn, realizoval sít testovacích podniku o jejich hospodárských výsledcích (cca 1 000 podniku), postupne se približující sítím existujícím v EU. Databáze hospodárských výsledku je jedním z nejduležitejších podkladu ke každorocnímu zpracování "Zprávy o stavu zemedelství CR". Pro MZe pripravujeme výchozí verzi "Zelené zprávy", která prochází následne rezortním i mimorezortním pripomínkovým rízením, takže konecné znení a formulace jsou v kompetenci státní správy. Pro potreby "Zelené zprávy" v soucinnosti s CSÚ a ve shode s metodickými principy Eurostatu sestavuje VÚZE tzv. "Souhrnný zemedelský úcet". Jedná se o klícové údaje požadované mezinárodními organizacemi pro hodnocení postavení zemedelství v rámci národního hospodárství. Dalším podobným výstupem VÚZE jsou výpocty nákladu na jednotlivé zemedelské výrobky, podložené šetrením v rámci síte testovacích podniku u cca 700 respondentu. Data výberového šetrení se zpracovávají podle jednotných metodických postupu schválených MF a MZe.

Významnou merou se VÚZE prezentuje i ve vztahu k mezinárodním organizacím. Výrazne participoval na dokumentu OECD, ve kterém byla svetu poprvé v ucelené podobe predstavena ceská zemedelská politika uplynulého transformacního období. Na tuto cinnost navazuje každorocní monitoring a hodnocení zemedelské politiky CR jako soucást informacních povinností CR ve vztahu k OECD. Dlouhodobe výzkumný ústav spolupracuje s Evropskou komisí (DG VI), kde se podílí na prípravách dokumentu o situaci a perspektivách zemedelství CR. Na základe trvalé mezinárodní spolupráce, iniciované VÚZE, vychází letos již poctvrté publikace porovnávající údaje o zemedelství vybraných zemí CEFTA s clenskými státy EU.

Mimorádnou pozornost VÚZE venuje vývoji agrárního trhu, zejména cenovému monitoringu. Na pomoc státní správe a zejména podnikatelum v zemedelství zahájil v tomto smeru v roce 1997 provozování nezávislého tržního informacního systému (NTISCR VÚZE). Dále organizuje sber a zpracování rezortních výkazu (SFTR) o vývoji nabídky a cen masa v CR. Informuje také státní správu i podnikatele o cenových pohybech na zahranicních trzích potravinárských surovin a potravin (mesícní ci ctvrtletní cenove konjunkturální studie za hlavní komodity). Mesícne rovnež monitoruje a hodnotí vývoj agrárního zahranicního obchodu v teritoriálním a komoditním clenení a od roku 1998 vydává "Rocenku agrárního zahranicního obchodu".

V soucasnosti se VÚZE podílí na príprave "Plánu rozvoje venkova". Tento strategický dokument je nezbytným predpokladem získávání predvstupních pomocí EU v rámci programu SAPARD.

V príspevku jsme chteli alespon orientacne naznacit, že poskytujeme státní správe, podnikatelum i zahranicním institucím celou radu užitecných výstupu. Mnohé aktivity ve vztahu k zahranicním institucím jsme zahájili jako první ze zemí strední a východní Evropy a je skutecností, že zahranicní partneri se vyjadrují ke spolupráci s respektem a uznáním. VÚZE poskytuje své výstupy a spolupracuje rovnež se zástupci podnikatelu v agrárním sektoru, a to nejen s Agrární komorou a jejími jednotlivými spolecenstvy (zejména se SZDS a CMSZP), ale i s Asociací soukromého zemedelství, s bývalými predstaviteli Svazu vlastníku pudy a soukromých rolníku a dalšími.

Je proto prinejmenším prekvapivé, že jedine ODS, resp. její politické vedení, za celou dosavadní existenci VÚZE nenašlo duvod navázat s ním pracovní kontakty, a to dokonce ani za situace, kdy jí byly informacní výstupy nabídnuty. Teprve v posledním období zaznamenáváme zmenu k lepšímu. Neumíme si vysvetlit tak rozdílný prístup k ústavu, kdy z jedné strany je nebývale nezdvorilým zpusobem obvinován predsedou zemedelské komise ODS z jednostranné predpojatosti a z druhé strany rozhodující predstavitelé ceských farmáru považují za úcelné s ním spolupracovat. Tento rozpor by si mel vysvetlit predevším Ing. Tyl sám.

Ing. Tomáš Doucha, CSc., Ing. Josef Kraus, CSc., VÚZE Praha