Výroba mléka v České republice a Agenda 2000

Jindřich Kvapilík

Odbor evropské integrace MZe ČR, Praha

I přes výrazný pokles početních stavů krav, produkce a nákupu mléka v uplynulém desetiletí (tab.1) je hlavním problémem chovu dojených krav v současném období ekonomicky efektivní využití objemu produkce mléka převyšujícího domácí spotřebu této základní potraviny. Nízká spotřeba mléčných výrobků (cca 260 litrů v roce 1989 a 195 litrů v roce 1998 na obyvatele a rok) je nápadná např. ve srovnání s průměrem EU, kde dlouhodobě dosahuje kolem 300 kg mléka na osobu a rok. Další snížení početních stavů skotu a krav by mohl zčásti tento problém vyřešit. Současně by však došlo k omezení mimoprodukčních a sociálních “funkcí” chovu skotu (využití a udržování trvalých travních porostů v přirozeném a kulturním stavu, ztráta pracovních míst aj.) především v podhorských a horských oblastech. Pozitivní hodnocení zasluhuje zvýšení užitkovosti krav (od roku 1993 do roku 1998 o cca 1 000 litrů a 26 %, to je o cca 200 litrů mléka na krávu a rok) a relativně široký sortiment kvalitních mléčných produktů.

Tab. 1: Vybrané ukazatele chovu dojených krav a produkce mléka v ČR

1) nákupní cena

Pramen: Situační a výhledové zprávy “Mléko” za roky 1995 až 1998. MZe ČR, Praha.

Zemědělství. MZe ČR, 1998.

Při řešení stávající situace v produkci mléka je nutno zohledňovat cíle a požadavky, které by měl chov skotu a dojených krav plnit jak v předvstupním období, tak po přijetí ČR do EU. Jedná se o zajištění dostatečného množství kvalitních mléčných výrobků a hovězího masa pro výživu obyvatelstva a k přiměřeným exportům, o plnění ekologických funkcí v marginálních oblastech, o zajištění pracovních míst a udržení úrodnosti půdy ve všech oblastech, o adekvátní rozvoj rostlinné výroby aj.

Z tab. 2 je patrno, že v roce 1989 byly základní ukazatele chovu krav v ČR vyšší než stávající průměrné ukazatele v EU, a že v průběhu uplynulých deseti let výrazně poklesly na podprůměrnou úroveň. Ani stanovení národní kvóty ve výši 3 100 mil. litrů mléka, o kterou by měla ČR usilovat, by nezajistilo dosažení ukazatelů chovu krav a produkce mléka alespoň na průměru stávajících patnácti členských států EU.

Tab. 2: Základních ukazatele chovu krav a produkce mléka v EU a v ČR (kg)

1) nákup mléka (dodávky do mlékáren)

V důsledku nutnosti řešení celé řady problémů i v rámci EU bude od roku 2000 postupně realizována reforma agrární politiky, která se bude výrazně dotýkat i chovu dojených krav a produkce mléka. Návrh reformy agrární politiky byl zveřejněn v tzv. Agendě 2000, a po náročných diskusích na úrovni jednotlivých členských států i Unie byl po nezbytných úpravách ve dnech 24. a 25. března v Berlíně schválen.

Z hlediska celého agrárního sektoru je nutno za významné považovat schválení agrárního rozpočtu Unie do roku 2006, hlavních zásad tvorby zdrojů rozpočtu Unie a poskytnutí větší samostatnosti a pravomocí členským státům v oblasti řízení agrární politiky (především v oblasti financování z prostředků Unie) na národní úrovni.

Mezi nejvýznamnější rozhodnutí u komodity “mléko a mléčné výrobky” patří:

· připravovaná reforma bude realizována od roku 2005;

· regulace produkce mléka systémem mléčných kvót je prodloužena do roku 2006;

· členským státům Unie bude zvýšena národní mléčná kvóta v průměru o 1,5 %;

V rámci schválené reformy budou ve třech krocích sníženy intervenční ceny másla a sušeného odstředěného mléka o 15 %. Toto snížení intervenčních cen bude mít za následek adekvátní snížení nákupních (farmářských) cen mléka. K vyrovnání vzniklé ztráty producentům mléka budou zavedeny (místo původního návrhu na prémiovou jednotku) přímé platby ve výši (v cílovém roce reformy) 17,24 EUR (cca 665 Kč) za tunu mléka. Tato základní prémie je v souladu s původním návrhem reformy doplněna přímou platbou, jejíž Unií předem stanovený objem (cca 45 EUR, resp. 1 700 Kč) budou moci členské státy vyplácet na základě vlastního uvážení a rozhodnutí. Na jatečné krávy se bude vztahovat prémie ve výši 80 EUR (cca 3 000 Kč) v cílovém roce reformy. Znamená to, že na jednu dojnici s užitkovostí 5 500 litrů mléka dosáhne v cílovém roce reformy roční dotace kolem 165 EUR (cca 6 250 Kč). I tato skutečnost by měla být zohledněna při řízení a usměrňování chovu krav v předvstupním období.

Prodloužení systému regulace produkce mléka představuje i pro ČR povinnost převzít spolu s mnoha dalšími prvky společné agrární politiky i systém mléčných kvót a zabezpečit jeho bezvadné fungování současně s termínem přijetí do EU. V případě prodloužení systému mléčných kvót i na období po roce 2006 lze od něj v podmínkách našeho zemědělství očekávat dosažení určité výrobní a ekonomické stabilizace chovu skotu a dojených krav s možností zapojit se do mezinárodního trhu s mlékem a mléčnými výrobky. Rozšíření trhu bude pro agrární sektor České republiky představovat možnost zvýšení odbytu v případě schopnosti konkurovat zahraničním výrobcům, na druhé straně však hrozí nebezpečí “obsazení” domácího trhu schopnějšími a úspěšnějšími zahraničními producenty a firmami. U komodity “mléko a mléčné výrobky” budou na domácích a zahraničních trzích schopny konkurovat zahraničním producentům kvalitní výrobky se srovnatelnou a pro spotřebitele přijatelnou cenou.

Jedním z hlavních faktorů, který může ovlivnit “rozsah” chovu skotu a objem produkce mléka na dlouhou dobu, je objem národní kvóty, který bude České republice Evropskou unií po jistě náročných jednáních přidělen. Systém stanovení národní mléčné kvóty není dosud přesně znám. Jistá je však již nyní skutečnost, že její objem bude výrazně ovlivněn situací v chovu dojených krav, zpracování a domácí spotřebě mléka v období před přijetím ČR do EU. Proto za priority předvstupního období je u komodity “mléko a mléčné výrobky” nutno považovat dosažení stability chovu skotu a dojených krav, zlepšení ekonomických výsledků výroby mléka, zvýšení jakosti a “domácí” spotřeby mléka a mléčných výrobků, přijetí a realizaci legislativy Unie ke společné agrární politice, vytvoření funkčního systému regulace produkce mléka prostřednictvím “mléčných” kvót, zlepšení struktury a posílení konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu, realizaci opatření na ochranu životního prostředí a vybudování nezbytných institucí k řízení agrární politiky.